"Nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny," napsal Zeman ve zdůvodnění svého rozhodnutí. Předloha podle něho nepřiměřeně nadřazuje hlediska, která se týkají životního prostředí, a může přispět k postupnému zániku lidského osídlení na území národního parku.
Prezident například uvedl, že v nejvíce chráněné zóně nebudou možné na rozdíl od současnosti žádné lidské zásahy, jež by přispívaly k nerušenému průběhu přírodních procesů. Zeman poukázal taky na omezení případné stavební činnosti v zóně s nejnižší ochranou a na omezení nakládání s lesy, když ve dvou nejcennějších zónách podle něho nebudou možné ani zásahy proti škodlivým organismům.
Prezident se před poslanci přimlouval za přijetí senátních úprav předlohy. Horní komora chtěla v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Sněmovna ale setrvala na svém znění normy.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že ho prezidentovo veto nepřekvapilo. "Věřím, že 4. dubna zákon prohlasujeme ve Sněmovně i napotřetí" řekl ČTK. Pro překonání Zemanova veta jsou v dolní komoře stejně jako pro zvrácení senátních postojů nutné hlasy nejméně 101 poslanců. Potom, co dolní komoře vrátil novelu Senát, potvrdilo sněmovní znění 117 ze 164 hlasujících členů dolní komory, proti jich bylo 20.
Sněmovna odmítla senátní úpravy novely zákona 114 k národním parkům
Hejtman Plzeňského kraje ani předseda Svazu obcí Národního parku Šumava neočekávají, že by prezidentské veto novely zákona o fungování národních parků přimělo poslance změnit své rozhodnutí z 1. března. Tehdy Poslanecká sněmovna schválila svoji verzi zákona, kterou odmítaly Senát, prezident, kraj i šumavské obce. Plzeňský kraj přijal ještě před jednáním Sněmovny prohlášení, v němž podpořil senátní verzi novely zákona upravující pravidla fungování národních parků, řekl ČTK plzeňský hejtman Josef Bernard (ČSSD). Schválená verze zákona podle nich neotevře park pro veřejnost a ochranu přírody ještě více zpřísňuje.
Po dnešním prezidentském vetu ale už Bernard žádné další kroky vyvíjet nebude. "Za mě je dobojováno, už žádnou aktivitu vyvíjet nebudu. Já se snažím prosadit názor, dokud to má smysl, ale pokud je už rozhodnuto, je to ztráta času," řekl Bernard. Spíše než na lobbování za podobu zákona by se nyní chtěl ujmout role jakéhosi mediátora mezi znesvářenými stranami - šumavskými obcemi, správou parku, případně ministerstvem životního prostředí. "Jasně se ukázalo, že spolu moc nemluví, na obou stranách zněly nefér argumenty. Teď bychom se měli smířit s tím, že zákon je a snažit se najít vzájemnou shodu. Tam je, myslím, úloha kraje," dodal.
Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) ČTK řekl, že se bude snažit i nadále prosazovat ideu samostatné novely pro šumavský národní park. "Šumava si zaslouží mít svůj vlastní zákon. A my jej chceme právě proto, aby nemohlo ministerstvo (životního prostředí) rozhodovat na základě určitých podzákonných norem," uvedl Zimola.
Předseda Svazu obcí Národního parku Šumava a starosta Modravy Antonín Schubert se naprosto shoduje s nejdůležitějšími věcmi, které prezidentovi na zákonu vadí. "Pojmenovává tam, že je to perfektní zákon pro divočinu, ale zapomíná se na specifikum Šumavy, že je tady i ten člověk a že je tady i ten turista," uvedl.
Schubert už nevidí vůbec žádnou šanci. "Protože je mi úplně jasné, že to hlasování nebude hlasování Poslanecká sněmovna a zdravý selský rozum, ale bude to hlasování Poslanecká sněmovna versus pan prezident Zeman. Zase jsme měli možnost si to s tím Zemanem vypořádat a nějaký ohled na lidi tady na Šumavě žijící se vůbec nebere," uvedl
Podle ČTK, red.