Petr Sklenička (1964) je rektor České zemědělské univerzity v Praze a koordinátor univerzitního Centra pro vodu, půdu a krajinu. Podílí se na projektu Chytrá krajina, jehož cílem je zjistit, „jak by měla krajina vypadat po roce 2050, aby obstála v konfrontaci s klimatickou změnou".
Mluví se o tom, že krajina se v našich podmínkách, zvláště na jižní Moravě, přibližuje Středomoří, nebo v delším horizontu dokonce pouštním oblastem. Měli bychom se toho obávat, anebo to přijmout jako přirozený vývoj a začít pěstovat – jak se to už místy děje – čirok či fíky?
Vážné obavy jsou určitě na místě. A je jedno, zda to považujeme za přirozený vývoj, nebo ne. Ti, kdo se radují, že se u nás začne více dařit vínu nebo plodinám typickým pro subtropy, musí na druhou misku vah položit výrazné zhoršení podmínek pro život. Zvykli jsme si na éru vodního blahobytu. Ten by ale naší rezignací na adaptaci skončil. Kdo se chce přesvědčit, jaký život a jakou krajinu by taková situace přinesla, nechť se jede podívat do Itálie, Řecka nebo Španělska. Ale ne do hotelových resortů na břehu moře, pěkně na venkov do vnitrozemí, kde zelené je pouze to, co je pod intenzivní závlahou, jinak je vše šedé. Uvidí tam krajinu, jež v souboji s postupující dezertifikací drtivě prohrává.
Celý článek najdete zde.