Praha 8. července (ČTK) - Farmáři by neměli mít nárok na odškodné za škody způsobené zvěří do vzdálenosti 200 metrů od lesa, pokud nevytvoří pásy pro odstřel zvířat mezi polem a hranicí lesa. Dnes to na tiskové konferenci řekl předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. Jednota se podle něho bude snažit dostat tuto změnu do novely mysliveckého zákona. Myslivci zároveň odmítli případné snižování výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Vláda novelu, která má mimo jiné bránit škodám, jež způsobuje zvěř na lesních a jiných porostech, schválila v minulém týdnu. Nyní ji dostane k posouzení Sněmovna.
Podle novely úřady nebudou muset každých pět let nechávat vypracovávat posudky, aby se zjistilo, kolik má být v honitbě zvířat. Tuto povinnost, jež ale zatím nezačala ani platit, stanovila loňská změna lesního zákona, která tím pozměnila také zákon myslivecký. Lovci nebudou muset předkládat tzv. markanty - například spodní čelisti, ocas nebo obě uši od ulovené zvěře jako doklad plnění plánu lovu. Tyto povinnosti by byly podle ministerstva zemědělství příliš drahé a náročné.
Myslivci se ale budou snažit dostat ve druhém čtení do zákona novou povinnost pro zemědělce, aby se jim zjednodušil lov zvěře. Nejlépe by podle Janoty byl stav, kdy by zemědělci pěstovali vedle sebe plodiny o různé výšce, takže v některých z nich by se zvěř nemohla skrývat, jak to dělá například v kukuřici. Další možností by pak byly povinné biopásy, které by mezi plodinami jednodušší odstřel zvěře umožnily. Ty by podle představ jednoty muselo kvůli zemědělským ztrátám dotovat ministerstvo zemědělství. Minimum, které se budou snažit dostat do zákona, je to, aby tyto pásy měli zemědělci u hranice lesa. Pokud tak neučiní, neměli by nárok na odškodné za ztráty způsobené zvěří, představil návrh Janota.
S rušením povinnosti náhrady škody nesouhlasí Zemědělský svaz ČR. Podle jeho mluvčího Vladimíra Píchy by se tak rovnováha vychýlila pouze na jednu stranu, což by mělo neblahý důsledek pro obě strany. "Za nesmyslné považujeme povinnost pěstovat vedle sebe plodiny o různé velikosti. Trochu tomu nerozumím. Pokud by to mělo být tak, že na jednom honu bude nízká plodina a na vedlejším vysoká, tak si dost dobře nedovedu představit, jak bude agronom plánovat osevní postup, aby spolu nikdy nesousedily stejně vysoké porosty, nehledě na to, že jde o přírodní nesmysl," sdělil ČTK mluvčí.
Biopásy na okrajích pozemků pak podle něj řada zemědělců zřizuje, pokud jde o účelný krok. "Pokud chce někdo povinnost jejich zřizování zapracovat do zákona o myslivosti, má možnost si příslušné pozemky koupit nebo pronajmout a zřídit je a udržovat na vlastní náklady. Tento návrh také můžeme chápat jako snahu o přenesení vlastní povinnosti na někoho dalšího, v tomto případě na zemědělce," dodal.
Myslivci zároveň odmítli snižování minimální výměry honiteb. Tento návrh zatím v novele zákona není, mají s ním ale v rámci změň přijít nevládní organizace ve druhém sněmovním čtení. Podle Janoty je za tím pouze snaha, aby se "určitý počet jedinců dostal k vlastním honitbám". Předseda dodal, že by se snížením minimální výměry honiteb nepodařilo snížit počty zvířat, naopak by jich bylo v přírodě možná ještě více. "V zemích, kde je minimální výměra honitby, jsou stavy býložravé spárkaté zvěře pravděpodobně vyšší než u nás," řekl předseda.
Podle vládou schválené novely se budou ulovená zvířata muset evidovat mobilní aplikací, na které bude muset být nahrané celé tělo. "Při použití mobilní aplikace je pro zaevidování ulovené nebo nalezené zvěře nezbytná manipulace s celým kusem zvěře, což činí obcházení tohoto způsobu kontroly plnění plánu obtížnější," uvádí ministerstvo. Současně se novelou zákona ruší papírové výkazy, vše bude elektronické. To myslivci schvalují, podle Janoty se fotografie špatně falšují.
Nebudou se také určovat normované počty zvěře v dané honitbě. Stát se pak bude vyjadřovat k plánu lovu pouze v případě, že se zjistí, že zvířata působí v lokalitě příliš velké škody. Myslivci potom vytvoří takový plán lovu, aby zvířata les příliš nepoškozovala. "Orgány státní správy myslivosti jsou povinné kontrolovat plnění plánu lovu. V případě nesplnění plánu lovu budou ukládat uživateli honitby sankce," dodalo v důvodové zprávě ministerstvo zemědělství.
V minulosti už částečně podobný návrh podalo ministerstvo zemědělství za vedení Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V roce 2016 předložilo novelu zákona, podle které mohli mít zemědělci na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatý zvěř, pak musel následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém by rostla plodina usnadňující lov této zvěře. Novelu ale tehdy nestihl projednat Parlament. Od letošního roku ale platí povinnost mít jednu plodinu v erozně ohrožených lokalitách maximálně na 30 hektarech, od příštího roku začne tato povinnost platit na celém území.
V ČR je podle poslední myslivecké statistiky přes 90.000 držitelů loveckých lístků. ČMMJ má podle svého webu zhruba 60.000 členů.