Vývoj výměry lesů
Plocha lesních pozemků v České republice trvale roste. V roce 2015 se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 2 016 ha. Rok 2015 přinesl první viditelnou změnu v oblasti navracení lesních majetků církvím a náboženskými společnostem. V meziročním srovnání se porostní plocha u lesů církevních a náboženských společností zvýšila o 21 150 ha.
Dřevinná skladba
Plocha jehličnatých dřevin, zejména smrku, se nadále snižuje. Naproti tomu se setrvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku. Smrk představoval v roce 2015 50,6% z druhové skladby, jedle 1,1 %, borovice 16,6 %, modřín 3,9 %, dub 7,1 %, buk 8,2 %, bříza 2,8 % a zbytek tvoří ostatní dřeviny.
Produkce semenného materiálu
Rok 2015 byl charakterizován výrazně nadprůměrnou produkcí semenného materiálu smrku ztepilého, průměrnou produkcí semenného materiálu borovice lesní a znovu významně nadprůměrnou produkcí žaludů dubu letního. Naopak u jedle bělokoré a buku lesního sběr semenného materiálu zdaleka nenaplnil orientační potřebu lesního hospodářství.
Obnova lesa a zalesňování
Plocha obnovených lesních porostů oproti předchozím letům opět mírně poklesla na 23 546 ha, nicméně ve srovnání s předchozími roky je tato plocha srovnatelná a vykazuje vyrovnaný trend. Výše přirozené obnovy činí 4 749 ha a ve srovnání s rokem 2014 také vykazuje mírný pokles. Podíl listnatých dřevin na umělé obnově je z dlouhodobějšího hlediska stabilní a v roce 2015 dosáhl tento podíl 38,5 %.
Plocha lesních porostů, v nichž byly provedeny výchovné zásahy prořezávkou, činila 37,8 tis. ha. Probírky byly realizovány na ploše 62,4 tis. ha. Oproti předchozímu roku došlo k poklesu velikosti těchto ploch jak u prořezávek, tak i probírek.
Těžba dříví
V lesích ČR bylo v loňském roce vytěženo celkem 16,16 mil. m3 surového dříví, což ve srovnání s předchozím rokem znamená mírný nárůst o 0,68 mil. m3. Značnou měrou se na tomto objemu podílelo zpracování nahodilých těžeb ve výši 8,2 mil. m3. Podíl nahodilé těžby v roce 2015 činil 50,4 %.
Z hlediska složení těžeb dle dřevin se objem těžeb jehličnatého dříví oproti roku 2014 mírně zvýšil o 0,91 mil. m3 a činil tak přibližně 89 %.
V současné době je v provozu celkem 531 těžebních strojů, z toho 494 kolových harvestorů, přičemž 26 je z roku 1995 a 62 strojů z let 1996–1999 jsou již na hranicí životnosti.
Ochrana lesa
Z pohledu ochrany lesa lze rok 2015 celkově označit jako období velmi nepříznivé. Z regionálního hlediska opět panovaly velké rozdíly, když území Moravy a Slezska (dlouhodobě výrazněji zasažené suchem), vykázalo u většiny skupin škodlivých faktorů větší objemy poškození, než plošně mnohem rozlehlejší území Čech. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, když se z abiotických vlivů jednalo hlavně o polomy a především pak o rozsáhlé predispoziční působení intenzivního sucha, z biotických činitelů pak šlo podkorní hmyz na smrku, aktivizací václavky a také trvajícím negativním působením přemnožené spárkaté zvěře.
Výše nahodilých těžeb přepočtených na celorepublikové měřítko dosáhla v roce 2015 hodnotu téměř 8,2 mil. m3, a byla tedy o cca 3,7 mil. m3 vyšší ve srovnání s rokem předchozím. Nahodilé těžby reprezentovaly téměř polovinu těžeb celkových, což představuje nejhorší hodnoty od kalamitních let 2006-2008, kdy byly zpracovávány následky větrných pohrom Kyrill a Emma.
Vápnění a hnojení lesních porostů
V roce 2015 bylo realizováno vápnění lesních porostů v oblasti Orlických hor (Bartošovice v Orlických horách), Slezských Beskyd (LS Jablunkov, lokalita Písek) na Českomoravské vrchovině (LS Telč – lokalita Javořice) a v oblasti Krušných hor (ML Hora sv. Kateřiny, LS Horní Blatná, LS Kraslice). Celkový rozsah zásahu činil 5 881 ha. Vápnění probíhalo od srpna do listopadu 2015.
Požárovost v lesním hospodářství
V roce 2015 bylo evidováno 1 748 lesních požárů (865 požárů v roce 2014). Více než 95 % požárů bylo do 1 ha, pouze cca 0,6 % požárů zasáhlo plochu nad 10 ha, průměrná plocha požáru činila 0,3 ha. Celková plocha požárem zasažených lesních porostů činila celkem cca 344 ha lesních porostů (v roce 2014: 536 ha). Přímá škoda byla vyčíslena částkou 18,7 mil. Kč (6,6 mil. Kč v roce 2014).
Škodliví činitelé a jejich následky
V roce 2015 byl celkový objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy 4,23 mil. m3, meziročně se jedná o nárůst o 63 %. Největší podíl (65 %) na abiotickém poškození byl způsoben větrem. Polomy byly jako již tradičně nejvíce zasaženy porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrku a borovice. Z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo území krajů Jihočeského (646 tis. m3) a Plzeňského (421 tis. m3).
Suchem bylo opět nejvíce postiženo území Moravy a Slezska, ovšem v roce 2015 byl suchem výrazněji zasažen také kraj Jihočeský a Vysočina.
V roce 2015 bylo v Česku evidováno 2,24 mil. m3 smrkového kůrovcového dříví, což představuje výrazný nárůst (o více než 70 %) ve srovnání s rokem 2014, kdy bylo zaznamenáno cca 1,3 mil. m3. Z celkového objemu kůrovcového dříví za rok 2015 tvořily přes 10 % lapáky (přibližně 295 tis. m3). Z uvedeného objemu smrkového kůrovcového dříví bylo odkorněno cca 41 tis. m3 a chemicky asanováno cca 91 tis. m3, zbylá hmota byla převážně vyvezena z lesa a asanována na dřevoskladech. Rozhodující část evidované hmoty připadala jako každoročně na lýkožrouta smrkového (Ips typographus), lýkožrouta menšího (Ips amitinus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus). Tyto druhy se na celkovém napadení podílely z téměř 75 %. Zbylá část připadala na lýkožrouta severského (Ips duplicatus).
Výskyt listožravého hmyzu byl v roce 2015 registrován na úhrnné rozloze pouze přibližně 750 ha (v roce 2014 rovněž 750 ha).
Netržní produkce lesa a návštěvnost lesa
Češi loni nasbírali lesní plodiny a houby za 5,89 miliardy korun, meziročně se hodnota zvedla o zhruba 40 milionů korun. Dominují houby, kterých lidé nasbírali za 3,52 miliardy korun, objem hub však klesl. Meziročně se o polovinu zvýšila cena nasbíraných borůvek na 1,23 miliardy a o dvě třetiny hodnota nasbíraných malin na 419 milionů korun. Celkový objem nasbíraných plodů byl loni průměrný.
Návštěvnost lesa byla podle údajů v roce 2015 mírně nadprůměrná, tj. 22,1 návštěv lesa na obyvatele.
Porostní zásoby dřeva a přírůsty
Nárůst celkových zásob dříví v lesích v ČR pokračoval i v roce 2015. Podílí se na tom jednak mírný růst zakmenění porostů a jednak zvětšování podílu porostů vyššího věku. Průměrná zásoba na 1 ha lesních pozemků je 259,6 m3.
Ekonomická situace vlastníků lesa
Nejvyšší hodnoty zisku před zdaněním (včetně poskytnutých příspěvků a dotací) bylo dosaženo u lesů ve vlastnictví státu (4 918 Kč/ha lesa), potom u lesů soukromých (2 643 Kč/ha lesa) a nejméně v lesích ve vlastnictví měst a obcí (1 888 Kč/ha lesa).
Porovnáním hodnot výše zisků včetně příspěvků a dotací od krajů, státu a EU a bez těchto příspěvků a dotací lze dovodit celkovou finanční podporu, která je vlastníkům (nájemcům) lesa poskytována. Celková finanční podpora na 1 ha lesa tak činila v průměru 109 Kč u státních lesů, 378 Kč u lesů v majetku měst a obcí a 299 Kč u lesů soukromých. Meziročně se tedy celková finanční podpora na 1 ha lesa snížila pro lesy v majetku měst a obcí (o 176 Kč), pro soukromé lesy (o 109 Kč) a pro státní lesy (o 10 Kč).
Vývoj průměrných mezd
Průměrná mzda zaměstnanců ve fyzických osobách v lesnictví a v souvisejících činnostech vzrostla oproti předchozímu roku pouze o 1,4 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak zaostalo za růstem mezd v průmyslu (o 1,6 %) i za růstem mezd za celé národní hospodářství (o 1,8 %).
Trh se surovým dřívím v tuzemsku
Celkové dodávky surového dříví se meziročně zvýšily o 687 tis. m3 na celkovou výši 16 163 tis. m3, v tom dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 14 385 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 1 778 tis. m3.
Průměrné ceny téměř u všech sortimentů surového dříví v tuzemsku se po výrazném poklesu v letech 2008–2009 od roku 2010 stále zvyšovaly až do závěru roku 2014 a nejvyšší hodnoty dosáhly v 1. čtvrtletí 2015. Od 2. čtvrtletí 2015 až do konce roku 2015 se průměrné ceny neustále snižovaly. Oproti roku 2014 se v průběhu roku 2015 přesto projevily vyšší průměrné ceny u některých jehličnatých a všech listnatých kulatinových výřezů, listnatého paliva a listnaté vlákniny v dřevině buk, zatímco nižší průměrné ceny byly meziročně u některých jehličnatých kulatinových sortimentů, u jehličnatého dříví pro výrobu dřevoviny a buničiny a u listnaté vlákniny v dřevině dub.
Podrobnější informace najdete v Lesnické práci 11/2016.
Redakce