Foto: Lukáš Kovár
Cílem novely je především zaměření na nastavení vhodného a hlavně funkčního mysliveckého hospodaření. Předně se jedná o plán chovu a lovu spárkaté zvěře, kontroly jeho plnění, ale i úpravy prostředí pro zvěř jak drobnou, která je v naší krajině v některých oblastech působením prostředí a predace téměř před vymizením, tak i spárkatou, která naopak expanduje. Taktéž je snaha zvýšit odbornou úroveň osob jak z řad úředníků státní správy myslivosti, tak i mysliveckých hospodářů. Níže jsou představeny hlavní body návrhu.
Čtěte také: Páté opakování celorepublikové inventarizace škod zvěří
Plán mysliveckého hospodaření (§ 36 odst. 3)
Uživatel honitby bude předkládat plán chovu a lovu držiteli honitby, tj. zástupci vlastníků honebních pozemků, který bude spolurozhodovat o tom, jak uživatel bude v honitbě hospodařit. Následně orgán státní správy myslivosti posoudí, zda plán v navržené podobě formou „tichého souhlasu" schválí, nebo plán sám upraví a vydá rozhodnutí o jeho výši. Odvolání proti schválenému plánu nemá odkladný účinek.
Plán lovu (§ 36 odst. 5)
Současná praxe ukazuje, že některé druhy spárkaté zvěře (zvláště prase divoké či sika japonský) nejsou v honitbách normovány, a přesto se na základě § 36 a § 39 zákona o myslivosti loví někdy i ve významně vysokých počtech. Přičemž uživatel honitby není nikterak vázán schváleným plánem chovu a lovu. Nově se proto navrhuje postup pro případy, kdy uživatel honitby uloví v daném hospodářském roce (1. 4.–31. 3.) pět a více jedinců daného druhu spárkaté zvěře (tj. bez minimálních a normovaných stavů). V takovémto případě povinně pro nadcházející hospodářský rok vyhotoví plán lovu pro tento druh zvěře. Výše tohoto plánu bude mimo jiné vycházet z posouzení stavu v okolních honitbách či míry škod způsobených zvěří.
Plnění plánu chovu a lovu spárkaté zvěře (§ 33 a § 37)
Splnění plánu lovu se bude posuzovat samostatně u každého druhu spárkaté zvěře. Za splněný plán se bude považovat ten, který bude splněn tak, jak byl schválen orgánem státní správy myslivosti, či bude-li splněn lov počtu kusů samic a mláďat daného druhu zvěře, přičemž počet samců bude moci být i zcela nahrazen odpovídajícím počtem samic a mláďat. Nesplnění plánu bude sankcionováno až do výše 200 000 Kč.
Plnění plánu lovu u černé zvěře bude uživatelem honitby dokládáno orgánu státní správy myslivosti cestou protokolů o vyšetření na svalovce stočeného. Započítávat se budou jen vyšetřené kusy, u nichž bude v protokolu potvrzeno dodání pírka (tj. ocasu) společně se vzorkem na laboratorní vyšetření.
V případě ulovení ostatních druhů spárkaté zvěře bude uživatel honitby prokazovat ulovení kusu spárkaté zvěře držiteli honitby (tj. zástupci vlastníka honebních pozemků). Uživatel honitby spolu s držitelem honitby si ve smlouvě o nájmu honitby dohodnou způsob průkazné kontroly. V případě, že se nepodaří stavy spárkaté zvěře snížit, má stát otevřenu možnost určit celoplošný způsob dokládání skutečného provedení lovu.
Uhynulá zvěř bude zahrnuta do plnění plánu, bude-li úhyn doložitelný. Způsob průkazného doložení je ponechán na dohodě orgánu státní správy myslivosti spolu s uživatelem honitby.
Vnadění, přikrmování a krmení zvěře
Pro dosažení snížení stavů spárkaté zvěře je nutné změnit dosavadní praxi uživatelů honiteb, kdy je často prováděno celoroční neúměrné krmení zvěře s častými případy, kdy se v honitbách nachází extrémně velké objemy často i zkaženého předkládaného krmiva, které zvěři způsobují zdravotní problémy. U krmných zařízení se obecně zakazuje ponechávat v krmných zařízeních krmivo mimo dobu nouze. Výjimkou jsou léčiva, minerální lizy a minerální směsi. Stejně tak je nutné upravit vnadění, a to tak, že bude zakázáno umisťovat vnadiště do vzdálenosti kratší jak 200 m od krmného zařízení nebo blíže jak 200 m od sebe. Rovněž je zakázáno umisťovat vnadiště do vzdálenosti kratší jak 200 m od hranic sousední honitby, nedohodnou-li se uživatelé sousedních honiteb jinak. Počet vnadišť v honitbě nesmí být větší než jedno vnadiště na 50 ha honitby a nelze jej umístit bez souhlasu vlastníka pozemku a osoby, která na pozemku zemědělsky či lesnicky hospodaří. Na vnadiště pak nesmí být umisťováno více než 10 kg krmiva na den a zároveň se na něm nesmí najednou nacházet více než 10 kg krmiva.
Společný zájem obou stran – OPTIMUM (početních stavů, škod zvěří i na zvěři)
Hospodařící subjekt by měl mít primární zájem na ochraně své produkce a půdy před škodami způsobenými zvěří, jejichž úhradu následně pak nárokuje u uživatele honitby.
Velké výměry ploch s jednou plodinou poskytují nyní některým druhům spárkaté zvěře vhodné potravní, klidové a krytové podmínky, podporují jejich exponenciální reprodukci a v praxi často neumožňují efektivní lov, tj. optimalizaci početnosti zvěře. Z uvedených důvodů se do praxe zavádí nové legislativní opatření.
Hlavním cílem navržené úpravy je dosažení stavu, aby na ploše o výměře s plochou větší než 30 ha byly pěstovány alespoň dvě plodiny, respektive aby na ploše každých i započatých 30 ha souvislé plochy byla jiná plodina. Variantou je i řešení rozdělení stejné plodiny pásem o šíři alespoň 12 m. Dělicí pás o šíři minimálně 12 m rovněž přispěje k protierozní ochraně půdy či k podpoře prostorově i potravně a krytově pestřejšího biotopu například pro zpěvné ptactvo, drobnou zvěř (např. bažanta obecného či zajíce polního), ale i mnohé další druhy volně žijících živočichů.
Bude jen na rozhodnutí hospodařícího subjektu, zda na tyto pásy využije dostupné finanční podpory v podobě přímých plateb pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí – např. diverzifikace plodin, zachování stávajících trvalých travních porostů (např. kolem vodního útvaru) a vyčlenění ploch v ekologickém zájmu tzv. EFA (krajinné prvky, úhory v ekologickém zájmu, souvratě, meziplodiny, plodiny vázající dusík aj.) či dotačních titulů agroenvironmentálně-klimatických opatření (např. nektarodárné biopásy, zatravňování orné půdy, nově zaváděné opatření zatravňování drah soustředěného odtoku) – sloužící též např. jako protierozní opatření. Pokud hospodařící subjekt neučiní výše uvedené opatření, nebude mít nárok na náhradu škod způsobených zvěří.
V souvislosti se zpřísněním nastavování a kontrolou schváleného plánu lovu je nutné upravit i odpovědnost uživatele honitby. V případě, že uživatel honitby poruší zákonem jemu stanovené povinnosti, bude plně odpovědný za úhradu škod způsobených zvěří, stejně tak bude moci být ze strany orgánu státní správy myslivosti za své jednání sankcionován.
Čtěte také: Petice proti zvyšování pokut za vstup do lesa má 25 000 podpisů
Vstup do honiteb (obor) – omezení a zákazy dané v zájmu ochrany přírody (§ 9)
Nově za účelem bezpečnosti osob zejména v době rozmnožování, hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo provádění lovů bude moci orgán státní správy myslivosti opatřením obecné povahy nařídit přiměřená omezení nebo i zákaz vstupu do honitby nebo jejích částí s výjimkou pozemních komunikací. Uvedená omezení nebo zákazy se nebudou vztahovat na hospodářskou činnost vlastníků, nájemců, popřípadě pachtýřů honebních pozemků.
Procesní postup bude cestou správního řízení, přičemž při změně podmínek, za nichž bylo omezení vydáno, bude moci být orgánem státní správy myslivosti dotčené opatření zrušeno. Při nerespektování rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti může být udělena pokuta až do výše 30 000 Kč.
MZe: Jak je to opravdu se zákazem vstupu do lesa?
"Vážně se na Ministerstvu zemědělství zbláznili a chtějí pod pokutou 30 tisíc korun zakázat vstup do lesa? To už tam nesmíme na procházky nebo sbírat houby?" Přesně tohle by si mohl pomyslet v posledních dnech čtenář nad některými titulky z novin. Co Ministerstvo zemědělství ČR ve skutečnosti navrhuje v novele zákona o myslivosti ohledně zákazu vstupu do lesa?
Jednu jedinou věc: zvýšit maximální možnou hranici pokuty za jeho porušení z dosavadních 10 tisíc korun, jak to platí od roku 2001, tedy už patnáct let, na 30 tisíc korun. To je vše, jinak se nemění nic. Lesy se pro nikoho neuzavírají.
Zákaz nebo omezení vstupu není žádný naschvál, kterým by chtěli úřednici šikanovat návštěvníky lesů a krajiny obecně. Tato omezení se používají jen ve velmi výjimečných případech a musí být odůvodněná. Slouží totiž k ochraně života a zdraví houbařů a výletníků, ale také k ochraně zvěře. Omezení nebo zákaz může vydat obec s rozšířenou působností pro jednu honitbu nebo její část například v době lovů, aby při něm nebyli turisté zraněni. Opatření může platit v některých specifických lokalitách také v době, kdy zvěř hnízdí nebo odchová mladé, aby je lidé neplašili a zbytečně tím nezpůsobili smrt mláďat.
Zákaz nebo omezení vydává obec s rozšířenou působností poté, co posoudí oprávněnost žádosti uživatele honitby, což je například místní myslivecké sdružení. Pokud opatření vydá, může platit jen na omezenou část honitby, na určitou roční dobu nebo na některé dny či hodiny v týdnu. Nařízení může mít například i takovou podobu, že pouze nařizuje návštěvníkům nepouštět se mimo vyznačené turistické trasy. Na vlastníky, nájemce, případně pachtýře honebních pozemků se opatření samozřejmě nevztahuje, ti mohou dál v lese vykonávat hospodářskou činnost.
Proti vydání opatření může kdokoliv podat do 30 dní odůvodněné námitky. V praxi platí, že informaci o zákazu nebo omezení vyvěsí uživatel honitby na cedule na stezkách u vstupu do lesa, aby byli všichni upozorněni, jaká pravidla v honitbě platí. Tak to funguje léta, na tom není nic nového.
Důležité je uvědomit si, že v České republice je přibližně 5 800 honiteb, ročně se vydá zákazů nebo omezení vstupu jen pro maximálně pár desítek z nich. Takže na houby a výlet do lesa můžete bez obav vyrazit. Samozřejmě, s nutnou dávkou opatrnosti a ohleduplnosti, jak by se měl každý člověk v přírodě chovat.
Marian Jurečka
ministr zemědělství
Doby lovu a podmínky lovu (§ 42)
Orgán státní správy myslivosti bude moci udělit výjimku z doby lovu u samičí zvěře a mláďat, a to v zájmu zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody nebo v zájmu mysliveckého hospodaření.
Nově bude v zájmu bezpečnosti povinnou součástí mysliveckého oděvu účastníků společného lovu na spárkatou zvěř reflexní prvek. Výjimku z této povinnosti budou mít účastníci sokolnického lovu.
Uvolnění zakázaných způsobů lovu (§ 45)
V novele zákona o myslivosti se klade důraz na dohodu uživatelů sousedních honiteb. Nově se snižuje minimální vzdálenost pro lov na čekané od hranic sousední honitby a v této vzdálenosti umisťování mysliveckých zařízení a provádění lovu z mysliveckých a jiných zařízení, a to z 200 m na 100 m. Stejně tak se upravuje úsťová energie kulového náboje v lovecké zbrani při střelbě zvěře v odchytových zařízeních. Ruší se povinnost žádat o výjimku lovu dospělých divokých prasat na společném lovu.
Lovecký lístek (§ 47)
Nově v souvislosti s loveckým lístkem nebude bezúhonný ten, kdo v posledních třech letech byl pravomocně uznán vinným ze spáchání více než jednoho přestupku na úseku myslivosti, popř. komu byla udělena za dané období více než jedna pokuta. Dále se zavádí „duplikát loveckého lístku" pro případy ztráty, odcizení, změny jména či příjmení.
V rámci sjednocení odborné úrovně uchazečů o lovecký lístek se nově zavádí písemná část zkoušky, která bude předcházet dosavadnímu ústnímu zkoušení. Soubor otázek bude předem znám, obdobně jako je tomu například při získávání zbrojního nebo řidičského průkazu.
Čtěte také: Soukromí zemědělci kritizují novelu mysliveckého zákona
Závěrem
Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že navrhovaná opatření velkou měrou přispějí k řešení mnohých kolizních a konfliktních situací, kdy se myslivecké zájmy a potřeby zvěře jako přirozené součásti krajiny střetávají s ekonomickými zájmy lesnicky či zemědělsky hospodařících subjektů. Rovněž tyto legislativní úpravy pomohou k optimalizaci početních stavů spárkaté zvěře, a tedy i škod způsobených zvěří. V neposlední řadě se podpoří komunikace a vzájemná spolupráce zúčastněných osob, které se tak svým konáním na tvorbě životního prostředí podílí.
Martin Žižka, Jiří Janota
Odbor státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství ČR
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Celý článek najdete v Lesnické práci 4/2016.