Obnova 1453 hektarů lesa stála 232 milionů korun bez daně, z toho 209 milionů korun poskytla Evropská unie. Peníze využili správci lesa nejen na výsadbu, ale i na péči o vysazené dřeviny. Mezi nejnákladnější položky patřila podle mluvčí stavba oplocenek, které chrání listnaté stromy a jedli před zvěří.
Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. Silně poškozené a odumírající stromy tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami, jako je smrk pichlavý, bříza bradavičnatá a modřín opadavý. "Stromy však během let silně poškodil vítr, sníh i námraza a nyní trpí houbovými chorobami, u smrku je to hlavně kloubnatka smrková," uvedl krajský ředitel Lesů ČR Zdeněk Růžek.
Protože v 90. letech se ovzduší na severu Čech výrazně vyčistilo, lesníci vykáceli náhradní dřeviny a nahrazují je původními. "Do lesů vracíme takzvanou Hercynskou směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou," doplnil Růžek. V nižších nadmořských výškách lesníci vysadili listnáče.
Za peníze z operačního programu Životní prostředí vznikly v ptačí oblasti Východní Krušné hory na deseti hektarech tři tokaniště, která slouží ke zlepšení podmínek pro tetřívka obecného. U obce Kovářská nad Kláštercem nad Ohří postavili správci lesa přezimovací oboru pro jelení zvěř.
Obnova Krušných hor by podle říjnového prohlášení vlády měla pokračovat. Ministři životního prostředí a zemědělství dostali za úkol předložit vládě do letošního 1. listopadu program revitalizace Krušných hor. Strategický dokument, který se týká zalesňování hor v Ústeckém a Karlovarském kraji, už odborníci připravují.
Investice mají být v řádu několika miliard korun. Mezi jinými ministerstvo zemědělství plánuje další vápnění lesů pro zlepšení půdy a další novou výsadbu.
red.