Logo
Vytisknout tuto stránku

Ministr zemědělství M. Toman se vyjádřil ke kalamitní situaci na Vysočině

Kalamitní situaci s kůrovcem na Vysočině považuje ministr zemědělství Miroslav Toman za vážnou. Uvedl to ve čtvrtek 6. záři v Jihlavě při jednání s hejtmanem Vysočiny Jiřím Běhounkem a zástupci lesnického sektoru. Podle ministra Tomana MZe k situaci přistupuje s plnou vážností a realizuje řadu kroků, které ji pomohou zvládnout.

Doporučený Ministr zemědělství M. Toman se vyjádřil ke kalamitní situaci na Vysočině

V tiskové zprávě MZe ministr zemědělství Miroslav Toman řekl: „Chci všechny ujistit, že pro zvládnutí kalamitní situace děláme maximum. Největší problém je v nedostatku pracovníků a strojů, proto jsme již dříve umožnili přijetí až dvou tisíc lidí z Ukrajiny na práce v lesích. Jednáme rovněž o možnosti využití desítek harvestorových uzlů z Litvy, abychom posílili kapacitu pro těžbu.

MZe průběžně vyhodnocuje kalamitní situaci v celé republice, využívá k tomu data Lesní ochranné služby, Lesů ČR či tzv. rekognoskační lety. Z údajů vyplývá, že Kraj Vysočina je oblastí, ve které došlo meziročně k největšímu nárůstu kůrovcových těžeb.

Je bohužel zřejmé, že na území Kraje Vysočina dochází ke zhoršování kůrovcové kalamity v míře srovnatelné s nejhůře postiženou oblastí severní Moravy a Slezska v době eskalace kalamity. Situaci vnímáme jako vážnou, v případě obdobného vývoje počasí v příštím roce hrozí rychlé šíření kalamity z Vysočiny do všech sousedních krajů," uvedl ministr Toman.

Čtěte také: Na Vysočině přibývá špatně uložené dřevo u cest kvůli velké těžbě (ČTK)

Poslanci ze Zemědělského výboru viděli lesy oslabené suchem a sami posoudili stav porostů

Poslanci ze Zemědělského výboru Parlamentu České republiky 5. a 6. září přímo ve státních lesích posoudili stav porostů. V doprovodu zástupců Lesů ČR i Ministerstva zemědělství si udělali představu o tom, jaká je skutečná situace v českých a moravských lesích.

Důsledky klimatické změny a s ní související napadení lesů kůrovcem viděli poslanci na Vysočině, kterou kalamita čeká, i na severovýchodní Moravě, kde se lesy již po kalamitě obnovují. „Sdělili jsme zákonodárcům, že státní lesnické podniky i další vlastníci lesů naléhavě potřebují legislativní podporu ve změnách lesního zákona, v najímání zahraničních dělníků, kteří pomohou s těžbou i asanací, a v řadě dalších kroků, které zásadně urychlí zpracování kůrovcem napadeného dříví," řekl Josef Vojáček, generální ředitel podniku Lesy ČR.

Situaci na Vysočině – od Třebíče až po Telč - posoudili účastníci z letadla při hodinu a půl dlouhém letu. Následně na Bruntálsku viděli v lesích stav po kalamitě. „Je patrné, že kůrovcová kalamita není příčinou, ale důsledkem stávajícího stavu, který vyplývá z klimatické změny, jíž čelíme. Problémy s napadeným dřívím se týkají všech vlastníků lesů, nejen Lesů ČR. Musíme vytvořit podmínky proto, aby naši lesní hospodáři zvládli poškozené porosty vytěžit v co nejkratší době," uvedl předseda Zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek.

Poslanci na Bruntálsku viděli obnovené smíšené lesy tvořené několika druhy dřevin, výškově rozdílné a tedy různověké. „Postupujeme tak již řadu let, není to žádná novinka," uvedl Jiří Groda, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. Ani dnes lesníci nezanevřeli na smrk. „Nechceme se ho zcela vzdát, protože plní výchovnou funkci pro ostatní dřeviny a kryje půdu. Bez něj by holá plocha vyschla daleko rychleji. Do budoucna v lesích zůstane jen velmi omezeně, ale patří tam," dodal Groda.

Poslance zajímala rychlost reakce stromů na klimatickou změnu, objem napadeného dříví i způsob, jak se tomu dá zabránit. „Se suchem se nedá bojovat, je to přírodní proces, kterému se musíme přizpůsobit. Les ale roste sto let a naše kroky posoudí až potomci a jejich děti. Nezbývá, než napadené dříví hned vytěžit a asanovat a zpomalit tím rozpad porostů. Následně pak vysazovat odolnější smíšené lesy, tvořené také náletovými dřevinami," vysvětlil Vojáček.

Jak je uvedeno v tiskové zprávě, Ministerstvo zemědělství přijalo řadu opatření, která mají v boji s kůrovcem pomoci. Stále platí zákaz jiných než nahodilých těžeb u státního podniku Lesy ČR. MZe také sestavilo Katalog ploch vhodných pro dočasné skladování dřeva, který je volně dostupný na webu ministerstva. Dokončuje se i úprava vyhlášky o oblastních plánech rozvoje lesa, která upravuje skladbu dřevin a doporučuje, aby se ve středních polohách smrk vysazoval pouze na specifických stanovištích, tedy zejména tam, kde se sám přirozeně zmlazuje a je odolnější vůči dopadům klimatických změn.

MZe podporuje v existujících dotačních titulech také nákup odkorňovacích strojů, které jsou pro likvidaci kůrovce důležité. Další možností je chemická asanace dřeva. MZe proto požádalo o udělení výjimky na použití některých insekticidů i pro neprofesionální uživatele. V případě jejího udělení budou moci vlastníci lesů sami chemicky asanovat kůrovcem napadené dřevo.

Podporu poskytuje MZe i na obnovování lesního porostu, za každý hektar obnoveného lesa získají vlastníci 40 tisíc korun, dalších 20 tisíc pak na zajištění výsadby. MZe nyní dokončuje přípravu nařízení vlády, které by celkovou částku na hektar zvýšilo až na 85 tisíc korun.

Podle TZ MZe (6. 9. 2018) a TZ Lesů ČR (7. 9. 2018), red.

 

Naposledy změněno: pondělí, 10 září 2018 10:36

(1 Hlasovat)
Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.