Svět i Čechy vzrušují hořící lesy za Uralem. V Česku se ale odehrává ještě větší pohroma, i když stromy zatím nehoří. Jen svítí, jak říkají rezavým, uschlým kmenům mezi ještě zelenými kusy, někteří lesníci. Smrky i další jehličnany v podhůří Jeseníků, v Beskydech, na Vysočině, jihu Čech i jinde zejména kvůli kůrovci i dalším škůdcům už několik let ve velkém odumírají. Sucho a vzestup teplot je oslabily natolik, že už věčnému soupeři nejsou schopné čelit.
Čechům hrozí, že přijdou o kus přírody, kde rostou nejen houby. Les čistí vzduch, zadržuje vodu, chrání prameny, půdu a ochlazuje ji. Že naše smrkové lesy nemají v době klimatické změny šanci přežít, varovali vědci už v roce 2006. Nestalo se nic. Ani v letech 2015 či 2016, kdy už kůrovec vítězil.
Vedení ministerstva zemědělství i největšího lesního podniku v zemi Lesů ČR dál hájilo nepružný systém kalamitní těžby externími těžařskými společnostmi, diktovaný tzv. Dřevěnou knihou, který znemožňoval rychlý řez. Vědci i ekologové také roky marně upozorňovali, že je třeba začít ve velkém sázet nové, převážně listnaté stromy, které by vytvořily zárodek nového lesa. Česká lesní fabrika, systém hospodaření postavený na kácení a odvážení celých bloků smrkových lesů na pily, musela šlapat dál.
Martin Biben
Celý článek najdete v HN.