Emma SMETANA, moderátorka
Sucho v České republice. Problém, který posledních 5 let trápí zemědělce, politiky, odborníky i laickou veřejnost a který letos vcelku pochopitelně na čas zastínila koronavirová krize. Ovšem zatímco virus jednou odezní, sucho bude českou krajinu s nejvyšší pravděpodobností sužovat dál. Co se proti tomu dá dělat? Hostem DVTV je Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a expert Centra pro vodu, půdu a krajinu. Dobrý den.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Dobrý den.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak vyschlá je teď na konci dubna naše země?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, jedním slovem nezvykle. Nezvykle vyschlá, protože je to jedna z nejhorších zim, bych řekl, a začátek jara k tomu, když přičteme, za poslední roky, když bych to měl uvést v některých číslech, přibližných číslech samozřejmě, hovoříme-li o vodě, pak srážky byly podnormální, všechny 3 měsíce, zimní měsíce, dohromady byly podnormální, jediný nadnormální byl tedy únor, ale ty ostatní byly opravdu hodně pod normálem. To jsou srážky a skutečně tam můžeme říct, že jako ty srážky jsou zhruba na 60 % normálu, na co bysme byli zvyklí. Pokud jde o teplotu, totéž, ale v druhém gardu, to znamená, za ty 3 zimní měsíce máme o 4 stupně v průměru vyšší teplotu než za ten normál, což jsou zimy za 30 let zprůměrované. Čili mnohem tepleji, navíc ještě, a to přináší bohužel ta klimatická změna, se změnou počasí a tak dále, je daleko více větrno. Čili jakmile je tepleji a více větrno, tak i ten únor, kdy oproti normálu bylo 2× tolik srážek, tak se to strašně brzo vysuší. Takže po únoru chvilku bylo dobře, ale v současný době, protože ten březen už byl zase hodně pod normálem a vidíte, že v současné době, zrovna teda předevčírem krásně zapršelo přes noc, ale skutečně ta zima a začátek jara, abych tak řekl, nevěští nic dobrého.
Emma SMETANA, moderátorka
Popsal byste ten aktuální stav jako alarmující?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Alarmující bych zatím neřekl, ale jsme v období, kdy jsme zvyklí, že potoky, řeky jsou plné vody, někdy až příliš, že jsou třeba i povodně, ale letos vidíme, že jsou polovyschlé nebo i skoro vyschlé, my v podstatě v řekách máme na většině území do 50 % zase normálních stavů, jo, bohužel musím říct, že třeba nám nepomohla ani sněhová nadílka během zimy, kdy na většině území bylo do 20 % toho, na co jsme zvyklí. Zase.
Emma SMETANA, moderátorka
A to taky platí těch posledních zhruba 5 let?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, já mluvím teďka o té poslední zimě, jo, čili tam dokonce Praha měla 2 % normálu, jo, jenom. Ale no tak Praha je Praha, o tom zpívá se i v písničkách. Ten sníh v Praze příliš nepadá, ale ne, v celé republice bylo skutečně málo sněhu a ten sníh, to je takové zajímavé přilepšení k těm srážkám, když je ho dost a pomalu to odtává, tak to právě krásně zásobuje potoky, řeky a celou tu krajinu.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak jsme na tom třeba ve srovnání s loňskem?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Loni, loňský rok, srovnám-li zimu a začátek jara, tak byl výrazně lepší.
Emma SMETANA, moderátorka
Výrazně lepší, takže teď je to výrazně horší.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Teď je to výrazně horší.
Emma SMETANA, moderátorka
A když se vrátíme 2 roky dozadu?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
2 roky dozadu bylo, to je 2018, to byl samozřejmě velmi suchý rok, bylo, řekněme, hodně drsné léto z tohoto pohledu, ale zima a začátek jara opět byly lepší než tentokrát.
Emma SMETANA, moderátorka
Takže se to dá popsat jako konstantní křivka, kdy se to stabilně zhoršuje rok od roku?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Nedá se to úplně, ono to kolísá, ale celkově vlastně se to jako sune k tomu horšímu, čili kdybysme ty výkyvy, řekněme, zprůměrovali takzvaným klouzavým průměrem, tak bysme se dostávali hůře a hůře. My samozřejmě čekáme ten letošní rok, jak bude pokračovat.
Emma SMETANA, moderátorka
Dá se úplně konkrétně říct, kolik vody teď v české půdě chybí na to, aby vy jste řekl, že to je v pořádku?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, když se budu bavit o půdě, to znamená o té vrstvě, v které je drtivá většina kořenového systému, takových těch 30 cm horních na zemědělské půdě, tak můžeme říct, že tam chybí momentálně 30-40 % vody. Ale to není úplně to nejbolavější. Tam si myslím, že stačí pár, jeden, dva, tři dobré deště, a bude všechno třeba v tu chvíli zase v pořádku. Myslím si, že my se víc musíme bát toho takzvaného hydrologického sucha. To je nedostatek vody v našich vodních tocích, vidíte, když půjdete tou krajinou, ono i když jste šla tou krajinou v zimě, třeba na Křivoklátsku jsem se procházel, tak prostě v zimě v těch potocích netekla skoro vůbec žádná voda, jo. Teď na začátku jara, říkám, kdy by se měly rozlévat potoky do těch niv a tak dále, tak opět teče tam relativně málo vody. Čili daleko tíživější je to hydrologické sucho, nejen ty vodní toky, ale navíc ještě tedy podzemní zdroje, zdroje podzemní vody a tam můžeme říct, že na více než polovině našeho území jsme silně nebo velmi silně pod normálem opět. Ale to už je způsobeno několika lety.
Emma SMETANA, moderátorka
Já se zeptám úplně jednoduše, co konkrétně vlastně tenhle vodní deficit dělá s českou krajinou?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, obecně samozřejmě takovým úplně tím vrcholem, my tam ještě nemíříme, i když se říká, že někde už na Moravě, na jižní Moravě se občas to podobá polopoušti, ale ve světě můžeme vidět jako ten extrémní projev toho samozřejmě dezertifikaci, kdy prostě postupuje ta čára, za ní je poušť skutečně. U nás některé ty oblasti zvlášť v létě, nebo 2018, 2015, kdy byly ty nejteplejší a nejsušší léta, tak připomínaly skutečně už, řekněme, polopoušť, ať zase nejsme úplně tak alarmistický, ale obecně musím říct, že samozřejmě ta voda způsobuje spoustu špatného, nedostatek vody, obecně můžu říct, že máte-li v půdě nedostatek vody, ta půda se vám rychleji ohřívá. Když se vám ta půda rychleji ohřívá, tak se zase ten zbytek vody, který tam je nedostatečný, tak se vám rychleji vypaří. Čili on je to taková, řekl bych, bláznivá a trošku nebezpečným směrem roztočená spirála.
Emma SMETANA, moderátorka
A ty konkrétní dopady, řekněme, na ekosystémy, zemědělství a tak dále, ty se projevují v jakém časovém horizontu? Jak moc krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé to je? Pokud se bavíme třeba o té výhledové dezertifikaci, tak ta hrozí kdy?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Projevuje se to ve všech horizontech časových, tu dezertifikaci, asi vám to neřeknu teďka časově, kdyby ty trendy pokračovaly, můžeme se bavit o polovině jednadvacátého století, že už by se tady něco mohlo začít objevovat skutečně v té nejtvrdší podobě, ale...
Emma SMETANA, moderátorka
To je za 30 let.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, ale říkám, ty trendy za posledních 10, 20 let jsou poměrně kruté. Nechci být úplně věštec, ale můžeme se podívat na jih Evropy. Můžeme se podíl na jih Evropy, na státy typu Itálie, Řecko, Španělsko a tam už vidíme, že ta čára dezertifikace skutečně pokračuje a tam, kde se s ní dostatečně nebojuje, to znamená, kde proti ní nepoužíváme moderní technologie, snažíme se tu vodu vracet pomocí závlah třeba do té krajiny, tak postupuje mnohem rychleji.
Emma SMETANA, moderátorka
A když se vrátíme tedy k tomu krátkodobém horizontu, tak třeba letos se s českou krajinou vlivem toho sucha stane co?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Já si myslím, že asi v české krajině nejmarkantnější, co se děje vlivem nedostatku vody, uvidíme ty výsledky v lesích. Poslední vlastně 2, 3 roky i lesníci, i ekologové jako skutečně někteří zírají, jakým tempem v podstatě nám mizí v některých místech lesy. Že to je kůrovec, je jedna věc, ale že tou příčinou přemnožení kůrovce je zase sucho, je druhá věc samozřejmě. Kromě kůrovce nám usychají borovice. Borovice je strom, kterej, vždycky se říkalo, nepotřebuje moc vody, ale tam jde o to, že zkrátka borovice si nesáhne hlouběji pro vodu kořenovým systémem třeba, a díky tomu, co my tady říkáme, že nám se ztrácejí zdroje podzemní vody nebo že nám poklesla hladina podzemní vody, tak právě ten pokles hladiny podzemní vody třeba způsobuje, že usychají v některých oblastech 50 i více procent porostů borovic.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak moc může sucho vážně ohrozit to, jakou máme třeba potravinovou produkci?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
To je hodně, hodně vážná věc, my ještě donedávna bych řekl, že jsme zvyklí na dostatek, myslím si, že to je ten jedinej bod, kde tady skutečně můžu navázat na současný velký problém s koronavirem a s bojem s pandemií koronaviru v celém světě, ale i u nás především, protože tady se najednou ukazuje jedna věc, která by se možná, pokud bysme mluvili jenom o suchu, ukázala až za nějaký čas. Že takto globální problém, ať už je to sucho, ať už je to klimatická změna obecně nebo pandemie nějaké nemoci, tak v podstatě je globální. To je globální problém. Ale v momentě, kdy takzvaně přijde do úzkých, tak se ty státy začnou chovat, řekl bych, velmi lokálně sobecky. Viděli jsme to, řeknu, na rouškách, viděli jsme to na zavírání hranic, viděli jsme to, že se zadržovaly přístroje, ventilátory plicní a tak dál. Do budoucna my můžeme to vidět, pokud jde o to sucho, skutečně mnohem jako v drsnějších podobách. Představte si, že budou tři skutečně velmi suché roky ve většině světa, bude dramatický pokles úrody, nejenže to vystřelí ceny a tak dále, ale prostě bude nedostatek potravin, bude třeba nedostatek i vody nedejbože a do toho přijde nedejbože ještě další takováhle třeba pandemie. Takže to jsou hrozby, které když se začínají křížit, abych tak řekl, nebo když začínají synergicky působit, tak to může skutečně nastartovat kolaps společnosti.
Emma SMETANA, moderátorka
Ministerstvo životního prostředí podle šéfa resortu Richarda Brabce registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině, a to i od zemědělců, kteří jsou prý ochotni vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad. Tak kolik takových zemědělců u nás je?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Přibývají. Budu teďka pozitivní, takže řeknu, přibývají, není jich ale stále bohužel dost. Ale rok od roku bych řekl, že přibývají, my jsme teďka dělali před rokem 2018 v září a v roce 2018 v září, čili rok poté, kdy mezitím bylo právě to největší sucho v létě, tak jsme dělali průzkum a ptali jsme se zemědělců na tu samou otázku, kolik zemědělců si myslí, že závlaha, závlahové systémy, že zhodnocují půdu, kdo by si je pořídil a tak dále. A tam během jediného roku skočil zájem o závlahy z 20 na 65 % u zemědělců. Samozřejmě za nějakých podmínek a tak dál, takže ano, zlepšuje se to, myslím si, že i ty středně zarytí zemědělci už to vidí, budu věřit, že to časem uvidí i všichni, ale my musíme ještě udělat další věc, a to, že jim připravíme skutečně podmínky, aby když řeknou dobrá, dám na to pozemky, pokud možno, státe, dej mi na to nějaké peníze, protože ten rybník bude sloužit všem, nejenom mě, ale já dám na to pozemky a chci hlavně, aby to běželo bez nějakých průtahů a bez nějakých, abych tak řekl, klacků pod nohy ze strany administrativy státní. To říkám z toho důvodu, že skutečně těm osvíceným zemědělcům, který to doteďka dělali nebo dělají, tak se to děje. Neříkám všude, ale někde jo.
Emma SMETANA, moderátorka
V tom případě navazující otázka, jak osvícený je český stát? Dokáže tohle ocenit?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, to je těžký, jsou lidi určitě, kteří to ocení, ale jako stát, kdybych to...
Emma SMETANA, moderátorka
Tak mám na mysli možná ministra zemědělství současného a jeho dva nejbližší předchůdce a vlastně se ptám na to, jestli ten přístup tohoto resortu je podle vás optimální a takový, který skutečně napomůže tomu, ty škody prostě minimalizovat.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Jasně. No, já ještě nejdřív odpovím na ten stát, jo, mě napadla zajímavá věc, jo, v podstatě ten stát asi zatím si toho moc neváží, protože teprve nedávno jsme zrušili, před rokem, ani ne, jsme zrušili znevýhodnění zemědělců, kteří třeba stavěli remízky, vysazovali remízky, vysazovali meze a dělali nějaké podobné neprodukční plochy z produkčních ploch, tak předtím byli daňově znevýhodněni. My třeba dneska pořád, když budete mít v Praze pozemek, tak ví každej, když ho vyasfaltuju, udělám z něj parkoviště, že mi to ponese docela asi slušný peníze. Když tam budu mít zeleň, tak mi to neponese vůbec nic. Já si myslím, dokud toto se v těch hlavách, řekněme, společnosti české, ale jakékoliv společnosti, to není jenom o Češích, pokud se toto nezmění, toto myšlení, tak na to, jak jste se ptala, tak si toho dost nevážíme. Prostě těch správných věcí, když se dějou. A když se vrátím k té otázce současní ministři, tak samozřejmě toto se týká především dvou ministrů a musím říct, že v té současné vládě oba dva ministři chtějí to dělat dobře, jako jdou správným směrem. Konzultují oba, jak ministr Toman, tak ministr Brabec to konzultují s odborníky, což dřív nebyla jako samozřejmost, musím říct, bohužel, ale z mého pohledu je tam jedno ale a já jim to říkám otevřeně, říkám to i ve vládě, kde je koalice pro boj se suchem, že zkrátka my potřebujeme tady nastartovat, já navrhuji jakési desetileté přechodné období, abychom z těch dnešních vyšších jednotek miliard, které dáváme teďka do té krajiny v podobě těch různých opatření, nových rybníků a tak dále, abychom udělali z těch vyšších jednotek, řekněme, 20, 30 miliard ročně. Pak by to bylo tempo, které máme zhruba spočítáno, že by znamenalo, že tímto tempem budeme dohánět tu klimatickou změnu. Ta klimatická změna zatím nám uniká pořád, jo, ale pokud bysme během 10 let nastartovali tyto procesy, a my to přechodný období potřebujeme, kdybysme teďka do toho vrhli těch 30 miliard, tak, řekněme, zatavíme nebo zavaříme ten systém, protože nejsou připraveny projekční kapacity a tak dál. Potřebujeme připravit nějakou legislativu, nějaký zákony a tak dále z hlediska vlastnických vztahů, což je problém v České republice, a tak. To znamená, toto všechno kdyby se během těch 10 let připravilo a postupně se zvyšovaly ty částky, aby třeba na konci bylo těch 20, 25 alespoň miliard ročně, tak začneme tu klimatickou změnu lehce dohánět.
Emma SMETANA, moderátorka
Myslíte, že vás tedy ministři vyslyší, když říkáte, že vám naslouchají?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Rozhodně naslouchají poctivě, bych řekl, oni nejsou schopni garantovat ty peníze teď, po tom, co se děje letos, možná už vůbec ne, protože...
Emma SMETANA, moderátorka
Anebo naopak už se to ztratí.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Anebo se řekne, jestli 300 miliard nebo 320 miliard, že už je to jedno. To máte pravdu. Uvidíme. Doufám, jako bavíme se s kolegy teďka, docela zajímavé téma, takové to, co bude po koronaviru, které nové výzvy to přinese, tak si myslím, že... nebo čemu to může paradoxně i pomoct, že jo, takovýhle nouzový stav, pandemie a tak dále, a jedna z odpovědí je možná právě, že se budeme s větší obavou dívat na ty jiné hrozby taky.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak byste laikovi stručně vysvětlil, co může vlastně půdě pomoct, jak se dá zadržet voda?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, toho je víc. Pokud bavíme se o zemědělské krajině nebo o zemědělské půdě, tak tam samozřejmě problémem posledních 30, 40 let, možná i 50 let je nedostatek organické hmoty. V momentě, kdy tam máte nedostatek organické hmoty, tak máte jinou strukturu té půdy, ty traktory když po ní jezdí, tak ji jednoduše utuží, a dneska se odhaduje, že ta půda má zhruba o 30 % menší retenční kapacitu, schopnost jímat vodu, to znamená, my jsme se tady dobrovolně tímhletím v průměru připravili o, jsem to tuhle počítal, v celé České republice o, řekněme, kapacitu zhruba sedmi nebo osmi přehrad Lipna. V této velikosti. Tuto vodu my nedokážeme a mohli bychom v naší zemědělské půdě zadržet. Jinak obecně platí, a to bohužel musím říct, že i někteří zemědělci na toto neslyší, platí, chci-li udržet v té půdě dostatek vody, tak bych měl zabránit tomu, aby se přehřívala půda, nebo co nejvíc ohřívala. Měl bych ji držet co nejchladnější. Především samozřejmě v těch letních měsících. Jde proti tomu to, čím je česká, ale i slovenská krajina typická, a to je taková ta hrubozrnná mozaika, že máme příliš velká pole, která jsou i kolem stovky hektarů a podobně, a naše studie ukazují, že v podstatě 100 a vícehektarové pole nebo několik třeba 30ti- 50tihektaových polí u sebe, které nemají zeleň, dostatek zeleně a nemají dostatečný vegetační kryt, tak vlastně fungují jako tepelný ostrov významem větší než okresní město. A to už není legrace. A já těm zemědělcům pořád říkám, a někteří už to pochopili, a dokonce mi i jako zpětně dali zpětnou vazbu, ano, měl jsi pravdu, teď se mi jako hospodaří s tou vodou lépe, já říkám, vy tam tu vlastně vodu nemůžete udržet. Zatímco soused vedle, který má tu mozaiku rozumnou, 20, 30 ha pole, na kterých se dá velmi dobře hospodařit taky furt ještě, a má tam nějakou zeleň, tak to mikroklima je tam úplně jiné, je tam jiná povrchová teplota a on tam tu vodu v té půdě udrží řádově několikanásobně dýl v létě než ten zemědělec na těch velkých blocích.
Emma SMETANA, moderátorka
Pomůže aspoň trochu, když jako jednotlivec budu šetřit vodou, nebo je to doslova kapka v moři?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, otázka je, čemu budeme říkat šetřit vodou. Samozřejmě pokud je léto a vysychají zdroje podzemní vody a někdo si začne napouštět bazén, tak je to špatně. To určitě ano. Ale já trošku provokativně říkám, my nesmíme vodou šetřit v té krajině. My ji tam musíme točit. My se musíme postarat, abysme ji tady zadrželi maximum a pak aby se ta voda v té krajině točila, protože když tu vodu budu točit, tak ji zaprvý využiju pro zemědělský plodiny a tak dále, pro celou krajinu, bude se nám lépe žít v té krajině, ale hlavně taky já budu ochlazovat tím tu krajinu. Jo, nejhorší bude, když mi ta voda odteče támhle uzávěrovým profilem třeba do Německa především ve Hřensku a já jí tady budu mít nedostatek a ta krajina se mi bude přehřívat a já začnu šetřit tou vodou. To už se dostáváme tam, kde jsou dneska Izraelci v té jižní části třeba jejich země, kde skutečně pak už jsou odkázáni na tu kapkovou závlahu a ke každému keříčku a ke každému stromku prostě tam kapou přesně odměřené dávky.
Emma SMETANA, moderátorka
A docela to funguje.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Ono to docela funguje, ale nežije se v tý krajině úplně tak dobře, jako by se žilo v krajině, kde je dostatek tý vody. A já vždycky říkám, my tady pořád ještě tý vody máme dostatek. Pořád ještě, jestli, já nevím, spadne za rok 700 nebo 550, 600 mm srážek, je to znát. Ale daleko důležitější je, že ta naše současná krajina si neumí poradit s tím, když ta voda spadne v těch přívalových srážkách. A ty klimatický předpovědi jsou, že podíl přívalových srážek do budoucna bude přibývat. Tam, kde dneska třeba je 30 %, může být do budoucna 60 %. Čili my se musíme naučit tu vodu v krajině zadržet, i když to budou přívalové srážky, čili tu krajinu tomu přizpůsobit.
Emma SMETANA, moderátorka
Při České zemědělské univerzitě vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu, kde pracujete na sérii pilotních projektů pod souborným názvem Chytrá karanténa, krajina, pardon, už jsem z karantény trošku vykaranténovaná. Chytrá krajina. Tak se ptám na to, co to je nebo co to bude, chytrá krajina.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Chytrá krajina reaguje přesně na to, co jsem vlastně už teďka říkal, to znamená, chytrá krajina se snaží vodu v krajině zadržet a racionálně s ní hospodařit tak, abychom dokázali komfortně žít v té krajině, produkovat tam dostatek plodin a tak dále i v momentech, které budou mnohem tvrdší, než jsou dneska z hlediska klimatu, to znamená, my to míříme na rok 2050 plus. Snažíme se tady vlastně vytvořit pro různé typy krajiny takovou vizi, futuristickou vizi krajiny, která by obstála, bych řekl, v souboji s tou klimatickou změnou, zjednodušeně řečeno.
Emma SMETANA, moderátorka
Pane Skleničko, já vám děkuji za rozhovor pro DVTV.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Není zač. Na shledanou.
Sucho v České republice. Problém, který posledních 5 let trápí zemědělce, politiky, odborníky i laickou veřejnost a který letos vcelku pochopitelně na čas zastínila koronavirová krize. Ovšem zatímco virus jednou odezní, sucho bude českou krajinu s nejvyšší pravděpodobností sužovat dál. Co se proti tomu dá dělat? Hostem DVTV je Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a expert Centra pro vodu, půdu a krajinu. Dobrý den.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Dobrý den.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak vyschlá je teď na konci dubna naše země?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, jedním slovem nezvykle. Nezvykle vyschlá, protože je to jedna z nejhorších zim, bych řekl, a začátek jara k tomu, když přičteme, za poslední roky, když bych to měl uvést v některých číslech, přibližných číslech samozřejmě, hovoříme-li o vodě, pak srážky byly podnormální, všechny 3 měsíce, zimní měsíce, dohromady byly podnormální, jediný nadnormální byl tedy únor, ale ty ostatní byly opravdu hodně pod normálem. To jsou srážky a skutečně tam můžeme říct, že jako ty srážky jsou zhruba na 60 % normálu, na co bysme byli zvyklí. Pokud jde o teplotu, totéž, ale v druhém gardu, to znamená, za ty 3 zimní měsíce máme o 4 stupně v průměru vyšší teplotu než za ten normál, což jsou zimy za 30 let zprůměrované. Čili mnohem tepleji, navíc ještě, a to přináší bohužel ta klimatická změna, se změnou počasí a tak dále, je daleko více větrno. Čili jakmile je tepleji a více větrno, tak i ten únor, kdy oproti normálu bylo 2× tolik srážek, tak se to strašně brzo vysuší. Takže po únoru chvilku bylo dobře, ale v současný době, protože ten březen už byl zase hodně pod normálem a vidíte, že v současné době, zrovna teda předevčírem krásně zapršelo přes noc, ale skutečně ta zima a začátek jara, abych tak řekl, nevěští nic dobrého.
Emma SMETANA, moderátorka
Popsal byste ten aktuální stav jako alarmující?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Alarmující bych zatím neřekl, ale jsme v období, kdy jsme zvyklí, že potoky, řeky jsou plné vody, někdy až příliš, že jsou třeba i povodně, ale letos vidíme, že jsou polovyschlé nebo i skoro vyschlé, my v podstatě v řekách máme na většině území do 50 % zase normálních stavů, jo, bohužel musím říct, že třeba nám nepomohla ani sněhová nadílka během zimy, kdy na většině území bylo do 20 % toho, na co jsme zvyklí. Zase.
Emma SMETANA, moderátorka
A to taky platí těch posledních zhruba 5 let?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, já mluvím teďka o té poslední zimě, jo, čili tam dokonce Praha měla 2 % normálu, jo, jenom. Ale no tak Praha je Praha, o tom zpívá se i v písničkách. Ten sníh v Praze příliš nepadá, ale ne, v celé republice bylo skutečně málo sněhu a ten sníh, to je takové zajímavé přilepšení k těm srážkám, když je ho dost a pomalu to odtává, tak to právě krásně zásobuje potoky, řeky a celou tu krajinu.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak jsme na tom třeba ve srovnání s loňskem?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Loni, loňský rok, srovnám-li zimu a začátek jara, tak byl výrazně lepší.
Emma SMETANA, moderátorka
Výrazně lepší, takže teď je to výrazně horší.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Teď je to výrazně horší.
Emma SMETANA, moderátorka
A když se vrátíme 2 roky dozadu?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
2 roky dozadu bylo, to je 2018, to byl samozřejmě velmi suchý rok, bylo, řekněme, hodně drsné léto z tohoto pohledu, ale zima a začátek jara opět byly lepší než tentokrát.
Emma SMETANA, moderátorka
Takže se to dá popsat jako konstantní křivka, kdy se to stabilně zhoršuje rok od roku?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Nedá se to úplně, ono to kolísá, ale celkově vlastně se to jako sune k tomu horšímu, čili kdybysme ty výkyvy, řekněme, zprůměrovali takzvaným klouzavým průměrem, tak bysme se dostávali hůře a hůře. My samozřejmě čekáme ten letošní rok, jak bude pokračovat.
Emma SMETANA, moderátorka
Dá se úplně konkrétně říct, kolik vody teď v české půdě chybí na to, aby vy jste řekl, že to je v pořádku?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, když se budu bavit o půdě, to znamená o té vrstvě, v které je drtivá většina kořenového systému, takových těch 30 cm horních na zemědělské půdě, tak můžeme říct, že tam chybí momentálně 30-40 % vody. Ale to není úplně to nejbolavější. Tam si myslím, že stačí pár, jeden, dva, tři dobré deště, a bude všechno třeba v tu chvíli zase v pořádku. Myslím si, že my se víc musíme bát toho takzvaného hydrologického sucha. To je nedostatek vody v našich vodních tocích, vidíte, když půjdete tou krajinou, ono i když jste šla tou krajinou v zimě, třeba na Křivoklátsku jsem se procházel, tak prostě v zimě v těch potocích netekla skoro vůbec žádná voda, jo. Teď na začátku jara, říkám, kdy by se měly rozlévat potoky do těch niv a tak dále, tak opět teče tam relativně málo vody. Čili daleko tíživější je to hydrologické sucho, nejen ty vodní toky, ale navíc ještě tedy podzemní zdroje, zdroje podzemní vody a tam můžeme říct, že na více než polovině našeho území jsme silně nebo velmi silně pod normálem opět. Ale to už je způsobeno několika lety.
Emma SMETANA, moderátorka
Já se zeptám úplně jednoduše, co konkrétně vlastně tenhle vodní deficit dělá s českou krajinou?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, obecně samozřejmě takovým úplně tím vrcholem, my tam ještě nemíříme, i když se říká, že někde už na Moravě, na jižní Moravě se občas to podobá polopoušti, ale ve světě můžeme vidět jako ten extrémní projev toho samozřejmě dezertifikaci, kdy prostě postupuje ta čára, za ní je poušť skutečně. U nás některé ty oblasti zvlášť v létě, nebo 2018, 2015, kdy byly ty nejteplejší a nejsušší léta, tak připomínaly skutečně už, řekněme, polopoušť, ať zase nejsme úplně tak alarmistický, ale obecně musím říct, že samozřejmě ta voda způsobuje spoustu špatného, nedostatek vody, obecně můžu říct, že máte-li v půdě nedostatek vody, ta půda se vám rychleji ohřívá. Když se vám ta půda rychleji ohřívá, tak se zase ten zbytek vody, který tam je nedostatečný, tak se vám rychleji vypaří. Čili on je to taková, řekl bych, bláznivá a trošku nebezpečným směrem roztočená spirála.
Emma SMETANA, moderátorka
A ty konkrétní dopady, řekněme, na ekosystémy, zemědělství a tak dále, ty se projevují v jakém časovém horizontu? Jak moc krátkodobé, střednědobé nebo dlouhodobé to je? Pokud se bavíme třeba o té výhledové dezertifikaci, tak ta hrozí kdy?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Projevuje se to ve všech horizontech časových, tu dezertifikaci, asi vám to neřeknu teďka časově, kdyby ty trendy pokračovaly, můžeme se bavit o polovině jednadvacátého století, že už by se tady něco mohlo začít objevovat skutečně v té nejtvrdší podobě, ale...
Emma SMETANA, moderátorka
To je za 30 let.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, ale říkám, ty trendy za posledních 10, 20 let jsou poměrně kruté. Nechci být úplně věštec, ale můžeme se podívat na jih Evropy. Můžeme se podíl na jih Evropy, na státy typu Itálie, Řecko, Španělsko a tam už vidíme, že ta čára dezertifikace skutečně pokračuje a tam, kde se s ní dostatečně nebojuje, to znamená, kde proti ní nepoužíváme moderní technologie, snažíme se tu vodu vracet pomocí závlah třeba do té krajiny, tak postupuje mnohem rychleji.
Emma SMETANA, moderátorka
A když se vrátíme tedy k tomu krátkodobém horizontu, tak třeba letos se s českou krajinou vlivem toho sucha stane co?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Já si myslím, že asi v české krajině nejmarkantnější, co se děje vlivem nedostatku vody, uvidíme ty výsledky v lesích. Poslední vlastně 2, 3 roky i lesníci, i ekologové jako skutečně někteří zírají, jakým tempem v podstatě nám mizí v některých místech lesy. Že to je kůrovec, je jedna věc, ale že tou příčinou přemnožení kůrovce je zase sucho, je druhá věc samozřejmě. Kromě kůrovce nám usychají borovice. Borovice je strom, kterej, vždycky se říkalo, nepotřebuje moc vody, ale tam jde o to, že zkrátka borovice si nesáhne hlouběji pro vodu kořenovým systémem třeba, a díky tomu, co my tady říkáme, že nám se ztrácejí zdroje podzemní vody nebo že nám poklesla hladina podzemní vody, tak právě ten pokles hladiny podzemní vody třeba způsobuje, že usychají v některých oblastech 50 i více procent porostů borovic.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak moc může sucho vážně ohrozit to, jakou máme třeba potravinovou produkci?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
To je hodně, hodně vážná věc, my ještě donedávna bych řekl, že jsme zvyklí na dostatek, myslím si, že to je ten jedinej bod, kde tady skutečně můžu navázat na současný velký problém s koronavirem a s bojem s pandemií koronaviru v celém světě, ale i u nás především, protože tady se najednou ukazuje jedna věc, která by se možná, pokud bysme mluvili jenom o suchu, ukázala až za nějaký čas. Že takto globální problém, ať už je to sucho, ať už je to klimatická změna obecně nebo pandemie nějaké nemoci, tak v podstatě je globální. To je globální problém. Ale v momentě, kdy takzvaně přijde do úzkých, tak se ty státy začnou chovat, řekl bych, velmi lokálně sobecky. Viděli jsme to, řeknu, na rouškách, viděli jsme to na zavírání hranic, viděli jsme to, že se zadržovaly přístroje, ventilátory plicní a tak dál. Do budoucna my můžeme to vidět, pokud jde o to sucho, skutečně mnohem jako v drsnějších podobách. Představte si, že budou tři skutečně velmi suché roky ve většině světa, bude dramatický pokles úrody, nejenže to vystřelí ceny a tak dále, ale prostě bude nedostatek potravin, bude třeba nedostatek i vody nedejbože a do toho přijde nedejbože ještě další takováhle třeba pandemie. Takže to jsou hrozby, které když se začínají křížit, abych tak řekl, nebo když začínají synergicky působit, tak to může skutečně nastartovat kolaps společnosti.
Emma SMETANA, moderátorka
Ministerstvo životního prostředí podle šéfa resortu Richarda Brabce registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině, a to i od zemědělců, kteří jsou prý ochotni vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad. Tak kolik takových zemědělců u nás je?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Přibývají. Budu teďka pozitivní, takže řeknu, přibývají, není jich ale stále bohužel dost. Ale rok od roku bych řekl, že přibývají, my jsme teďka dělali před rokem 2018 v září a v roce 2018 v září, čili rok poté, kdy mezitím bylo právě to největší sucho v létě, tak jsme dělali průzkum a ptali jsme se zemědělců na tu samou otázku, kolik zemědělců si myslí, že závlaha, závlahové systémy, že zhodnocují půdu, kdo by si je pořídil a tak dále. A tam během jediného roku skočil zájem o závlahy z 20 na 65 % u zemědělců. Samozřejmě za nějakých podmínek a tak dál, takže ano, zlepšuje se to, myslím si, že i ty středně zarytí zemědělci už to vidí, budu věřit, že to časem uvidí i všichni, ale my musíme ještě udělat další věc, a to, že jim připravíme skutečně podmínky, aby když řeknou dobrá, dám na to pozemky, pokud možno, státe, dej mi na to nějaké peníze, protože ten rybník bude sloužit všem, nejenom mě, ale já dám na to pozemky a chci hlavně, aby to běželo bez nějakých průtahů a bez nějakých, abych tak řekl, klacků pod nohy ze strany administrativy státní. To říkám z toho důvodu, že skutečně těm osvíceným zemědělcům, který to doteďka dělali nebo dělají, tak se to děje. Neříkám všude, ale někde jo.
Emma SMETANA, moderátorka
V tom případě navazující otázka, jak osvícený je český stát? Dokáže tohle ocenit?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, to je těžký, jsou lidi určitě, kteří to ocení, ale jako stát, kdybych to...
Emma SMETANA, moderátorka
Tak mám na mysli možná ministra zemědělství současného a jeho dva nejbližší předchůdce a vlastně se ptám na to, jestli ten přístup tohoto resortu je podle vás optimální a takový, který skutečně napomůže tomu, ty škody prostě minimalizovat.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Jasně. No, já ještě nejdřív odpovím na ten stát, jo, mě napadla zajímavá věc, jo, v podstatě ten stát asi zatím si toho moc neváží, protože teprve nedávno jsme zrušili, před rokem, ani ne, jsme zrušili znevýhodnění zemědělců, kteří třeba stavěli remízky, vysazovali remízky, vysazovali meze a dělali nějaké podobné neprodukční plochy z produkčních ploch, tak předtím byli daňově znevýhodněni. My třeba dneska pořád, když budete mít v Praze pozemek, tak ví každej, když ho vyasfaltuju, udělám z něj parkoviště, že mi to ponese docela asi slušný peníze. Když tam budu mít zeleň, tak mi to neponese vůbec nic. Já si myslím, dokud toto se v těch hlavách, řekněme, společnosti české, ale jakékoliv společnosti, to není jenom o Češích, pokud se toto nezmění, toto myšlení, tak na to, jak jste se ptala, tak si toho dost nevážíme. Prostě těch správných věcí, když se dějou. A když se vrátím k té otázce současní ministři, tak samozřejmě toto se týká především dvou ministrů a musím říct, že v té současné vládě oba dva ministři chtějí to dělat dobře, jako jdou správným směrem. Konzultují oba, jak ministr Toman, tak ministr Brabec to konzultují s odborníky, což dřív nebyla jako samozřejmost, musím říct, bohužel, ale z mého pohledu je tam jedno ale a já jim to říkám otevřeně, říkám to i ve vládě, kde je koalice pro boj se suchem, že zkrátka my potřebujeme tady nastartovat, já navrhuji jakési desetileté přechodné období, abychom z těch dnešních vyšších jednotek miliard, které dáváme teďka do té krajiny v podobě těch různých opatření, nových rybníků a tak dále, abychom udělali z těch vyšších jednotek, řekněme, 20, 30 miliard ročně. Pak by to bylo tempo, které máme zhruba spočítáno, že by znamenalo, že tímto tempem budeme dohánět tu klimatickou změnu. Ta klimatická změna zatím nám uniká pořád, jo, ale pokud bysme během 10 let nastartovali tyto procesy, a my to přechodný období potřebujeme, kdybysme teďka do toho vrhli těch 30 miliard, tak, řekněme, zatavíme nebo zavaříme ten systém, protože nejsou připraveny projekční kapacity a tak dál. Potřebujeme připravit nějakou legislativu, nějaký zákony a tak dále z hlediska vlastnických vztahů, což je problém v České republice, a tak. To znamená, toto všechno kdyby se během těch 10 let připravilo a postupně se zvyšovaly ty částky, aby třeba na konci bylo těch 20, 25 alespoň miliard ročně, tak začneme tu klimatickou změnu lehce dohánět.
Emma SMETANA, moderátorka
Myslíte, že vás tedy ministři vyslyší, když říkáte, že vám naslouchají?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Rozhodně naslouchají poctivě, bych řekl, oni nejsou schopni garantovat ty peníze teď, po tom, co se děje letos, možná už vůbec ne, protože...
Emma SMETANA, moderátorka
Anebo naopak už se to ztratí.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Anebo se řekne, jestli 300 miliard nebo 320 miliard, že už je to jedno. To máte pravdu. Uvidíme. Doufám, jako bavíme se s kolegy teďka, docela zajímavé téma, takové to, co bude po koronaviru, které nové výzvy to přinese, tak si myslím, že... nebo čemu to může paradoxně i pomoct, že jo, takovýhle nouzový stav, pandemie a tak dále, a jedna z odpovědí je možná právě, že se budeme s větší obavou dívat na ty jiné hrozby taky.
Emma SMETANA, moderátorka
Jak byste laikovi stručně vysvětlil, co může vlastně půdě pomoct, jak se dá zadržet voda?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, toho je víc. Pokud bavíme se o zemědělské krajině nebo o zemědělské půdě, tak tam samozřejmě problémem posledních 30, 40 let, možná i 50 let je nedostatek organické hmoty. V momentě, kdy tam máte nedostatek organické hmoty, tak máte jinou strukturu té půdy, ty traktory když po ní jezdí, tak ji jednoduše utuží, a dneska se odhaduje, že ta půda má zhruba o 30 % menší retenční kapacitu, schopnost jímat vodu, to znamená, my jsme se tady dobrovolně tímhletím v průměru připravili o, jsem to tuhle počítal, v celé České republice o, řekněme, kapacitu zhruba sedmi nebo osmi přehrad Lipna. V této velikosti. Tuto vodu my nedokážeme a mohli bychom v naší zemědělské půdě zadržet. Jinak obecně platí, a to bohužel musím říct, že i někteří zemědělci na toto neslyší, platí, chci-li udržet v té půdě dostatek vody, tak bych měl zabránit tomu, aby se přehřívala půda, nebo co nejvíc ohřívala. Měl bych ji držet co nejchladnější. Především samozřejmě v těch letních měsících. Jde proti tomu to, čím je česká, ale i slovenská krajina typická, a to je taková ta hrubozrnná mozaika, že máme příliš velká pole, která jsou i kolem stovky hektarů a podobně, a naše studie ukazují, že v podstatě 100 a vícehektarové pole nebo několik třeba 30ti- 50tihektaových polí u sebe, které nemají zeleň, dostatek zeleně a nemají dostatečný vegetační kryt, tak vlastně fungují jako tepelný ostrov významem větší než okresní město. A to už není legrace. A já těm zemědělcům pořád říkám, a někteří už to pochopili, a dokonce mi i jako zpětně dali zpětnou vazbu, ano, měl jsi pravdu, teď se mi jako hospodaří s tou vodou lépe, já říkám, vy tam tu vlastně vodu nemůžete udržet. Zatímco soused vedle, který má tu mozaiku rozumnou, 20, 30 ha pole, na kterých se dá velmi dobře hospodařit taky furt ještě, a má tam nějakou zeleň, tak to mikroklima je tam úplně jiné, je tam jiná povrchová teplota a on tam tu vodu v té půdě udrží řádově několikanásobně dýl v létě než ten zemědělec na těch velkých blocích.
Emma SMETANA, moderátorka
Pomůže aspoň trochu, když jako jednotlivec budu šetřit vodou, nebo je to doslova kapka v moři?
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
No, otázka je, čemu budeme říkat šetřit vodou. Samozřejmě pokud je léto a vysychají zdroje podzemní vody a někdo si začne napouštět bazén, tak je to špatně. To určitě ano. Ale já trošku provokativně říkám, my nesmíme vodou šetřit v té krajině. My ji tam musíme točit. My se musíme postarat, abysme ji tady zadrželi maximum a pak aby se ta voda v té krajině točila, protože když tu vodu budu točit, tak ji zaprvý využiju pro zemědělský plodiny a tak dále, pro celou krajinu, bude se nám lépe žít v té krajině, ale hlavně taky já budu ochlazovat tím tu krajinu. Jo, nejhorší bude, když mi ta voda odteče támhle uzávěrovým profilem třeba do Německa především ve Hřensku a já jí tady budu mít nedostatek a ta krajina se mi bude přehřívat a já začnu šetřit tou vodou. To už se dostáváme tam, kde jsou dneska Izraelci v té jižní části třeba jejich země, kde skutečně pak už jsou odkázáni na tu kapkovou závlahu a ke každému keříčku a ke každému stromku prostě tam kapou přesně odměřené dávky.
Emma SMETANA, moderátorka
A docela to funguje.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Ono to docela funguje, ale nežije se v tý krajině úplně tak dobře, jako by se žilo v krajině, kde je dostatek tý vody. A já vždycky říkám, my tady pořád ještě tý vody máme dostatek. Pořád ještě, jestli, já nevím, spadne za rok 700 nebo 550, 600 mm srážek, je to znát. Ale daleko důležitější je, že ta naše současná krajina si neumí poradit s tím, když ta voda spadne v těch přívalových srážkách. A ty klimatický předpovědi jsou, že podíl přívalových srážek do budoucna bude přibývat. Tam, kde dneska třeba je 30 %, může být do budoucna 60 %. Čili my se musíme naučit tu vodu v krajině zadržet, i když to budou přívalové srážky, čili tu krajinu tomu přizpůsobit.
Emma SMETANA, moderátorka
Při České zemědělské univerzitě vzniklo Centrum pro vodu, půdu a krajinu, kde pracujete na sérii pilotních projektů pod souborným názvem Chytrá karanténa, krajina, pardon, už jsem z karantény trošku vykaranténovaná. Chytrá krajina. Tak se ptám na to, co to je nebo co to bude, chytrá krajina.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Chytrá krajina reaguje přesně na to, co jsem vlastně už teďka říkal, to znamená, chytrá krajina se snaží vodu v krajině zadržet a racionálně s ní hospodařit tak, abychom dokázali komfortně žít v té krajině, produkovat tam dostatek plodin a tak dále i v momentech, které budou mnohem tvrdší, než jsou dneska z hlediska klimatu, to znamená, my to míříme na rok 2050 plus. Snažíme se tady vlastně vytvořit pro různé typy krajiny takovou vizi, futuristickou vizi krajiny, která by obstála, bych řekl, v souboji s tou klimatickou změnou, zjednodušeně řečeno.
Emma SMETANA, moderátorka
Pane Skleničko, já vám děkuji za rozhovor pro DVTV.
Petr SKLENIČKA, rektor ČZU, expert Centra pro vodu, půdu a krajinu
Není zač. Na shledanou.