Vytisknout stránku

Lesnický think tank navrhuje změny a opatření pro zvládnutí kalamity

CZECH FOREST think tank vydal 23. 5. 2018 tiskovou zprávu, která představuje tuto iniciativu široké veřejnosti a uvádí některé návrhy opatření, které by podle názoru členů think tanku mohly pomoci v řešení kritické situace v lesích. Ti také také vyzvali český stát k odpovídající podpoře lesního hospodářství i k solidaritě vlastníků, kterých se kalamita zatím netýká.

"I když lesníci napříč republikou vynakládají extrémní úsilí, neobejdou se jakékoli smysluplné reakce na klimatické změny a řešení jejich dopadů bez pomoci státu vlastníkům a správcům lesů, případně podnikatelům v těžební a pěstební činnosti, a to minimálně na stejné úrovni, na jaké stát (Ministerstvo zemědělství) kompenzuje škody suchem zemědělcům (jen v roce 2017 se jednalo zhruba o 2 miliardy korun nad rámec celkové podpory zemědělství ve výši téměř 40 miliard). Z celkové dotační podpory Ministerstva zemědělství čerpají vlastníci a správci lesů podporu zhruba 3–5 %, což je v současné situaci naprosto nedostatečné. Pokud v této krizi stát nepodpoří lesní hospodářství, dopady na všechny funkce lesů budou nevyčíslitelné," shodují se členové lesnického think tanku.

Za dobu existence think tanku vzniklo již několik návrhů, které by dle názorů zúčastněných odborníků mohly přispět k řešení současné situace. Dovolujeme si některé návrhy ve stručnosti představit.

Co je CZECH FOREST think tank?

CZECH FOREST think tank je otevřenou nezávislou expertní skupinou podporující rozvoj a prestiž českého lesnictví a jeho adaptaci na společenské, klimatické a ekonomické změny. Zájmem členů think tanku je hájení dlouhodobých zájmů lesnictví a racionálního přístupu k lesním ekosystémům ve prospěch ekonomických, ekologických a sociálních potřeb občanů České republiky.

Návrhy a výzvy podle CZECH FOREST think tank

- Zodpovědně na odborné a věcné úrovni zvážit jako krajní řešení přesunutí kapacit do oblastí, kde teprve dochází k rozvoji kůrovcové kalamity. To znamená omezit kůrovcové těžby v lokalitách, kde došlo k silnému rozvoji kůrovcové kalamity, soustředit se na zabránění šíření kůrovců do okolí a většinu kapacit soustředit do oblastí, kde je ještě možné rozvoji kůrovcové kalamity zabránit. Toto rozhodnutí by vyžadovalo výjimky ze stávající legislativy, vytvoření nárazníkových zón, kompenzace soukromým vlastníkům a kategorizaci území, podle níž by se řídila jednotlivá opatření. Důvodem návrhu jsou zejména vysoké riziko rozvoje kalamity na většině území ČR a nedostatečné kapacity (kůrovcová těžba je časově i logisticky náročnější než těžba úmyslná, poptávka po těžebních kapacitách roste i v okolních státech).

- Modifikovat komplexní zakázku zadávanou ze strany Lesů ČR tak, aby umožňovala flexibilnější postup při zpracování kůrovce – například vyčleněním většiny těžeb mimo režim komplexní zakázky a zadáváním těchto těžeb v aukcích, v kalamitních oblastech pak za účelem co nejvyššího využití výrobních kapacit termínovat zpracování celkových zadaných objemů, nikoliv jednotlivých napadených stromů.

- Lesy ČR by měly zjednodušit podmínky realizace aukcí pro lesnické firmy.

- Lesy ČR a další vlastníci lesa v pozici veřejného zadavatele by měly maximálně využívat všech možností daných zákonem o zadávání veřejných zakázek, tedy např. dynamického nákupního systému, jednacího řízení bez uveřejnění, rámcových dohod atd.

- Zúčastněné subjekty by měly vyjednávat s vlastníky vhodných pozemků, zejména státními, o zajištění skladovacích ploch a stát by měl zajistit podporu pronájmu skladovacích ploch od soukromých vlastníků.

- Stát by měl podpořit asanaci uskladněného dříví (insekticidy, odkorňování) tak, aby nehrozilo další šíření lýkožroutů do porostů.

- Stát by měl vyřešit možnost skladování kalamitního dříví na zemědělských pozemcích tak, aby tím nedocházelo k porušování pravidel pro poskytování dotací vlastníkům a pachtýřů těchto pozemků.

- Stát by měl maximalizovat využití odkorňovacích technologií, jako účinné a nejdostupnější formy likvidace podkorních škůdců.

- Do činností jako vyhledávání kůrovcových stromů, odkorňování, sběr osiva nebo zalesňování by bylo vhodné zapojit formou placených praxí studenty všech stupňů lesnických škol.

- Vytvořit systém státní podpory využívání insekticidních sítí.

- Nastavit meziresortní podporu efektivních vodohospodářských opatření v oblastech postižených kalamitou.

- Podpořit provozní testování moderních technologií a nových postupů, které by mohly boj s kalamitou a jejími důsledky zefektivnit (letecký a satelitní monitoring, automatizované zalesňování, odkorňovací stroje, využití insekticidů na zakrytých skládkách ad.).

- Motivovat státní správu lesů k větší aktivitě vůči vlastníkům lesů, kteří podceňují nebo zcela ignorují ochranu lesa, a zároveň ji motivovat k větší vstřícnosti vůči vlastníkům, kteří se snaží s kalamitou bojovat.

- Umožnit a financovat vlastníkům lesů asanaci aktivního kůrovcového dříví se souhlasem státní správy lesů i na sousedních pozemcích, kde nejsou prokazatelně dodržovány zásady ochrany lesa a z nichž se často kůrovec šíří.

- Naprostou většinu ztrát způsobených kalamitní situací nese vlastník lesa, proto by veškeré kompenzace a případné podpory měly směřovat k vlastníkům lesů.

- Na vládní úrovni je třeba hledat možnosti odbytu dříví, řeziva a dalších materiálů ze dřeva v zahraničí.

- Analyzovat možnosti využití zákona č. 240/2000 Sb. (zákon o krizovém řízení) včetně přínosů, dopadů i negativ případného postupu podle tohoto zákona.

- Vyzýváme vlastníky lesa, kteří nejsou dotčeni hynutím porostů, k solidaritě a omezení úmyslných těžeb a poskytnutí uvolněných kapacit.

- Vyzýváme k racionálnímu přístupu ke smrku ztepilému, protože vliv sucha se projevuje i na dalších dřevinách a prognóza odolnosti dalších domácích dřevin při změnách přírodních podmínek je nejistá.

Více na www.czechforest.cz v sekci Odborné výstupy. 

Podle TZ CFTT, red.

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)