„Navrhujeme, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn. Chceme zachovat naše lesy a zvýšit jejich biodiverzitu. Návrh vyhlášky ještě dozná určitých změn, které jsou potřebné pro zachování všech funkcí lesa, tedy nejen produkční, ale i ekologické a rekreační," uvedl v tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman.
Platforma odborníků diskutovala rovněž o kůrovcové kalamitě a možnostech jejího tlumení. Vlastníci lesů mají v současnosti největší problém s nedostatkem kapacit pro zajištění těžby a asanace kůrovcem napadené dřevní hmoty, a zároveň s přebytkem kalamitního dříví, pro který není odbyt a které bude nutné dočasně skladovat. MZe proto v současné době upravuje Katalog skladovacích ploch tak, aby v maximální možné míře odpovídal potřebám praxe. Spolu s Asociací krajů ČR se jej snaží nadále doplňovat i o vhodné plochy ve vlastnictví krajů a zemědělců.
MZe s kraji spolupracuje i při rozvoji systému finančních příspěvků na hospodaření v lesích. Ty jsou zejména pro drobné vlastníky lesů nejrychlejším a nejúčinnějším způsobem podpory. „Podporujeme především ekologické technologie při hospodaření v lese, přirozené zmlazování lesních porostů a výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin. V současné době dokončujeme na Ministerstvu zemědělství také přípravu nového dotačního programu pro ochranu lesa před kalamitními hmyzími škůdci," řekl ministr Toman.
Ministerstvo zemědělství podle tiskové zprávy dlouhodobě zajišťuje koordinační úlohu a krajům zprostředkovává informace k optimálnímu čerpání dotací ze svých rozpočtů. Kraje následně v konkrétních oblastech dotace rozšiřují, jde zejména o podporu ochrany lesních porostů před zvěří (např. oplocenky), doplňování a vylepšování výsadeb poškozených suchem, zlepšování druhové skladby lesů (vnášení plodonosných dřevin do lesních porostů) nebo provádění ochranných a obranných opatření proti kůrovci.
Důležité je při řešení kůrovcové kalamity i následné zalesňování. Podle posledních dostupných informací bylo ke konci loňského roku ve školkách zhruba 142 milionů dvouletých sazenic všech druhů dřevin a 179 milionů jednoletých sazenic. Celkem je v lesních školkách přibližně půl miliardy sazenic, a to zejména nejpoužívanějších listnatých dřevin, jako jsou buk lesní, dub letní či dub zimní.
„Letošní rok je u nás takzvaně semenný, je tedy vhodný ke sběru semen pro další použití. Apelujeme proto na státní i soukromé subjekty, aby využily veškeré své kapacity a možnosti pro zajištění a sběr potřebného množství semen všech druhů dřevin, včetně vytvoření potřebné rezervy pro případ neúrody v následujících letech," uvedl ministr Toman.
MZe finančně podporuje i zachování genofondu lesních dřevin. Na podporu semenných sadů, genových základen, uznaných porostů fenotypové třídy A a B, založení a podporu provozu Národních bank osiva a explantátů ročně poskytuje okolo 15 milionů korun.
Kvůli suchu letos nebude taková úroda semen lesních dřevin
Úrodě semen lesních dřevin letošní extrémní letní klima nesvědčí. Dřeviny dozrávají téměř o měsíc dřív. Poškozuje to i listnáče. Právě jejichž osivo ale v době klimatické změny potřebují české a moravské lesy nejvíce. Úroda nebude kvůli suchu tak velká, jak se ještě v červnu odhadovalo.
„Letošní jaro slibovalo nadějný start semenářské sezóny. Semena všech stromů ale kvůli dlouhodobému suchu a teplu dozrávají o tři až čtyři týdny dříve a předčasně zasychají," uvedla v tiskové zprávě MZe Zuzana Neznajová ze Semenářského závodu podniku Lesy ČR v Týništi nad Orlicí. Na většině území České republiky tedy nebude úroda tak vysoká, jak se jevilo v červnu. „Vysazovat se budou i olše, břízy, jeřáby či osiky, které nejsou dlouhověké, ale pokryjí půdu, udrží v lese vodu a zlepší kvalitu lesního prostředí. Tyto dřeviny jsou navíc odolnější," uvedl Jiří Groda pověřený vedením úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Lesy ČR a všichni vlastníci lesů v zemi potřebují pro obnovu lesů dostatek listnáčů. Jak se letos ukazuje, stromy jsou obalené mnoha malými plody, které však neudrží, a nedozrálé žaludy padají k zemi. Stejná situace je také u buku. Nažky nebo také bukvice zasychají na stromech, navíc je výrazně poškozuje hmyz, takže se pro sklizeň nedají využít. „Sbírat se jich tedy bude podstatně méně, než potřebujeme. Proto vyhledáváme veškeré vhodné lokality," dodala Neznajová. Přesto se v Semenářském závodě Lesů ČR připravují dostatečné prostory, stroje i personál, který zpracuje žaludy i bukvice, protože bude nutné část sebraného semene dubů a buků uskladnit i pro další roky.
Sbírat semena lesních dřevin je možné pouze v lese, který je uznán pro sběr osiva využitelného pro pěstování sadebního materiálu pro zalesnění. Pro šišky jedle a douglasky i modřínu musí vystoupat sběrači do korun stromů. K tomu potřebují oprávnění k provádění výškových prací. Do sběru žaludů a bukvic se ale může zapojit kdokoli, každá pomocná ruka je nyní vítaná. „Potřebujeme dostatek pracovních sil ke sklizni, aby měli v lesních školkách z čeho pěstovat sazenice. Ty v lesích nutně potřebujeme k obnově porostů," vybídl zájemce Groda. Za sběr žaludů i bukvic náleží odměna. Na podrobnostech je možné se předem domluvit na nejbližší lesní správě - kontakty zde, případně na semenářském závodě (e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; +420 724 524 322).
Podle TZ Mze (14. 8. 2018), red.