Zatímco lesnictví coby vědecký obor existuje nějakých tři sta let, lesy jako trvanlivé biotopy existují více než tři sta milionů let. Vydali jsme se na slovenskou Horní Oravu zjistit, jak se v éře kůrovcových kalamit daří tamním smrkovým pralesům. A dobře se jim daří, možná proto, že v nich neřádí ruka a pila lesníka.

Neměl jsem do toho smrkového (pra)lesa radši vůbec chodit, neměl. Neměl jsem se prodírat mlázím a podrostem z kapradí a borůvčí na slovensko-polském pomezí v Oravských Beskydech, přelézat gigantické mrtvé kmeny, z nichž vyrůstají desítky malých stromečků, šlapat po měkké, nabobtnalé a leckde zrádně (ne)pevné půdě, opírat se o gigantické živé smrky nebývalé výšky, dívat se na stopy vlků a medvědů...

Mohl jsem dál žít v poklidné iluzi, že to, co roste v mé oblíbené Šumavě, Českém lese, Krušných horách, Jesenících a Beskydech, je přirozeně krásný smrkový les, který dnes kvůli změně klimatu likviduje sveřepý „zlý" kůrovec.

Celý článek najdete v Travel Digest.