Logo
Vytisknout tuto stránku

Kůrovec ničí české lesy (ČT 24)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
No, a my si pojďme shrnout hospodářské dopady řádění lýkožrouta smrkového neboli kůrovce. Ministerstvo zemědělství odhaduje ekonomické škody od roku 2018 do roku 2020 na 32 miliard a 600 milionů korun. To je zatím pouze odhad, nabízím ale taky konkrétní čísla. Lesům České republiky za loňský rok klesl čistý zisk o víc než 3 miliardy 71 milionů korun. To je nejhorší výsledek v historii podniku. Výrazně klesly i tržby, a to přesto, že těžba meziročně vzrostla. Důvodem je nízká cena dřeva. Před zhruba rokem prodávali lesníci smrkovou kulatinu za víc než 2000 korun za metr krychlový. Teď za méně než 900 korun. To podle vlastníků lesůnepokryje ani náklady na obnovu lesů. No, a celá situace má potom dopad taky na státní rozpočet, a to jak na výdaje. Například kompenzace a dotace tak i na příjmovou stranu. Kvůli nižšímu zisku totiž odvedly Lesy České republiky v loňském roce do státní kasy 2,5 miliardy korun. No, a jak ukazuje tento graf, částka se v posledních letech stále snižuje. V roce 20145, kdy se kůrovec začal výrazně šířit. Odvedl podnik přes 8 miliard korun. No, a my míříme znovu za Františkem Kučerou, předsedu Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Když tedy zůstaneme u těch ekonomických aspektů, jak zásadní v těch konkrétních případech je ona disproporce mezi náklady na odtěžení kalamitního dřeva a mezi ziskem z prodeje tohoto dřeva? 

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
No, měl jste pravdu v těch číslech, které jste uváděl. Před více než rokem se metr krychlový kulatiny smrkové prodával 2000, 2300 korun, v současné době ta cena poklesla u té kůrovcovéhmoty pod tisíc korun. Vlákninové sortimenty se prodávaly ještě před rokem za 1100 korun metr krychlový, v současné době je vůbec problém vlákninu prodat a prodáváme ji dneska za 400, 300, taky 250 korun metr krychlový, no, a výrobní náklady na jeden metr krychlový kulatiny nebo té vlákniny jsou kolem 400, 450 korun. Tak to jsou jednoduché kalkulace a navíc je tady ještě problém ten, že vlastníci lesů soukromých i obecních vlastně drtivou číst příjmů rozpočtů té organizace nebo toho vlastníka je z prodeje dřeva, takže to je přes 95 procent, 97 procent příjmů je z prodeje dřeva, tak ten vlastník lesa nemá ani jiné zdroje, jak ten les obnovovat. Musí platit personál, musí platit nějakou další režii firmy, další služby, takže to je ohromný problém a největší problém ta ekonomika je u drobnejch vlastníků lesů, co se projevuje tady třeba na Vysočině, protože Vysočina je charakteristická tím, že je tady velký podíl právě těch malejch vlastníků, kteří vlastní několik arů nebo několik hektarů lesa. Ty lidi, protože běžně netěží v lese, tak nemají žádné obchodní vazby na obchodníky se dřevem a tedy, když je potká takovýhle ohromný problém, že vytěží třeba půl svého majetku a když nemá známou nějakou firmu, která s ním dlouhodobě spolupracuje, tak to dřevo prostě neprodá. Takže ty lidi jsou pak odkázáni skutečně na nějakou dotaci nebo na pomoc státu. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Mimochodem, je to častý případ, že se vlastníci lesů snaží zbavit svého majetku? V médiích se objevily informace o inzerátech, kde vlastníci lesů nabízejí svůj majetek pod cenou. Je to něco, co je stále četnější? 

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
Bohužel máte opět pravdu. To je největší ten problém právě u těchhle těch drobných vlastníků lesů. Tam je to dáno historicky tím, že ty drobné lesy vlastnili v minulosti tady zemědělci třeba na Vysočině, kteří potom ten majetek jim byl odebrán. Dnes ten majetek převzaly jejich děti nebo ty vlastníci už jsou ve velmi pokročilém věku, takže se o ten les nemohou starat. Ty děti bydlí někde mimo ten svůj majetek, takže u nich je ten největší problém s financováním, takže si uvědomí, že když by musel dát takové ohromné prostředky na vytěžení toho lesa. To dřevo mu potom shnije na skládkách, tak si řekne: "No, pro mě tohle nemá perspektivu do budoucnosti tady vlastnit 5 hektarů lesa, které nemá žádnou ekonomiku, tak se rozhodne ten les prodat, no, a dneska ty lesy se skutečně prodávají za velice směšné ceny a využívají toho ty finanční skupiny nebo ty vlastníci, kteří mají ty finanční zdroje k dispozici, takže bohužel takováhle je situace. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Ano, mimochodem nákup takového majetku, je to dobrá investice do budoucna. I když teď se zdá být velmi špatnou? 

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
Tak lesní majetek je ..., má trvalou hodnotu. Skutečně ty vlastníci ten majetek měli pro to na té vesnici třeba, že v případě nějakých problémů finančních nebo jim shořel dům, tak šli do toho svého lesa, natěžili si dřevo, buď ho prodali, nebo ho využili na stavbu toho domu, takže to má nějakou trvalou hodnotu. Když ten majetek má výměru několik set nebo tisíc hektarů, tak ta výnosovost samozřejmě je stabilnější, protože jsou tam různé věkové skupiny toho lesa, jsou tam různé dřeviny, které jsou v určitých lokalitách, je možné prodávat i třeba při té kůrovcovékalamitě, takže samozřejmě majetek má nízkou výnosovost. To jsou, já nevím, jedno až tři procenta, ale je to trvalá hodnota. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
My jsme se bavili o pomoci státu směrem k vlastníkům lesů, nestátním vlastníkům lesů. My se zaměříme na opačnou stránku věci, na povinnosti, které stát na vlastníky lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou uvaluje, jak zásadní povinnosti to jsou a jak striktní je stát při vynucování jejich plnění? 

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
Tak samozřejmě náš lesní zákon stanoví, že vlastník lesa je povinen přednostně zpracovat takzvanou nahodilou těžbu. To je buď tato kůrovcová nebo těžba, která nebo poškození lesa, které vznikne třeba větrným polomem nebo sněhem, tak je povinen tam do března toho roku zpracovat veškerou tu hmotu a dřevo asanovat, odvézt z lesa. No, teď už je ta situace v lesích tak katastrofální, že jsme po dlouhých jednáních s ministerstvem zemědělství, ministerstvo zemědělství vydalo předběžné opatření nebo opatření předběžné povahy v tom smyslu, že teď po dobu trvání té kalamity vyhlásí určité oblasti, kalamitní oblasti, které budou přesně vymezeny a v těchto kalamitních oblastech mohou vlastníci lesa už to neatraktivní dřevo pro kůrovce, to znamená ty kůrovcové souše, které v lese stojí, tak je nemusí přednostně zpracovat, ale musí přednostně zpracovávat ty stromy, které jsou aktivně napadené kůrovcem, ten důvod je jediný, protože jak jsme tady mluvili o to, že té pracovní síly je v lese málo a odbyt dřeva nefunguje, tak aby to dřevo, které už ničemu nevadí vlastně, jenom se znehodnocuje tím, že stojí v lese, tak aby ho mohli stát po dobu, do roku 2022. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Pane Kučero, moc vám děkujeme. Hezký večer. 

František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů 
Hezký večer. Na shledanou. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Pane děkane, když jsme mapovali proti proudu času, kdy vlastně vznikl onen problém, který se teď České republice takto vymstil v podobě kůrovcové kalamity, tedy od kdy začaly u nás převažovat ony obrovské monokultury smrku? Zajímá mě důvod, proč tomu tak je? Ten důvod je jen a pouze ekonomický? 

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařskáČeská zemědělská univerzita v Praze 
Ten důvod je, že společnost, všichni lidi využívali, využívali smrkové dříví a to dříví je pevné, lehké, relativně všude dostupné. Je to velice, je to úžasný ekologický materiál a samozřejmě proto, protože bylo možné dopěstovat velké množství tohoto dřeva a ten smrk je zajímavý tím, že rychle roste, je jednoduchý na údržbu nebo na pěstování a produkuje velice, velice kvalitní dřevo, čili to byl ten hlavní důvod. Lesníci se nerozhodli sami, lesníci si vytipovali určitý druh stromu, který vlastně společnost si žádala a ta společnost pak vlastně používala to dřevo na různé způsoby a tohle se dělo několik, několik generací smrků. My teď mluvíme o tom, že máme pravděpodobně pátou nebo sedmou generaci smrků a vlastně ten systém se takovýmhle způsobem nastavil a v současnosti si ani nedokážeme představit, že by mohli existovat nějak, nějak jináč. A ten zásadní problém nastal vlastně 20, 25 let zpátky, kdy začaly signály, že se mění klima a tam vlastně jsme mohli možná zareagovat, ale kdo mohl vědět, že to bude mít takhle dramatický průběh. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Neukazuje ta současná kůrovcová kalamita taky na to, že se výhledově budou muset změnit vůbec filozofie přístupu k využití lesa? Směrem k mírnému odklonu od toho hospodářského využití k jiným funkcím? 

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařskáČeská zemědělská univerzita v Praze 
Tady musím připomenout, že vlastně tohle není jenom věc lesníků, ale je to věc celé společnosti. My jsme už tady kdysi, když jsem tady byl, mluvili o tom, že vlastně lesníci pěstují les a ten les přináší nejenom dřevo, ten les přináší pohodu, místo pro odpočinek, pro houbaření, turistiku, přináší čerstvý vzduch, vodu, půdu a vlastně ta společnost tohle to všechno dostává proto, že ten les tam je. Představte si, že půjdete na piknik na tu paseku, která teď vznikla po napadení kůrovcem, nikdo tam nepůjde, ale vlastně nikdo z těch vlastníků nebo majitelů lesanedostane ani korunu za to, že vlastně přináší pro společnost tyhle benefity. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Takže je to memento, které může vést ke změně přístupu k lesu

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařskáČeská zemědělská univerzita v Praze 
Já doufám, že se to určitým způsobem stane, že společnost začne být ochotna přijímat i ty názory, že vlastně les nepřináší jenom dřevo, ale že je velice důležitým prvkem v životě každého občana České republiky a že se najde mechanismus, jak vlastně zaplatíme lesníkům to, že, ne, že budou pěstovat jenom dřevní hmotu, ale že budou pěstovat hezké lesy, stabilní lesy, ve kterých nebude docházet ke kalamitám, které nebudou trpět nedostatkem vody a kde lidi budou moct vlastně bez omezení s rekreovat a trávit svůj čas. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
Jaké lesy složením to tedy budou, když to z poloviny nebudou smrky, což se ukázalo jako cesta do pekel? 

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařskáČeská zemědělská univerzita v Praze 
My v současnosti i na té výzkumné úrovni velice podrobně diskutujeme a zkoumáme a modelujeme, jaké druhy by tady mohly být. Ty, ta diskuse není vůbec jednoznačná, protože ještě dva roky zpátky byl buk takovou dřevinou, o které jsme si mysleli, že bude určitou záchranou. Je to naše původní dřevina, velice mnohem lépe, mnohem lépe vlastně přežívá v tom, přežívala v tom suchu, ale v tomto roce se začínají objevovat velké plochy, kde i ten buk začíná hynout. Čili začínáme se bavit o tom, že bychom měli spíše se zaměřovat na duby, že bychom měli se vracet k nějakým dřevinám, které tady už téměř nemám, jako jsou jilmy, určité rezistentní druhy jasanů, protože i jasany mají svoje problémy, kterými jsou houby a tak dále, a tak dále. 

Jiří VÁCLAVEK, moderátor 
A ten problém s tím bukem souvisí s bekyní velkohlavou, o které píše divák Bořík. Ptá se: "Letos se objevila kalamita housenek bekyně velkohlavé, které sžírají listy. Co když se podaří vysadit listnáče, ale kůrovce nahradí tyto housenky a opět budeme tam, kde jsme teď?" 

Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařskáČeská zemědělská univerzita v Praze 
Naštěstí nebudeme tam, kde jsme teď, protože i když bekyně velkohlavá sežere to listí, tak ty listnaté stromy mají obrovskou regenerační schopnost a oni do dvou, někdy do tří týdnů obrazí a vlastně pokryjí tu půdu, takže tam nedochází k nějakému úhynu. Tyhle problémy jsou známé ze Severní Ameriky, kde bekyně velkohlavá je invazní druh a tam ty duby po defoliacích, tak podléhají vysoké mortalitě, ale u nás tenhle problém naštěstí nehrozí.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.