Neumírají jen smrky, odcházejí jasany, jilmy, kaštany, nemocné jsou i ovocné dřeviny. „Problémy jsou obrovsky hlubší než kůrovcová kalamita," říká Josef Čermák ze spolku PagoPago, který sídlí v části Litovle Tři Dvory. Příčinou je podle něj přílišné hnojení půd, které stromy oslabuje. Spolek proto mimo jiné pěstuje semenáčky, které rozdává zájemcům.
LITOVEL
* Co podle vás nejvíce trápí českou krajinu?
Zemědělská a lesohospodářská politika a ztráta půdního pokryvu, mikrobiálního půdního života a úbytek biodiverzity, rozpad ekosystémů, fragmentace krajiny. Běžné věci, o kterých se všude mluví. Mizí voda. Příčinou je nezodpovědné hospodaření na orné půdě, protože ta je tím, co nejvíc ovlivňuje okolí. Sázení stromů ve městech je třeba z tohoto pohledu úplně bezvýznamné. Co se bude dít, když se odlesnily Jeseníky, nikdo nedokáže odhadnout.
* Jak moc nám chybějí stromy?
Za loňský rok nám v dřevní hmotě zmizelo 7,5 milionu kubíků vody. Jeden dospělý strom má zhruba kubík vody. Stromy jsou napojené na mikrobiální půdní život a zase váží vodu. Aplikace dusíkatých hnojiv, nyní je to o 78 procent více na hektar než v roce 1990. Dusík způsobuje, že rostliny lžou. Vidíme, že všechno je zelené a roste, ale půda je mrtvá. Na mnoha lokalitách je šestinásobná dávka dusíku. Protože rostlina dobře hnojená dusíkem roste hlavně v nadzemní části, kořen minimálně. Přestává pak do půdy investovat energii, vytvářet enzymy a nadbytečné cukry, kterými jinak krmí mikrobiální půdní život. Když dusík nedodáme, rostliny budou úplně mrtvé. Celé zemědělství je postavené na obrovských dávkách dusíku.
* Jak mohou stromy přispět ke zlepšení?
Stromy jsou na tom stejně jako rostliny na zemědělské půdě. Primární příčinou kůrovcové kalamity je nadměrný objem dusíku v ovzduší. Na základě výzkumů je popsané, že když se aplikuje dusík aerosolem, dochází k uvolňování do ovzduší a dusík, který se zde nastříká, se při teplých dnech dá naměřit ve zbytkových stopách až třeba na Ukrajině. Nedotýká se to jen polních lokalit, ale i lesní krajiny. Například v Podyjí, kde žádná pole nejsou, mizí vřes, rostlina specificky vázaná na chudou půdu. Když je v ní ale velké množství dusíku, vřes vymírá.
Celý článek naleznete v Hanáckých novinách.