Ministerstvo zemědělství v roce 2016 představilo několik konkrétních změn a opatření, které mohou lesnickým subjektům pomoci. Příkladem je možnost využití tzv. „zelené nafty" také lesnickými subjekty, přesun kompetencí k poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích z krajských úřadů zpět na ministerstvo nebo kompenzace škod suchem školkařům. I když se jedná v porovnání s kolegy zemědělci pouze o zlomek resortní podpory, určitě je to po delší době pozitivní signál. Státnímu podniku Lesy ČR se podařilo uzavřít většinu smluv v tendrech 2017+ a podobně jako VLS ČR začal aktivně rozvíjet spolupráci s lesnickými školami. Koncepční podoby se dočkaly také strategie rekonstrukce porostů v Krušných horách. I přes velké problémy s logistikou dříví a jeho odbytem se vlastníkům lesů a lesnickým firmám povětšinou dařilo úspěšně těžit a obchodovat kůrovcové dříví a reagovat tím na neočekávané změny struktury a výše těžeb.
Ing. Daniel Szórád, Ph.D.
generální ředitel Lesů ČR, s.p.
- Co považujete za nejpodstatnější momenty v činnosti Lesů ČR v roce 2016?
Podnik nebyl v průběhu roku 2016 zasažen významnějšími abiotickými kalamitami. Dle očekávání jsme se v průběhu roku potýkali s řadou lesnických výzev, které mají dlouhodobý charakter. Mezi ně patří zejména chřadnutí smrkových porostů, které bylo doprovozeno kůrovcovou kalamitou v oblasti severní Moravy. V zájmu zvládnutí situace jsme provozně úspěšně vyzkoušeli nové postupy v ochraně lesa.
Z kategorie strategických úloh jsme se aktivně podíleli na hledání nástrojů pro podporu spotřeby dřevní hmoty v ČR a pro zvýšení objemu zpracování surového dříví v tuzemsku. Výsledkem jsou návrhy na vznik Lesnicko-dřevařského marketingového fondu a návrhy principů podpory tuzemského zpracování dřevní hmoty.
I v roce 2016 podnik pokračoval v politice odvodů finančních příspěvků do státního rozpočtu formou fondu zakladatele. Letošní odvod činil 5,6 mld. Kč a za poslední čtyři roky tak celková výše příspěvku přesáhla 26 mld. Kč.
Proces tzv. církevních restitucí dospěl do stavu, kdy je většina prokazatelných nároků uspokojena. Problematickými jsou samozřejmě sporné případy, kdy není jednoznačné, zda byla spáchána křivda, či nikoliv. Tyto případy budou či jsou předmětem soudních sporů. Podnik reagoval na dosavadní výsledky restitučního procesu nezbytnými organizačními úpravami své řídící struktury.
V průběhu roku jsme u významné části provozního personálu odstranili dlouhodobý dluh podniku vůči svým klíčovým zaměstnancům a vybavili jsme je služebními vozy. Tento proces bude dokončen do pololetí roku nadcházejícího.
- S jakými výhledy a hlavními cíli vstupujete do roku 2017?
Z pohledu hospodaření s majetkem je pro nás pochopitelně klíčové zvládnutí kalamitních situací a kvalita obhospodařování lesa obecně. Pevně věříme, že se sektor vymaní z hospodářské deprese, způsobené mimo jiné převisem nabídky dřevní hmoty nad poptávkou po ní, a dojde tak k oživení trhu a cen surového dříví.
V oblasti nákupu lesa bychom rádi na trhu působili jako významný zájemce s cílem průběžně zvyšovat výměru a hodnotu státního majetku, přirozeně však za předpokladu korektních nákupních cen.
Podstatným faktorem úspěchu je kvalitní, orientovaný a odpovídajícím způsobem motivovaný personál. Bez něho nelze úspěšně čelit přicházejícím výzvám, a proto budeme i nadále usilovat o dosažení požadovaného stavu v této oblasti.
Neméně důležitou podmínkou úspěchu je také stabilní situace v sektoru a kvalitní smluvní partneři, schopní plnit lesnické úkoly v potřebné kvalitě a v termínech. Proto je kultivace smluvních vztahů permanentním cílem.
Na poli hospodářském budeme pokračovat v nastoupené cestě ke zvyšování efektivnosti a hospodárnosti podniku. Současně se bude jednat o třetí rok platnosti Koncepce strategického rozvoje, a proto budeme usilovat o její naplňování, což mimo jiné znamená další rozvoj sociálního programu a principů společenské odpovědnosti.
Stále náročnějším se v poslední době stává obhajování oprávněných pozic správce státního lesního majetku proti rostoucím požadavkům orgánů ochrany přírody, které často komplikují standardní lesnické hospodaření. V této oblasti nás čeká kus práce v komunikaci s laickou i odbornou veřejností, s politiky a do procesu zapojenými institucemi. Důležité bude dotčeným vysvětlit, že stav našich lesů je výsledkem dlouhodobé práce generací lesníků a že těžba dřeva je přirozenou součástí životního cyklu lesa.
Ing. Josef Vojáček
ředitel Vojenských lesů a statků ČR, s.p.
- Jaký byl rok 2016 pro Vojenské lesy a statky? Co především jste během uplynulého roku řešili a jaké výzvy vás čekají v roce 2017?
Končící rok 2016 byl v lesním hospodářství dominantně ovlivňován řešením důsledků změny klimatické situace, ve sféře působnosti VLS reprezentované zejména srážkovým deficitem a jeho sekundárními projevy v oblasti vojenského újezdu Libavá. Objem nahodilé těžby v této oblasti dosahuje objemu celkové těžby celého podniku v ještě nedávné minulosti. Úměrně této skutečnosti jsou snižovány úkoly na ostatních divizích, což je spojené s celou řadou provozních komplikací.
Další, tentokrát pro Vojenské lesy specifickou skutečností, byl zákon o optimalizaci vojenských újezdů. Tímto zákonem byla vyčleněna rozsáhlá území z výcvikových prostor a přešla do civilního režimu. Veřejností nejvíce sledované bylo samozřejmě zrušení vojenského újezdu Brdy a jeho transformace na chráněnou krajinnou oblast. Změna se však týkala i více či méně rozsáhlých prostor všech vojenských újezdů. Tato území ale nadále z dikce zákona zůstávají objekty důležitými pro obranu státu. Ze sídelních míst v újezdu vznikly nové obce, a protože se jedná většinou o unikátní přírodní lokality, kterým se po desetiletí vyhýbal civilizační ruch, vzniká zde pochopitelný zájem o jejich turistické využití. Vztahy s místní samosprávou i s veřejností jsou daleko lepší, než tomu bylo v minulosti. Řešíme celou řadu témat a činností, které souvisejí s „demilitarizací" života na těchto územích.
V neposlední řadě jsme se letos výrazně věnovali komunikaci s veřejností. Vlajkovou lodí na tomto poli je pro nás lesní pedagogika, kterou považuji za optimální cestu, jak budovat a narovnávat vztahy lesníků s laickou veřejností. Realizovali jsme celou řadu projektů, posílili činnost na lokální úrovni, spustili jsme také nový dětský web. Ve fázi projektové přípravy je výstavba tří návštěvnických středisek a jednoho domu přírody. Zpětná vazba, které se nám dostává od dětí, pedagogů i rodičů, nás utvrzuje v tom, že jde o krok správným směrem.
A výzvy pro rok 2017? Jednoznačně pokračování řešení již zmíněných důsledků klimatických změn. Objemy prací, které pro nastupující období v lesní výrobě plánujeme, nemají v historii našeho podniku jakékoliv srovnání. V tomto roce se chystáme na zalesnění 2 100 hektarů, což je téměř dvojnásobný objem oproti tomu, na co jsme byli zvyklí ještě někdy před deseti lety. Tehdy se plocha zalesňovaných lokalit u VLS pohybovala mezi 1 100 až 1 200 hektary. Rekordní bude i počet sazenic dřevin, které se chystáme vysadit. Jestliže jsme loni řešili rekordní objem přes 11 mil. sazenic, tento rok plánujeme výsadbu 13 mil. sazenic.
- Jak se loni vyvíjela situace na vašich moravských divizích v souvislosti s chřadnutím porostů?
Jak už jsem zmínil, nedobře. Hlavní čísla jsem již uváděl, objem nahodilých těžeb v celé oblasti severní Moravy neustále stoupá. S navyšováním těžeb jsou spojené provozní a logistické problémy, k těm se v tomto kraji připojují časté a dlouhodobé výluky na hlavních tratích. Citelné je samozřejmě také navyšování nabídky a s tím spojený dopad na cenovou hladinu. Nicméně zásadním faktorem a předpokladem úspěšného zvládnutí situace je vysoké pracovní nasazení našich zaměstnanců a dodavatelských subjektů, podílejících se často na sisyfovském úkolu. Rád bych jim touto cestou poděkoval za jejich nasazení a snahu nastalou situaci řešit.
Ing. František Kučera
předseda SVOL
– Jak hodnotíte rok 2016 z pohledu vlastníků soukromých a obecních lesů?
Extrémní klimatické podmínky léta 2015 se naštěstí v loňském roce neopakovaly, a nepotvrdily se tak černé prognózy, zejména odpůrců smrku v našich lesích, že je nutno situaci radikálně a ihned řešit. Nicméně i přes relativně normální průběh vegetační sezóny nadále, zejména v nižších polohách republiky, přetrvává výrazný nedostatek vláhy v půdě, se všemi negativními důsledky pro lesy. Ceny dříví se sice v průběhu roku, po poklesu cen v roce 2015, ustálily, přesto však nutnost zpracování velkého množství méně kvalitního kůrovcového dříví, prodávaného za nižší ceny, znamenala značný ekonomický propad u majetků, kde objemy tohoto dříví přesahovaly i násobně roční etáty. Takto postižena je zejména oblast severní Moravy, ale i Vysočiny, východních Čech a jižní Moravy.
V souvislosti s globálním oteplováním byly v průběhu roku 2016 zahájeny práce na Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu. Mezirezortním koordinátorem bylo stanoveno MŽP. Pracovní skupinou, ustavenou při MŽP, byla připravena celá řada návrhů, z nichž mnohé jdou správným směrem (podíl nepůvodních druhů dřevin při obnově porostů, dosažení únosných stavů zvěře) a je možno s nimi souhlasit, jiné, jako třeba výrazný tlak na paušální snižování podílu smrku při obnově, neberou v potaz jak rozdílné přírodní podmínky v rámci ČR, tak ani pozitivní vývoj lesního hospodářství po roce 1990 a omezené možnosti změn v lesích, dané obnovní dobou lesních porostů.
Prakticky po celý rok pak dále pokračovaly práce na novele zákona o myslivosti. Ze strany MZe bylo připraveno dokonce i paragrafové znění novely, které však prakticky vůbec nebralo v úvahu stanoviska vlastníků pozemků. V průběhu následného vnějšího připomínkového řízení se pak rozpory mezi vlastníky pozemků a mysliveckou veřejností spíše prohloubily, takže o nové podobě zákona o myslivosti stále není rozhodnuto a řešení, které by vedlo ke snížení stavů zvěře spárkaté a škod zvěří, je v nedohlednu. Stejně tak během celého roku prakticky nepokročily práce na novele vyhlášky č. 55/99 Sb. o výpočtu újmy nebo škod na lesích, po které vlastníci lesů volají již řadu let.
Po téměř dvouletém zdržení se v celé šíři konečně rozběhl Program rozvoje venkova na období 2014–2020, který pomáhá vlastníkům lesů zkvalitňovat jak infrastrukturu majetků (cesty, provozovny) a vybavení technikou nutnou pro lesnický provoz, tak i obecný stav lesů a přírody. Zdržení programu sice neovlivní celkové alokace dotačních prostředků, ale zkrácení času pro jejich využití zásadním způsobem limituje především menší lesní majetky s omezenými finančními zdroji. Je také škoda, že pro využití všech možností, které PRV nabízí, je nutné se orientovat v celé řadě projektových a plošných opatření PRV, v nařízeních vlády a dalších pravidlech a projít si značně složitou administrativní cestou.
Jednoznačně pozitivní skutečností roku 2016 je fakt, že se MZe po mnoha letech a se značnými obtížemi podařilo navrátit příspěvky na hospodaření v lesích do jeho gesce a v současné době již mohou vlastníci lesů v celé republice žádat o tyto příspěvky podle jednotných pravidel a s garantovanou výší. Praxe minulých deseti let, kdy o výši a druhu příspěvku rozhodovala jednotlivá krajská zastupitelstva a celý systém byl značně roztříštěný, až chaotický, je tedy již naštěstí minulostí. Velice pak oceňujeme ty kraje, které v rámci svých finančních možností hledají cesty, jak nad rámec schválených příspěvků na hospodaření v lesích dále podporovat vlastníky lesů a dobrý stav jejich lesních majetků.
– Co očekáváte od nadcházejícího roku 2017?
Na úseku legislativy snad dokončení novely vyhlášky o výpočtu újmy a škod na lesích v podobě, která bude alespoň trochu vstřícná zájmům vlastníků lesů. SVOL bude určitě pokračovat ve své snaze o přijetí nových, pro vlastníky pozemků příznivějších předpisů týkajících se myslivosti i v úsilí o zlepšení postavení vlastníků lesů přiznáním náhrady ze strany státu za služby poskytované veřejnosti plněním tzv. ostatních funkcí lesů. Velkým přáním pro celý rok pak je minimum zásahů státu do legislativy a celého podnikatelského prostředí a stabilní, případně rostoucí ceny dříví. Vše ostatní, co se lesního hospodářství týká, lze ponechat na vlastnících lesů a jejich odborném personálu.
Ing. Milan Mochán
Vedoucí Lesní správy Arcibiskupství pražského
- V jakém stavu je proces církevních restitucí na začátku roku 2017 a čím byl pro nové církevní vlastníky příznačný?
Odhadem chybí k vydání ještě okolo 8 % výměry požadovaných pozemků. Převážně se ale jedná o pozemky zemědělské, u kterých ještě nebylo vydáno rozhodnutí z důvodu chybějícího geometrického plánu, a zčásti jiné než zemědělské pozemky, které by měly být vydány dohodou, ale povinné osoby nepřistupují k uzavírání těchto dohod. Z důvodu nevydání či zamítnutí ve správním řízení byla část nárokovaných pozemků žalována. Do poloviny příštího roku by mohly být vydány i pozemky vzešlé z geometrických plánů. Předpokládáme, že koncem roku 2017 by mohl být v zásadě ukončen restituční proces mimo žalované pozemky.
Naším hlavním úkolem v roce 2016 bylo stabilizovat tým lesníků pro zajištění komplexní správy lesů, včetně drobných rozptýlených lesů farních. Na několika místech jsme zahájili výrobu vlastními zaměstnanci a ve spolupráci s úřady práce zaměstnali 20 místních lidí dělnických profesí a pořídili první lesnickou techniku. Nosným tématem bylo a bude získávání externích zdrojů financování lesnické infrastruktury a potřeb lesa, zejména Krušných hor, z národních i evropských programů.
Z lesnického pohledu se nám samozřejmě nevyhnulo chřadnutí lesů spojené se suchem a klimatickými změnami. Naštěstí se na našich majetcích předpovědi kůrovcových těžeb tak drasticky nenaplnily, protože kolegové věnovali velkou péči obranným opatřením. Za zmínku stojí i obnovení výkonu práva myslivosti v režijních honitbách. Jako nové téma můžeme uvést navázání kontaktů s dozorovými orgány státní správy, s Úřadem inspekce práce a s Českou inspekcí životního prostředí. A protože je téměř 50 % výměry našich lesů součástí CHKO a 66 % náleží do ZVCHÚ, stala se komunikace s orgány ochrany přírody významnou součástí lesnického života.
Pozitivně musím hodnotit velký zájem obchodních partnerů o přímé a trvalé vztahy, za což je nutné všem poděkovat. Kladně hodnotíme i společný postup s LČR při tvorbě honiteb a uzavírání dohod o náhradách za přičlenění honebních pozemků, vstřícnost regionů a spolupráci s CHKO Brdy. Za malý zázrak považuji narovnání prostředí při poskytování příspěvků na hospodaření v lesích prostřednictvím MZE.
- S jakými dojmy a úkoly vstupujete do roku 2017?
Samozřejmě s optimismem a chutí do práce celého kolektivu, založeného na platformě soukromého správce lesů. Mimo základní úkoly lesnické výroby mohu jmenovat zejména úkoly:
- zajistit účinnou ochranu lesa a monitoring zdravotního stavu lesů,
- dohnat výchovu lesa, která byla z důvodu restituce místy značně zanedbána,
- optimalizovat procesy řízení a kontrolingu lesnické výroby,
- dobudovat základní infrastrukturu správních budov polesí,
- zahájit obnovu LHP a inventarizaci lesního majetku vlastní taxační skupinou,
- systémově vytvářet personální zálohy.
Dlouhodobým úkolem nás jako nového soukromého vlastníka lesů bude udržet si právo vlastníka rozhodovat o svém majetku. Vnímání lesa jako veřejného statku, omezování nakládání s lesním majetkem z titulu ochrany přírody, liniových staveb, přenášení odpovědnosti na vlastníka a na druhou stranu omezená vymahatelnost škody na lese, to vše již patří k denním starostem.
Milan Petrásek
Drobný vlastník lesa v kraji Vysočina
– Jak byste zhodnotil jako soukromý vlastník lesa rok 2016 (například z pohledu hospodaření, ochrany lesa, kontaktu se státní správou, možnosti čerpat dotace)?
Jako drobný vlastník lesů v kraji Vysočina jsem v roce 2016 řešil obdobné problémy jako i jiní vlastníci v regionu a celé ČR. Vzhledem k opakovanému suchu jsem na svém majetku zaznamenal zvýšený výskyt kůrovce. I přes intenzivní kontrolu porostů a včasné zpracování souší z roku 2015 se v tomto roce výskyt znásobil. V jedné z lokalit, která má nedostatek vláhy, na skalnatém podloží, dokonce vznikla menší holina. Obdobné problémy mají i sousední majetky, ze kterých se včas nezpracovaný kůrovec mnohdy šíří do okolí. Jako vlastníky nás trápí snížená cena kůrovcového dřeva při prodeji.
Další hospodaření probíhalo podle potřeb lesa a mých časovým možností ve spolupráci s OLH, s nímž se aktivně stýkám a využívám jeho služeb. V tomto roce jsem dokončil prořezávku v dalším ze svých porostů. Na tyto činnosti čerpám dlouhodobě dotace na hospodaření v lesích, které poskytuje krajský úřad. Využívám i služeb akreditovaného poradce, s jehož pomocí jsem již třikrát úspěšně získal dotaci na pořízení lesnické techniky z PRV, a v roce 2016 jsme také řešili nákup navijáku. V loňském roce jsem získal i podporu na údržbu kultur na zalesněných zemědělských půdách, kterých jsem v minulosti založil cca 5 ha, opět s využitím podpor.
– Co vás čeká a jaké cíle v oblasti obhospodařování lesního majetku máte na rok 2017?
V roce 2017 musím zaměřit své síly hlavně na ochranu proti kůrovci a následnou asanaci ploch po těžbě. Napadené porosty jsou z většiny podrostlé přirozeným zmlazením a po těžbách je nutno ihned vyklidit klest a provést prořezávky. Do vzniklých holin chci vnést určitý podíl buku s individuální ochranou. I v tomto roce se budu opět zajímat o možnosti získání dotace na některé lesnické stroje z Programu rozvoje venkova. Budu i nadále spolupracovat s OLH a sousedními vlastníky. Do roku 2017 přeji všem drobným vlastníkům lesů hodně zdaru.
Ing. Tomáš Krejzar, Ph.D.
ředitel Odboru koncepcí a ekonomiky lesního hospodářství
– Jaké hlavní trendy (s možným dopadem na české lesnictví a lesní hospodářství) lze na mezinárodním poli v roce 2016 vysledovat a jakou mezinárodní událost plánovanou na rok 2017 byste vyzdvihl?
Rok 2016 byl spojen se zvýšenou pozorností věnovanou lesům celosvětově (pařížská deklarace ke změně klimatu, cíle udržitelného rozvoje), a to nejen jejich ochraně, ale i hospodaření v nich a využívání lesních produktů a ekosystémových služeb. V lednu 2017 se očekává schválení strategického plánu OSN pro lesy na období do roku 2030, který by měl tyto ambice naplnit. Ve světě i v EU se dále rozvíjí spolupráce vyspělých zemí, směřující k omezování uvádění nelegálně vytěženého dříví na trh. Svědčí o tom i výstupy tzv. TREE workshopu, který proběhl v Praze v březnu loňského roku. Z připravovaných právních předpisů EU, které mohou mít dopady na naše lesní hospodářství, jmenujme nová pravidla pro započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v sektoru LULUCF, včetně hospodaření v lesích a výrobků ze dřeva, nebo nový návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, jejíž součástí je i návrh kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu. Kromě toho bude pokračovat implementace legislativy v oblasti invazních nepůvodních druhů. Z mezinárodních akcí plánovaných v České republice bych chtěl vyzdvihnout 12. evropský kongres lesní pedagogiky, který se uskuteční 3.–6. 10. 2017 na Vysočině.
– Jaké projekty v oblasti mezinárodní spolupráce byste v roce 2016 z pohledu České republiky zdůraznil?
Jednoznačně bilaterální spolupráci s Federálním ministerstvem zemědělství a potravinářství SRN v rámci strategického dialogu mezi ČR a SRN, jejímž cílem bylo společně podpořit pragmatickou a účelnou integraci ochrany přírody do udržitelného obhospodařování lesů. Výsledky představené na mezinárodní konferenci v Praze v říjnu tohoto roku ukazují, že biologickou rozmanitost lze chránit jednoduchými opatřeními na úrovni jednotlivých stromů (ochranou mikrostanovišť), aniž by došlo k omezení poskytování dalších (zdánlivě protichůdných) užitků z lesa – zejména produkce dřeva. Integrační přístupy se vyznačují nízkými nároky na veřejné rozpočty, možností aplikace ve velkém plošném rozsahu, respektem k místní ekonomice (produkční funkce není zásadně omezena) a využíváním aktivních pěstebních opatření. Jsou proto vhodnou alternativou k vymezování chráněných území, které je spojené se zásadním omezováním hospodaření.
Doc. RNDr. Bohumír Lomský, CSc.
Ředitel VÚLHM
- Čím se zabýval VÚLHM v roce 2016, jaké zajímavé a významné projekty jste řešili?
V roce 2016 se část našich projektů týkala kalamitního chřadnutí smrku na severní Moravě a ve Slezsku. Cílem je správně vymezit oblasti se smrkovými porosty ohroženými suchem, aplikovat nové postupy v ochraně lesa, hledat geneticky vhodné chlumní ekotypy smrku pro jeho udržení ve směsích na odpovídajících stanovištích, doporučit vhodné metody obnovy lesa a pěstební postupy, ověřit využití introdukovaných dřevin (douglasky), řešit nepříznivý stav lesních půd pro zvýšení stability a zajistit produkci lesa v průběhu klimatické změny.
Myslivecké projekty byly zaměřeny na minimalizaci škod zvěří. V laboratoři analýz DNA byly získány prvotní poznatky o genetické diverzitě vybraných populací šesti druhů dřevin. Z pěstitelských projektů vzešly návrhy na změnu legislativy – úprava minimálních hektarových počtů při umělé obnově lesa a nové pojetí systému melioračních, zpevňujících a přípravných dřevin. Kromě zajištění lesní ochranné služby, monitoringu zdravotního stavu lesů či sledování hydrologie malých lesních povodí jsme spolupracovali při tvorbě Programu revitalizace Krušných hor. V roce 2016 začal standardní provoz Národní banky osiva lesních dřevin, údaje jsou dostupné na webu MZe.
- Jaké je podle vás stěžejní téma pro lesnický výzkum obecně pro další období?
Je to lesnické hospodaření v oblastech postižených dlouhodobým suchem. Jde o multidisciplinární výzkum chřadnutí smrkových porostů v oblasti severní a střední Moravy a Slezska, ale i jižní Moravy a Polabí. Je nutno sledovat chřadnutí lesů ve Středočeské pahorkatině, v předhoří Českomoravské vrchoviny a v Drahanské vrchovině. Z praxe je poptávka po výsledcích výzkumu zaměřeného na klimatickou změnu, po reakci stávajících porostů na ni, na potenciál změny druhové skladby, na tvorbu smíšených porostů a na vliv různých postupů hospodaření na plnění všech funkcí lesa.
Tématem pro genetiku a šlechtění je výběr vhodných druhů a proveniencí dřevin snášejících sucho a extremitu počasí. Při přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu bude nutné vyhodnotit hospodářské postupy zajišťující trvalou udržitelnost LH a všechny funkce lesů v podmínkách pravděpodobných scénářů změny klimatu a předejít tak nadbytečným restrikcím a omezením LH. Bude potřeba posílit výzkum využití introdukovaných dřevin a opomíjených dřevin (např. bříza) pro udržení produkční funkce lesů. Řeší se škody zvěří, ale je opomíjena skutečnost, že dále klesají stavy drobné zvěře. Budeme se zabývat invazními organizmy, sledovat nové druhy biotických škodlivých činitelů a nacházet nové možnosti ochrany a obrany.
V těchto všech oblastech bychom i my – VÚLHM – chtěli být dále aktivní.
Předplaťte si Lesnickou práci, lednové číslo je ke stažení zdarma
prof. Ing. Marek Turčáni, Ph.D.
Děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze
- Jak hodnotíte uplynulý rok s ohledem na výukové a výzkumné aktivity fakulty?
Na FLD ČZU v Praze chceme dát možnost studovat všem šikovným lidem se zájmem o lesnictví a dřevařství z ČR i ze zahraničí a proto se snažíme mírně navyšovat počty přijímaných studentů. V roce 2016 (kdy jsme zavedli přijímačky pro všechny obory s výjimkou jediného) se sice přihlásilo o 5 % méně kandidátů než v roce 2015, ale vzhledem k jejich vyšší kvalitě jsme jich nakonec přijali o 5 % více. Celkově teď na FLD ČZU v Praze studuje přibližně 190 studentů doktorského stupně a sumárně necelých 2 050 studentů na všech třech stupních studia. Abychom našim studentům vytvářeli příjemné prostředí, kompletně jsme zrekonstruovali studijní oddělení. Součástí rekonstrukce byla i odpočinková zóna pro studenty, která je situována naproti studijnímu oddělení. Studenti tak mohou trávit čas v příjemném prostředí, kde je vysokorychlostní internet, pohodlné sezení pro 20–25 studentů, skříňky pro uložení věcí a kuchyňka s lednicí, mikrovlnkou a rychlovarnou konvicí. Součástí strategie fakulty spočívající v podpoře šikovných studentů jsou rozsáhlé stipendijní programy (prospěchová stipendia, stipendia pro mladé vědecké pracovníky atd.) a široká podpora dvou studentských spolků a fakultních trubačů. Výrazná je i podpora zahraničních pobytů pro studenty bakalářského, magisterského, ale hlavně doktorského studia. Dřevařská část fakulty byla významně posílena otevřením Dřevařského pavilonu FLD v lednu 2016. Nové prostory pro teoretickou i praktickou výuku nabízejí podmínky srovnatelné s kvalitními západoevropskými univerzitami. Jako výukovou i vědeckou podporu jsme vytvořili nové fakultní pracoviště „Laboratoř zpracování dřeva". Celou první polovinu roku jsme intenzivně hledali kvalitní personální posily pro dřevařskou část fakulty, kdy se nakonec povedlo přivést na fakultu další tři profesory.
Rok 2016 byl také rokem intenzivní přípravy projektů do operačních programů, a to hlavně OP VVV (celkově byly v roce 2016 za fakultu podány projekty za více než 900 mil. Kč). Tento zdroj financování považujeme za zásadní, a proto byl jmenován nový člen vedení fakulty – proděkan pro rozvoj fakulty a operační programy. V oblasti vědy a výzkumu považujeme za obrovský úspěch získání projektu „Vybudování excelentního vědeckého týmu na FLD ČZU v Praze a jeho přístrojově-technického zázemí zaměřeného na mitigaci důsledků klimatických změn v lesích (od úrovně genů po úroveň krajiny)" v objemu 246 mil. Kč na období 2017–2022. Dalším velkým úspěchem je zařazení fakulty na osmé místo v celosvětovém žebříčku organizací provádějících lesnický výzkum (jako jediné fakulty nejenom z ČR, ale i ze střední a východní Evropy). Velice si cením i udržení pozitivního trendu v publikační činnosti.
- Jaké jsou vaše cíle pro rok 2017?
Zásadním cílem je nadále zkvalitňovat výuku ve všech ohledech. Plánujeme, vzhledem k náročnosti práce, posílit tým zabezpečující vzdělávací a pedagogickou činnost. Prozatím vidím rezervy ve výuce a také ve spolupráci s praxí. Plánujeme podstatně více umožnit studentům praktickou výuku – a k tomuto účelu vytvářet možnosti (i získáním investičních prostředků) na naší terénní výzkumné stanici Truba a v našem fakultním arboretu v Kostelci nad Černými lesy. Velkou výzvou je zlepšení komunikace a spolupráce nejenom s aktuálními studenty, ale i s našimi absolventy. Ke kvalitní výuce je potřebné fakultu doplnit výbornými pedagogy (a současně i vědci), a to hlavně v oborech a specializacích, kde nám tito lidé chybí. Zatím nevíme, s jakým rozpočtem můžeme počítat, ale o to důležitější je se nadále snažit o projektové zabezpečení fakulty s důrazem na projekty z operačních programů. V oblasti publikační činnosti chceme výrazně zvýšit důraz na přípravu článků v těch nejlepších časopisech a vytvářet rovněž aplikované výstupy, které bude lesnický a dřevařský provoz využívat. V oblasti rozvoje fakulty plánujeme připravit další projekty z operačních programů a v případě získání investičních projektů zahájit jejich realizaci.
Mgr. Jan Korbelář
Ředitel České lesnické akademie Trutnov
- Jaký byl rok 2016 pro střední lesnické školy a konkrétně pro Českou lesnickou akademii Trutnov?
V posledních letech se řeší citlivá otázka optimalizace středního lesnického školství a počet škol z hlediska potřeb lesního hospodářství. ČLA se i nadále dařilo prokazovat, že má v síti lesnických škol své nezastupitelné místo s dlouholetou tradicí a že nás ani v loňském roce netížila nižší naplněnost tříd, související se způsobem financování na žáka. Škola poskytuje střední vzdělání ukončené maturitní nebo závěrečnou zkouškou a vyšší odborné vzdělání v lesnictví. Absolventi maturitních oborů v lesnictví z České, Polské a Slovenské republiky navštěvovali roční studium zaměřené na těžebně-dopravní stroje, ukončené závěrečnou zkouškou. Stanovená široká nabídka přírodovědných oborů s možností přestupu z tříletého na čtyřletý obor a opačně je pro žáky velmi zajímavá. S potěšením můžeme konstatovat, že rodiče a lesnické organizace hodnotí školu velmi dobře. Jsme rádi, že prestiž ČLA posilují sami studenti svou aktivní a úspěšnou účastí v mnoha soutěžích a olympiádách. Družstvo ČLA opakovaně vyhrálo národní kolo YPEF a opět, již po druhé, reprezentovalo ČR v mezinárodním finále soutěže Young People in European Forests v Lotyšsku, které se zúčastnilo 12 států EU. Školu navštěvuje dvojnásobný mistr ČR a mistr Evropy v benchpressu a mrtvém tahu (síla se v lese hodí). Žák druhého ročníku M. Vaněk obsadil na mistrovství světa v Lonátu v disciplíně „Trap" 13. místo z 82 střelců. I nadále pokračovala spolupráce s firmami hospodařícími v lesním hospodářství. Významným partnerem byly LČR, s.p., – po nástupu generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda se rozvíjí úzké spolupráce s lesnickými školami. Byl zpracován a je naplňován společný koncept s MZe ČR o vzájemné spolupráci při zabezpečování praktické výuky lesnických škol. ČLA převzala cenu „Škola firmě 2016" za spolupráci, udělovanou Radou Královéhradeckého kraje a krajskou hospodářskou komorou na základě nominace LČR. V rámci dotačního titulu MZe ČR „21. Centra odborné přípravy" byly pořízeny další tři simulátory John Deere pro výuku operátorů harvestorů. Zřízením center odborné přípravy ministerstvem v jednotlivých krajích došlo k významné finanční pomoci oborovým školám, která v roce 2000 skončila převedením kompetencí na jednotlivé kraje. V nastávajícím roce počítáme v rámci výzvy IROP, programu „Infrastruktura středních a vyšších odborných škol", se začátkem čerpání předloženého projektu „Pořízení vybavení pro zkvalitnění teoretické a praktické výuky ČLA Trutnov". Cílem jsou investice do pořízení dalšího, již třetího harvestoru, vyvážecího traktoru a školkařského strojního vybavení. Další velká investice v nadcházejícím roce bude rekonstrukce odvozní cesty na školním polesí z prostředků SZIF.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem za dosavadní spolupráci a popřát v novém roce mnoho zdraví, štěstí, pracovních a osobních úspěchů.
Ing. Petr Martinec
Manažer Sdružení lesních školkařů
- Co především ovlivňovalo lesní školky a školkaře v roce 2016?
Průběh počasí každoročně významně ovlivňuje školkařskou produkci. Na jaře roku 2016 nás dosti potrápily pozdní mrazy, které, i přes velké úsilí školkařů ochránit své výpěstky, v některých školkách způsobily nemalé škody. Oproti předchozímu roku nebyl problém s úhrnem srážek, a tak některý materiál narostl možná až příliš. V závěru roku se ukázalo, že je velmi náročné zajistit si na další sezóny dostatek kvalitního semenného materiálu některých listnatých dřevin s odpovídajícím původem. Úrody jsou nepravidelné, často velmi lokální, a administrativní postupy komplikované a to odrazuje od činnosti velkou část subjektů, které v oblasti lesního semenářství podnikaly. Dlouhodobý problém s osivem je například u dubu zimního a to především v karpatských původech.
Z pohledu SLŠ ČR proběhla na začátku roku 2016 nová volba členů do předsednictva a kontrolní komise, kteří budou svoji funkci zastávat následující tři roky. Sdružení se stalo členem Lesnicko-dřevařské komory ČR a v průběhu roku jsme pořádali tři semináře. Podařilo se zdárně dořešit dotace na škody způsobené suchem v roce 2015 a nominovat zástupce SLŠ ČR do několika pracovních skupin na MZe a u LČR. Bohužel jsme se za uplynulý rok nikam neposunuli v oblasti řešení změny vlastnictví pozemků, na nichž jsou některé produkční plochy školek, a ani s výší nájemného u těchto ploch pronajatých od státního podniku.
- Jaké je hlavní novoroční přání lesních školkařů? Co vás čeká v dalším roce?
Když jsem se zeptal svých kolegů, jak vidí rok 2017, odpovědi nebyly vůbec optimistické, takže si dovolím odpovědět v podobě několika přání, která lesní školkaři mají.
- Kéž by se omezil nebo alespoň nezvyšoval objem administrativních úkonů, kterých je ve školkařské činnosti příliš mnoho – bohužel se naopak musíme připravit spíše na jeho další nárůst, například na zavedení elektronické evidence tržeb.
- Kéž by se zvýšila nebo alespoň neklesala cena sadebního materiálu – to by obnášelo především změnu kritérií při soutěžení veřejných zakázek, ve kterých je často hlavní podmínkou pouze cena.
- Kéž bychom měli v celém oboru lesnictví dostatečný počet kvalitních pracovníků pro manuální práci – to je dlouhodobý problém, a jelikož to začíná být problém i u kvalitních pracovníků na pozici THP, hledání řešení nebude vůbec jednoduché.
- Kéž by měli školkaři reálné zadání od vlastníků a správců lesních majetků – to u nás bohužel nefunguje, a přestože máme lesní hospodářské plány, vlastníci lesa poptávají sadební materiál až při potřebě obnovy lesa. Z tohoto důvodu školkaři pouze odhadují, jaká dřevina, provenience a technologie pěstování budou požadovány v budoucnu, a tím dochází buď k nedostatku sadebního materiálu, nebo naopak k likvidaci toho nepotřebného.
Ing. Miroslav Michna
ředitel Jihozápadní dřevařské a.s.
- Jak z pohledu lesnické firmy hodnotíte rok 2016?
Z pohledu lesnické firmy hodnotím rok 2016 v našem regionu úspěšně. I přes trvající kalamitní situaci v některých jiných oblastech zůstala z dlouhodobého pohledu cena dříví pro vlastníka lesa ve střední Evropě na solidní úrovni.
Přál nám kurz eura, cena ropy, nakonec bylo kam prodávat i velké objemy dříví. Po loňském suchu přišel u nás srážkově nadnormální rok, s příjemným a klasickým létem. Dařilo se nám zvětšovat objem služeb u jiných vlastníků lesa než u LČR, podařilo se nám splnit i navýšené projekty na SÚJ LČR, včetně výchovných zásahů do 40 let, úspěšně jsme dále investovali v dopravě dříví a v harvestorové technologii.
Bohužel i my nadále bojujeme s nedostatkem kvalitních pracovníků na všech úrovních. Lesnictví v současnosti ve společnosti nefrčí a poctivá tvrdá práce v lese už vůbec ne.
- S jakými očekáváními vstupujete do roku 2017?
Jelikož nevlastníme les, žijeme ze služeb pro vlastníka lesa, tak si přeji mnoho čerstvých informací a hlavně rychlou a úspěšnou reakci na ně. Musíme být lepší než konkurence a náš zákazník musí být spokojen.
Očekávám a doufám, že si náš lesnický sektor a trh, negativně ovlivněný nadpolovičním státním vlastnictvím, i ve volebním roce udrží zdravé a tržní prostředí.
Hlavně si ale do roku 2017 přeji, abychom byli všichni zdraví a aby nás naše práce pro les naplňovala.
Ing. Jaroslav Rygl
Ředitel Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a.s.
- Jak z pohledu lesnické firmy hodnotíte rok 2016?
Rok 2016 hodnotím jako jeden z nejhorších v téměř 25leté historii, přičemž paradoxně nejhorší a pro celý rok zcela zásadní byl III. Q. Ačkoliv jsme po nepříliš zdařilém roce 2015 celkem dobře věděli, co nás čeká, a připravili se na to, nebylo možno jakkoliv zabránit vysokým ztrátám na většině zakázek. Důvodem je dopad negativních externalit na naši společnost z vysokého výskytu kůrovcem napadeného dříví v oblastech mimo naše SÚJ. Trh vykazuje znaky vysoké nabídky dříví, zejména horších jakostí. O ceně se nerozhoduje ve smluvních cenách, ale v přejímkách u odběratelů. To tlačí celkově realizační ceny výrazně níže, než se to projevuje v indexu cen dříví, vázaného v našem případě na stálé váhy sortimentů, ačkoliv realita vykazuje značný pohyb a zejména značnou nedůvěryhodnost respondentů (to není moje domněnka, ale veřejně deklarovaný názor odpovědných osob ČSÚ). Na druhé straně máme k dispozici pro nákup dříví ceníky, jejichž struktura odpovídala zcela jiné struktuře těžeb, než je současná skutečnost. Vliv těchto okolností je natolik významný, že jej nemůže pokrýt žádná férově kalkulovaná marže! To nevypovídá naprosto nic o vyváženosti zadávacích podmínek, které mohou vyhovovat jenom jedné straně nebo spekulantům. Připadá mi ten náš lesnický svět nějak naruby převrácený. Za normálních podmínek by tato doba měla být pro všechny podnikatele v lesnictví „zlatým dolem", neboť potřeba prací a složitost logistiky stoupá, ale opak je pravdou. Ceny fixované na zcela jinou strukturu těžeb a prací jsou rigidní, navíc nevhodně valorizované inflačním indexem, ačkoliv většina výkonů je vázána na cenu práce! Ta pochopitelně roste zcela výrazněji než inflace. Stovky hodin desítek lidí strávených v komisích pro objektivizaci zadávacích podmínek nepřináší v tomto ohledu žádný příznivý výsledek, Déjà vu!
- S jakými očekáváními vstupujete do roku 2017?
Do roku 2017 více než s očekáváním vstupuji spíše s obavami, že se situace ještě více vyhrotí a nůžky trhu a rigidních smluvních podmínek se ještě více sevřou. Pokud bude na trhu převis nabídky, jistě toho odběratelé využijí pro další snížení cen. Jak známe korelační pravidlo indexu, ten sice může vykazovat stejné znaménko, nicméně zcela odlišnou absolutní hodnotu! Velmi se obávám růstu ceny práce, neboť prostor pro jakékoliv navýšení cen práce je vyčerpán, resp. přečerpán a prognóza inflace nedává naději, že se něco v této věci změní. Neočekávám proto nic a uděláme vše pro to, abychom příští rok přežili s minimální újmou.
Bylo by pro mne příjemným překvapením, kdyby nové zadávací podmínky obsahovaly více prvků, které by vedly k vyváženosti transparentnosti zadávací dokumentace (vyváženost cenové matice dříví, objektivizace vad dříví a použití technologií, způsoby a principy valorizací a vyváženost smluvních podmínek, např. respektování objektivních víceprací). Snad největším překvapením by pro mě bylo, kdyby se hodnotící komise naučily přečíst nabídky s nepřiměřeně nízkými či spekulativními nabídkovými cenami a vyhnuly se tak již v minulosti známým důsledkům z toho vyplývajících. Na druhou stranu nejsem tak naivní, abych něco takového očekával. Neboť nelze očekávat od zadavatele, že by při známých podmínkách finančního zajištění zakázek cokoliv měnil. To by totiž mohlo ohrozit jeho vysoký zisk a hrozba, že obdrží jen jednu nabídku, se zdá být zatím vzdálená.
Kompletní znění ankety najdete v Lesnické práci 1/2017.
Redakce