Vytisknout stránku

První odhady po vichřici: 2 mil. kubíků. MZe čeká s opatřením obecné povahy

Vichřice, která se prohnala Českou republikou 29. října poničila podle prvních odhadů až dva miliony kubíků dříví. Větrná kalamita bude mít vliv i na konečnou podobu ministerského opatření obecné povahy, které mělo vlastníkům lesa dočasně nařídit zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice a zpracování nahodilých těžeb do konce března 2018.

Ministerstvo zemědělství 30. 10. 2017 uvedlo, že z důvodu vyhodnocení následků nedělní vichřice odloží vydání opatření obecné povahy, které mělo podle původního návrhu nařídit vlastníkům lesů zastavení úmyslných těžeb smrku a borovice a zpracovat nahodilé těžby do 31. března 2018. Návrh opatření obecné povahy byl zveřejněn Ministerstvem zemědělství dne 14. 9. 2017.

Konečná podoba opatření bude známa po vyhodnocení všech došlých námitek (lhůta pro jejich zaslání skončila 31. 10. 2017) a po zjištění přesného rozsahu větrné kalamity ze dne 29. 10. 2017. Zjišťování rozsahu poškození lesních porostů potrvá v případě příznivého počasí podle MZe několik dní. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že opatření obecné povahy bude vydáno nejdříve v příštím týdnu, tedy po 6. listopadu. Podle vyjádření MZe ovšem konečná podoba opatření obecné povahy nemůže být přísnější než podoba, která byla vydána jako návrh opatření obecné povahy 14. 9. 2017.

Škody na lesích jsou zatím zjišťovány odhadem, kdy je uvažována síla větru. Na některých lokalitách se již přidávají odhady z terénu, ale relevantní data budou k dispozici až během následujících dní.

Lesy ČR již uvádějí, že jejich nejpostiženější oblastí jsou severní Čechy, kde dosahoval vítr nejvyšších rychlostí. Nejhorší situace je ve východním Krušnohoří, konkrétně nad Červeným Hrádkem, kde rychlost větru dosahovala 130 km za hodinu. Tam je u LČR poškozeno podle prvních odhadů 40 000 kubíků a nejde o jednotlivé vývraty, ale o plošný polom. V dalších oblastech se podle dosavadních zjištění jedná o roztroušenou kalamitu a narušené porostní stěny.

S prvními odhady přišly také správy národních parků. V NP Šumava odhadují kalamitní objem do 50 tisíc metrů krychlových. Nejvíce vyvrácených stromů je přitom v nejjižnější části národního parku v okolí Stožce.

S větrnou kalamitou v řádech tisíců kubíků počítají i v Krkonoších, kde na hřebenech dosahoval vítr síly orkánu. 

Redakce

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)