K předloze měla vláda podle podkladů pro ministry zaujmout neutrální stanovisko a pozastavit se nad tím, zda fond vzhledem k očekávaným příjmům naplní předpokládané cíle.
Fond by se měl podle předlohy zabývat zejména propagací dřeva a výrobků z něj, podporou rozvoje lesnických studijních oborů a zajišťováním odborných studií v oboru. Předkladatelé si od fondu slibují rozvoj podnikání v lesním hospodářství a ve zpracování dřeva, nižší vývoz surového dřeva do ciziny, zvýšení zaměstnanosti zejména na venkově i kladné dopady na životní prostředí.
"Vláda upozorňuje, že cíle navrhovaného fondu a efektivita jejich dosažení jsou diskutabilní. Při očekávaných příjmech ve výši cca 31,4 milionu Kč nelze předpokládat zásadní zvrat trendu vyvážení surového dříví do zahraničí," napsali vládní legislativci do předběžného stanoviska. Pozastavili se nad tím, že fond by mohl podle novely využívat až pětinu příjmů na vlastní provoz.
Do fondu by přispívali vlastníci lesů, zpracovatelé dřeva a stát. Vlastníci lesů s rozlohou nad 1000 hektarů by do fondu posílali pět korun na hektar, zpracovatelé dřeva by odváděli korunu z metru krychlového zpracovaného dřeva. Povinnost by se týkala podnikatelů, kteří zpracují ročně nejméně 20 000 metrů krychlových dřeva kromě palivového. Z těchto zdrojů by měl mít fond podle údajů v důvodové zprávě asi 15,7 milionu Kč ročně. Stejnou částku by dával stát.
V čele fondu by stál ředitel a sedmičlenná rada, členy by jmenoval ministr zemědělství. Dozorčí radu o pěti členech by volila Sněmovna. Navrhované složení rady podle podkladů pro ministry neodráží fakt, že nadpoloviční většinu lesních pozemků vlastní stát a odvody do fondu tedy budou ve velké míře plynout od státních institucí. Bylo by podle vládních legislativců taky vhodné, aby vliv na jmenování členů rady měl i ministr průmyslu a obchodu.
Kabinet by navíc mohl poukázat na možný rozpor předlohy s evropským právem, když fond by mohl podle návrhu poskytovat podpory jen osobám se sídlem nebo trvalým pobytem v Česku.
Lesnický a dřevařský fond by měl fungovat podobně jako vinařský fond. Jeho roční provozní náklady činí podle důvodové zprávy zhruba šest milionů korun, přibližně polovinu tvoří výdaje na pět zaměstnanců.
O předloze rozhodnou zákonodárci, pokud ji ovšem Sněmovna stihne projednat do konce volebního období.
Čtěte také: Od roku 2018 by měl fungovat Lesnický a dřevařský fond
Podle ČTK, red.