Ministerstvo zemědělství už vytipovalo vodní plochy, kde by mohlo být dočasně uložené dřevo, které se vytěžilo v důsledku kůrovcové kalamity. Seznam těchto míst ale ministerští úředníci tají. Důvodem může být obava, aby už předběžný záměr uložení dřeva nevyvolal paniku mezi rekreanty, rybáři a obecně lidmi v okolí vodních nádrží.
V celém procesu hledání vhodného „vodního úložiště" pro kalamitní dřevo jde o obrovské peníze. „Ponoření pod vodu" je dnes podle odborníků vlastně jedinou možností, jak zachovat v dobré kvalitě desetitisíce pokácených kmenů, pro které vlastníci lesů nemají odbyt. Podobně uchovávali dřevo po kalamitách před 100 lety i naši předci a v někde, například ve Skandinávii, Francii nebo v Bavorsku se tak děje dodnes.
Celý článek najdete zde.