Vytisknout stránku

Soud odmítl návrh na zrušení novely zákona o ochraně přírody a krajiny

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení kontroverzní novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle dnešního jednomyslného nálezu ÚS zvítězil v odborné a politické debatě konzervativnější trend v ochraně přírody a není úkol ÚS to měnit.

"Určitá část boje o Šumavu je dobojována, zákon platí," řekl novinářům senátor Tomáš Jirsa (ODS). "Rozhodnutí respektuji, ale mám za to, že ÚS svým rozhodnutím neukázal odvahu nějak zasáhnout do legislativy, která se týká ochrany přírody u nás a je z mého pohledu problematická," uvedl právní zástupce senátorů Michal Sylla.

Verdikt přivítali Zelení, podle jejich předsedy Petra Štěpánka zvítězil zdravý rozum. "Národní parky chrání poslední zachovalé kousky přírody a konkrétní zvířata a jejich biotop," míní. Na Šumavě je to podle něj los nebo tetřev hlušec, v Krkonoších arkto-alpinská tundra a v Podyjí druhy rostlin i živočichů vázaných na meandrující kaňon Dyje. "Tohle vše je třeba chránit, podobně jako chráníme umělecké a architektonické památky," prohlásil Štěpánek.

Senátoři v prvé řadě zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel a rovnou podle nich národní parky znovu vyhlásila. Dříve zákon předpokládal, že návrh na vyhlášení národního parku zpracuje ministerstvo životního prostředí a následně jej budou připomínkovat obce, kraje či vlastníci nemovitostí.

"Legislativní proces byl podle ÚS v pořádku," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Zdůraznil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, Sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, Sněmovna musela také přehlasovat veto prezidenta.

Senátoři předložili ÚS řadu věcných připomínek. Týkaly se právního vymezení národních parků a jejich zakládání, ochranných podmínek, klidového území a zónování národních parků. Zpochybnili i nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení o hospodaření s lesy a pozemky.

ÚS ale žádný paragraf neškrtnul. Podle soudců jde o kauzu s politickým, ideovým a odborným rozměrem. ÚS není kolbištěm, kde by měla pokračovat bitva mezi oběma tábory ohledně toho, jak má stát pečovat o přírodu, uvedl soudce. Je podle něj možné, že v budoucnu se podmínky změní, není však úkolem ÚS, aby do složitých debat nyní vstupoval.

Novela například rozděluje parky do čtyř zón - na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou se pojí různá omezení.

"Zákon sice do jisté míry omezuje právo na samosprávu a právo vlastnické, nicméně tato zákonná úprava nastavuje pouze obecný rámec," uvedl soudce. Zákon podle něj počítá s tím, že rámec postupně zpřesní vyhlášky ministerstva životního prostředí, opatření obecné povahy a správní rozhodnutí, jež mohou v případě nesouhlasu aktérů přezkoumat soudy.

"Podzákonné vyhlášky uschlému lesu nepomůžou," reagoval senátor Jirsa. Nechat suché lesy napadené kůrovcem bez zásahu nevidí jako projev ochrany přírody nýbrž jako katastrofu z hlediska životního prostředí.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)