Již pátým rokem trvá kůrovcová kalamita, z tohoto důvodu byl v roce 2019 vytěžen dvojnásobek dřeva, než bylo v plánu. A jaký měl tento stav vliv na cenu dřeva a jak se projevil na zahraničním obchodě s touto komoditou?
Ve svém zamyšlení se nechci zabývat důvody vzniku problému napadení lesů kůrovcem ani podílem některých zájmových skupin na rychlém rozšíření kůrovcové kalamity, ale chci se dotknout dopadu tohoto stavu na obchod se dřevem a na ekonomické škody, které nám situací vznikly.
Z celkového objemu těžby tvoří v současnosti většinu dřevo kalamitní, tedy poškozené kůrovcem. Kalamitní dřevo má samozřejmě mnohem nižší tržní cenu než dřevo z plánované těžby. Zkušenosti s prodejem tak velkého množství kůrovcového dříví však v České republice chybí. Velkou výzvou pro obchodníky se dřevem byl rok 2007/2008, kdy byl orkán Kyrill, který páchal škody zejména v okrese Klatovy, kde zničil skoro tři milióny m3 dřeva. Během následujících šesti měsíců se podařilo kalamitní dřevo zpracovat a postupně prodat. Cena dřeva však klesla až o čtvrtinu. Kyrill byl však pouhé zahřívací kolo oproti kůrovcové kalamitě. Kůrovcem napadené dřevo je na trhu příliš levné, než aby pokrylo náklady, natož aby vytvořilo zisk a rezervy, pro následnou obnovu lesa.
Petr Machovský
Celý článek najdete zde.