Vytisknout stránku

Kalamit kvůli změně klimatu bude podle mezinárodní studie přibývat

Velkých lesních kalamit způsobených hmyzem nebo suchem bude přibývat v České republice i v celé Evropě. Uvedli to vědci z deseti evropských zemí ve studii, která byla nyní publikována v časopise Nature Climate Change.

V mezinárodním týmu byli čtyři zástupci České republiky z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Práce na studii trvaly 16 měsíců, řekl jeden z autorů Miroslav Svoboda.

Ve studii vědci analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem najít spojitost mezi velkoplošným poškozením lesa a klimatickými faktory. Množství velkoplošných kalamit se podle nich do budoucna zvýší. "Klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesnický sektor se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné kalamitám zcela zabránit," uvádějí autoři studie.

Jednou z cest je větší pěstování smíšených lesů na úkor smrkových monokultur. Ty nejsou odolné proti suchu, navíc je například v českých podmínkách napadá kůrovec.

Podle Svobody je současně nastavený trend ve změnách zalesňování pozitivní, ale nemusí být kvůli rychlé klimatické změně dostatečný. "I v nižších nadmořských výškách se smrky stále sází," řekl Svoboda. 

Čtěte také:

Čeští vědci budou v Panamě, Vietnamu a Ghaně měřit jak pralesy vstřebávají CO2. Od tamních vlád dostali už dva miliony dolarů

Vědci provádí unikátní výzkum, zamořují les oxidem uhličitým

Debata by se podle něj měla vést o nahrazování smrku například dubem, bukem, v některých místech ale i javorem, borovicemi nebo douglaskami. Smrk by se však neměl vypustit úplně, ostatní stromy by pak více pomohly ekosystému. Problém však podle Svobody i v tom, že české podniky prakticky nedokážou zpracovávat jiné dřevo než smrk.

Kvůli změně klimatu se budou podle vědců zvyšovat rizika rozsáhlých požárů. "Typickým příkladem je vyšší intenzita lesních požárů v Severní Americe a Rusku. V podmínkách střední Evropy, a tedy i Česka, jsou hlavním nebezpečím pro hospodářské lesy vichřice a podkorní hmyz, například lýkožrout smrkový," dodala univerzita.

Na ČZU hledají vědci v rámci projektů zaměřených na výzkum lesního hmyzu a změny hospodaření v lesích v souvislosti s klimatickou změnou možnosti, jak omezit negativní dopady změn klimatu. Například v projektu EXTEMIT-K na to mají v rozpočtu 247,7 milionu korun do konce října 2022.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)