Foto: Budova dřevařského pavilonu FLD. "Aktivity v Dřevařském pavilonu vnímám také jako velkou šanci pro zvýšení využití dřeva jako obnovitelného přírodního zdroje v ČR," říká děkan Marek Turčáni.
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 3/2016.
- Na konci roku 2015 jste úspěšně zkolaudovali a na počátku roku 2016 slavnostně otevřeli Dřevařský pavilon. Jak vznikala prvotní myšlenka této rozvojové aktivity?
Prvotní myšlenka nebyla směrována k vzniku Dřevařského pavilonu FLD, ale k rekonstrukci původní budovy, která zde stála a absolutně nevyhovovala dnešním standardům výuky. Proto jsem inicioval v první fázi vznik dvoupatrové budovy. Až následně po diskuzi s panem rektorem ČZU profesorem Balíkem, který navrhl vybudování větší, komplexnější budovy, doznala stavební část pavilonu nynější podobu. Domluvené rámce jsem postoupil našim dřevařům, aby dotvořili schéma vnitřních prostor a vybavení dle potřeb fakulty. Tady patří dík Martinu Böhmovi a Janu Bombovi, kteří tomuto úkolu věnovali hodně času. Samozřejmě, v těchto podstatně větších prostorách našli umístnění i výukové prostory a prostory pro laboratoře lesnické části fakulty. Následně jsme připravili projekt do operačního programu Věda, výzkum a inovace, a to včetně přístrojového vybavení, na které mělo být alokováno přibližně 100 mil. Kč. Projekt nám byl přidělen v dubnu 2014 a začali jsme soutěž o zhotovitele stavby. První soutěž jsme zrušili z důvodu komplikací a na Vánoce 2014 jsme vypsali soutěž druhou, která byla úspěšná. Smlouva se zhotovitelem stavby byla podepsána v březnu 2015 a 16. dubna 2015 jsme poklepali základní kámen. Kolaudace proběhla 26. listopadu 2015 (nabyla právní moci 7. prosince 2015) a do konce roku byla budova kompletně zařízena a vybavena. Ve stavební části bylo proinvestováno více než 150 mil. Kč a nakoupili jsme zařízení a přístroje za více než 110 mil. Kč.
- Jakým způsobem bude financován provoz pavilonu?
Financování provozu budovy je hlavně z rozpočtu FLD a ČZU vzhledem k převážnému využití pro vzdělávací činnost. Částečně plánujeme pavilon financovat z projektových prostředků. Návratnost investice je nastavena prostřednictvím monitorovacích indikátorů, které jsou dané pravidly rozhodnutí o udělení dotace z MŠMT a kterými jsou počty studentů a doktorandů a určitý transfer technologií do provozu. To všechno minimálně v průběhu 5letého období udržitelnosti.
- Shrňte prosím stručně hlavní účel pavilonu.
Pavilon je technologická platforma, zaměřená na praktickou výuku dřevařských oborů, výuku všech oborů FLD a značné části studentů FŽP a v neposlední řadě na vědecko-výzkumné účely. Nadstavbou, o kterou máme velký zájem, je spolupráce s lesnickým i dřevařským provozem, vývoj nových materiálů a technologií a jejich zavádění do lesnicko-dřevařského provozu. To všechno s jedním z našich nejdůležitějších cílů: zvýšením využití dřeva jako obnovitelného přírodního zdroje v České republice.
Elektronový mikroskop (umožňuje až milion násobné zvětšení).
- Očekáváte v souvislosti s vybudováním Dřevařského pavilonu navýšení počtu studentů a pedagogů dřevařských oborů?
Nemáme představu o výrazném navyšování studentů dřevařských oborů, spíše bychom chtěli současné počty stabilizovat, ale výrazně zvýšit kvalitu uchazečů a samozřejmě i kvalitu absolventů. Samozřejmě možnosti, které pavilon poskytuje, si budou vyžadovat zvýšení kvality, ale i rozšíření odbornosti pedagogů, kteří tady budou dřevařské obory vyučovat.
- Jaká je vaše představa o budoucím využití a udržitelnosti kapacit?
Pavilon má potenciál pro spolupráci s komerční sférou. Bude to však chtít najít lidi, kteří budou schopni tento potenciál efektivně využívat. V roce 2016 bude provoz pavilonu testován a budeme hledat optimální režim fungování. Předpokládám, že naplno se všechny aktivity rozběhnou v roce 2017, a pak budeme postupně některé technologie doplňovat a optimalizovat. To ale ve značné míře bude záviset i na schopnosti našich dřevařů získat projektové prostředky a věnovat těmto aktivitám čas a energii.
- Jak by měla vypadat spolupráce jednotlivých částí nového pavilonu s praxí?
Vzhledem k existenci několika specializovaných pracovišť budou podoby spolupráce rozdílné. Obecně lesnicky orientované laboratoře jsou už v současnosti zapojené do výzkumných projektů. U dřevařských pracovišť na nás čeká velká práce komunikovat s dřevařskými firmami a nabízet špičkové technologie DP FLD pro vývoj nových výrobků a postupů.
- Budete se soustředit na výzkum pouze českých dřevin nebo počítáte i s výzkumnými aktivitami zaměřenými na cizokrajné dřeviny?
Už před dokončením pavilonu jsme navázali spolupráci s několika firmami, které dovážejí cizokrajné dřeviny a mají eminentní zájem o testování vlastností dřeva u těchto komodit.
- Jaký bude v případě činností spojených Dřevařským pavilonem poměr základního a aplikovaného výzkumu?
Pavilon má potenciál jak pro základní, tak i aplikovaný výzkum. Tento poměr ale není stanoven tímto potenciálem, ale lidmi, kteří tento potenciál mohou využít. A právě v kvalitě lidí v dřevařské části fakulty vidím ty největší rezervy, na jejichž zlepšení musíme intenzivně pracovat a doplnit naše dřevařské katedry schopnými manažery i zkušenými vědecko-vývojovými pracovníky.
Pohled na jednu z obrazovek při analýze vláknité desky.
- Plánujete na FLD nějaké další podobně velké projekty?
FLD v období 2003–2011 téměř vůbec neinvestovala do investičního rozvoje. Z toho vyplývá obrovský dluh v technologickém vybavení, který jsme postavením a vybavením Dřevařského pavilonu jenom částečně snížili. Nejsem ani zdaleka spokojen s tím, co v současnosti fakulta má k dispozici – a to hlavně její lesnická část, kterou musíme rychle a ve velkém rozsahu dobudovat. V současnosti pracujeme na architektonickém a technickém řešení high-tech technologicko-výukového pavilonu FLD, kde by měli být špičkové technologie z oblastí dálkového průzkumu Země, GIS a využití 3D projekcí pro modelování dat a dalších několik vysoce kvalitně vybavených laboratorně-výukových prostorů pro ochranu lesa, myslivost, ergonomii a balistiku, entomologii, speciální dřevařskou výrobu, výuku protipožárních technologií v lesnictví i dřevařství a zoologii. Čeká nás také rekonstrukce naší starší budovy a rádi bychom dobudovali i areál Truba v Kostelci nad Černými lesy jako Centrum zakládání, pěstění lesa a lesnického vzdělávání. Samozřejmě bylo by vhodné, abychom i v této souvislosti měli lepší možnosti pro využití účelového zařízení ČZU – Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, jehož hlavním posláním je podpora praktické výuky studentů ČZU, hlavně FLD. Plánujeme taky dobudování Arboreta FLD v Kostelci nad Černými lesy a to dobudováním technických sítí (závlah a elektřiny) a modernizací a zvýšením atraktivity vzdělávacího procesu (např. vybudováním interaktivního informačního systému a naučných stezek v korunách stromů).
Děkuji za rozhovor (9. 2. 2016), Jan Příhoda
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 3/2016.