PRAHA Normálně si kůrovec pochutnává na starších stromech. Ty mladší mu nešmakují. Jenže když je krize, přistoupí k neobvyklému chování i malý škůdce.
Na Vysočině, která nyní kůrovcovou kalamitou trpí nejvíc, staré stromy došly. „Momentálně jsou tam obrovské holiny a stále se rozšiřují. Lýkožrout už tam napadá i dvacetileté stromy. Sebevraždu hladem nespáchá, takže se pouští i do těch mladších," říká v rozhovoru pro LN Petr Zahradník z Útvaru lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Normálně přitom nejsou pro brouka takhle mladé stromy atraktivní.
To, že je na tom nejhůř právě Vysočina, znamená problém pro kraje, jež kalamitě prozatím jakžtakž odolávaly. Kůrovec se odsud šíří na sever, východ i západ.
Několikátou sezonu trvající sucho sice není jediným důvodem, proč se škůdce tak šíří, je ale významným faktorem. „Uvádí se, že když jsou stromy vitální, až sedmdesát procent populace lýkožrouta smrkového jsou schopny zahubit samy – tím, že je zalijí pryskyřicí. V současnosti je to možná kolem deseti procent," uvádí odborník. Zbytek proto musejí zvládnout lesníci. Jenže pracovních sil se v lesích dlouhodobě nedostává, což nyní prohloubila i koronavirová krize.
Celý rozhovor najdete v LN.