Vytisknout stránku

Šumavský park loni hospodařil se ziskem 14,5 mil. Kč

Národní park Šumava loni hospodařil se ziskem 14,5 milionu korun. Náklady na provoz činily 384,5 a příjmy 399 milionů korun. Od ministerstva životního prostředí, které je zřizovatelem organizace, dostal park příspěvek 181 milionů korun. Dalších 218 milionů korun pak představuje výnos z vlastní činnosti, což je především prodej dřeva.


Správa Národního parku Šumava v roce 2014 významně investovala, především do turistické infrastruktury. Celkem 193 milionů korun, z čehož 145,5 milionu tvoří získané dotace. Mezi největší investice, patří budovaná Návštěvnická centra na Kvildě a v Srní, kde se za loňský rok proinvestovalo bezmála 100 milionů, další úsek mezinárodní cyklostezky na Prášilsku za skoro 14 milionů nebo stavba stanice Integrovaného záchranného systému ve Stožci za více než 17 milionů korun.

Veškeré tyto investice jsou možné také díky výnosům z prodeje dříví, které tvoří významnou část rozpočtu Správy NP Šumava.

„Těžební činnost je přitom, oproti předchozím rokům, směřována do mladších porostů, kde je vysoký podíl tenkého a také poškozeného dříví. Proto klademe mimořádný důraz na správné třídění, aby se obecně méně ceněné dříví z mladých porostů maximálně zhodnotilo," tvrdí náměstek ředitele pro péči o lesní ekosystémy Jan Kozel.

Například v roce 2009 prodávala Správa NP metr krychlový dřeva za průměrně 1000 korun, v roce 2013 za 1586 korun a loni prodávala metr krychlový za 1665 Kč. „Je to jednak tím, že v roce 2014 byla příznivá situace na trhu dřívím, ale hlavním je precizní třídění dříví a pružná reakce na momentální tržní poptávku a to i vzhledem k vysokému podílu zásahů v mladých porostech," upřesňuje Jan Kozel

Úmyslné těžební zásahy jsou vedle přeměny druhové skladby nejdůležitější opatření v rámci stabilizace člověkem pozměněných lesních porostů v NPŠ. „Díky poklesu kůrovcového napadení se 73% těžebních zásahů uskutečnilo ve prospěch jedlí, buků a stabilních jedinců smrku," vysvětluje Jan Kozel. „Kromě toho se v roce 2014 obnovilo 237 ha lesa z toho téměř polovina umělou výsadbou, ve které dominovaly listnaté dřeviny. Nejvíce se vysadilo mladých buků, přes 151 tis. Velký prostor, zejména na plochách po dřívější asanaci kůrovce, dostávají pionýrské dřeviny především jeřáb ptačí," doplňuje.

„Došlo k znovunastolení dobré spolupráce s kolegy z Bavorského lesa. Společně jsme podali přeshraniční projekt nazvaný Silva Gabreta zaměřený zejména na hydrologický a hydrobiologický výzkum šumavských rašelinišť, jezer a povrchových vod. Máme připravený společný systém dotazování návštěvníků, monitoring tetřevovitých či projekt společného monitoringu lesních ekosystémů," uvádí vedoucí Odboru ochrany přírody Martin Starý.

Úspěchy zaznamenali biologové také v rámci výzkumu a monitoringu. Potvrdilo se hnízdění páru jeřába popelavého, čímž se Šumava stala nejjižnější oblastí hnízdění tohoto druhu v ČR, byl potvrzen výskyt kočky divoké a překvapivý byl i nález chráněného střevlíka menétriésova z oblasti Modravských slatí. Dosud byl tento druh dokladován pouze z údolních rašelinišť jižní části parku. Byl také nalezen zatím nejstarší buk na Šumavě, který dosáhl věku 409 let a je tak dalším důkazem o vysokých přírodních hodnotách tohoto území.

red.

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)