Její úřad se již dříve dostal do sporu s ekology, kteří obhajují přirozenou obnovu vichřicí poničeného lesního porostu ve Vysokých Tatrách a vystupují proti zásahům lesníků.
"Za poslední roky naše lesy významně trápí vítr a podkorní hmyz. Šíření škůdců je dokonce tak intenzivní, jak to zde nebylo za posledních 55 let. Působení škodlivých činitelů v lesích má stále více plošný charakter, čímž dochází k rozpadu lesních porostů na velkých plochách," uvedla ministryně.
Zatímco po vichřici z roku 1964 podle ministerstva kalamita podkorního hmyzu díky důslednému zásahu lesníků nenastala, po vichřicích v letech 2004 a 2014 byla silná a suché počasí předloni způsobilo výrazné rozmnožení kůrovců. Úřad uvedl, že tento vývoj přivodil výrazný nárůst těžby kalamitního dřeva a že bez příslušných opatření potrvá tato situace nejméně do roku 2020.
Slovenští lesníci a ekologové mají dlouhodobě rozdílný názor na péči o chráněné území Tater. Zatímco ekologové obhajují ponechání přírody samovolnému vývoji, lesníci prosazují možnost zásahu člověka. Odlišné názory obou táborů v roce 2007 vyústily v demonstrace občanských aktivistů, kteří bránili lesníkům těžit v Tatrách po kalamitě dřevo v chráněném území v Tiché a Kôprové dolině. Slovenské ministerstvo životního prostředí později potvrdilo rozhodnutí, které lesníkům neposkytlo výjimku na těžbu dřeva v dolinách Vysokých Tater s nejvyšším stupněm ochrany.
Podle ČTK, red.