Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, teď se pojďme podívat, kdo se stará o tuzemské lesy. Bezmála polovinu z nich spravuje státní podnik Lesy České republiky. Dohlíží na oblast o rozloze víc než 1 milion hektarů. Podle zákona zde musí zajistit nejen těžbu, ale taky obnovu porostů. Necelá pětina lesů potom patří soukromníkům, o něco menší část mají na starosti obce a města. Potom následují už pouze menší vlastníci, zhruba 5 procent lesů spadá pod Vojenské lesy a statky, no, a další 4 procenta udržuje ministerstvo životního prostředí. Tyto pozemky se obvykle nacházejí na území národních parků a zbývajících 8 procent si mezi sebe dělí právnické osoby, církve, družstva a další vlastníci. Celkově tedy vidíme, že většinu lesů spravují státní instituce, soukromníkům potom patří necelá třetina. No, a dalším hostem dnešní Devadesátky je František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Přeju hezký večer.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Dobrý večer z Vysočiny.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Když se, pane předsedo, vrátíme k tomu dnešnímu rozhodnutí vlády o oné pomoci, v letošním roce 1,5 miliardy korun, příští rok zřejmě 1 miliarda pro kompenzaci propadu cen dříví kvůli kůrovcové kalamitě a rostoucím nákladům na opatření proti kůrovci, pomůže to alespoň trochu?
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Já bych ještě úvodem chtěl říct, že jsem velice rád, že se nám po více než roce intenzivního jednání s ministerstvem zemědělství, s dalšími státními orgány po podávání petic do Poslanecké sněmovny a Senátu podařilo dneska přesvědčit vládu, že si uvědomuje, v jaké ohromné krizi jsou nestátní vlastníci lesů v České republice. Jaká přírodní katastrofa tady je a že nejenom vlastníci lesů možná by přišli o své majetky, pokud by nezasáhl a nepomohl stát, ale o lesy, jak jste viděli v těch leteckých snímcích, přijde celá společnost, protože občané využívají lesy k rekreaci, ke sběru hub, ke sběru borovek, ke sportu, takže já jsem velice rád, že takhle vláda rozhodla, ale nemáme ještě vyhráno. Ta miliarda a půl musí nějakým způsobem doputovat k vlastníkům lesů a k tomu je ještě potřeba jeden důležitý krok, a to, aby Poslanecká sněmovna počátkem září letošního roku schválila ve třetím čtení novelu lesního zákona, aby prošel ten zákon, ta novela Senátem, aby jí podepsal pan prezident, tak aby v říjnu byly pověřeny krajské úřady na základě této novely, aby přijímaly žádosti od vlastníků lesů a mohly zúřadovat a vyplácet tu 1,5 miliardy. Bude na to necelé 2 měsíce, takže je to úkol velice obtížný a záleží taky na funkčnosti krajských úřadů, zda tuto agendu zvládnou, ale každopádně je to určitá pomoc, my jsme rádi za každou korunu do lesa, ale my jsme žádali o daleko větší částku, která byla stanovena na základě jednání s ministerstvem zemědělství a s lesnickými odborníky. Byla to částka pro letošní rok 3 miliardy 200 milionů.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Je to miliarda a půl, což jsme tedy někde na necelé polovině, tak jak se projeví to, že ta částka, kterou třeba ministr životního prostředí zdůvodňuje omezenými možnostmi státního rozpočtu, prostě není taková, jakou jste si představovali. Na čem se to projeví?
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Tak projeví se to asi na tom, že ne všichni vlastníci lesů, který budou žádat o ty finanční podpory, nedostanou tu celou částku, o kterou budou žádat, protože ty částky budou nějakým způsobem pokráceny, takže nebudou pravděpodobně uspokojeni všichni a nebudou uspokojeni v letošním roce na plnou žádost, takže je otázka, musíme jednat s představiteli státu, s ministerstvem zemědělství, financí v dalších jednáních, abychom v příštím roce dostali další částku, protože ta kalamita nekončí. My nevíme, jestli ta kalamita vrcholí nebo bude vrcholit za rok, jestli skončí za 3, za 4 roky a po celou tu dobu vlastníci lesů musí zalesňovat, musí odstraňovat kůrovcem napadené stromy a musí se o ten les starat a jak tady taky zaznělo, ty příjmy vlastníků lesů z důvodu propadu cen na trhu se dřevem a zhroucení celého trhu jsou minimální.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Jak si vysvětlujete to, o čem jste mluvil v úvodu, že jste de facto museli stát přesvědčovat, aby majitelům lesů finančně pomohl, když vezmeme v potaz, že kupříkladu Bavorsko podobnou pomoc, mimochodem ve vyšší částce, asi 2,5 miliardy korun v přepočtu, schválilo už víc než před rokem.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Máte bohužel pravdu. Jak tady zaznělo v předešlé reportáži s panem děkanem, ten kůrovcovýproblém nebo ten problém sucha tady vzniká od roku 2014, 2015. Jak prvně to vzniklo na severní Moravě, teď to sucho zasáhlo Vysočinu a my o tomhle tom problému hovoříme už několik let. Bohužel tehdy ministerstvo zemědělství toho jejího představitele i ostatní orgány na tyhle ty, na to varování nějakým způsobem nereagovaly a říkám, podařilo se nám vzbudit nějaké reakce až před rokem a půl nebo před rokem a čtvrt.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Dobrá. Předpokládám, že to z hlediska vlastníků je krok číslo jedna. Co teď čekáte coby soukromí nebo zástupci soukromých majitelů lesů od státu, co by měla být ta hlavní pomoc směrem do dalšího měsíců?
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů
Tak jsou to nejenom soukromí vlastníci, jsou ti obce a města i ty církve, říkám, děkujeme za tu první, za tu první finanční injekci, ale my jsme očekávali třeba i další pomoc v tom, že jak tady také zaznělo v předchozí reportáži, je tady nedostatek pracovníků v lesním hospodářství na ty manuální práce v lese, tak jsme chtěli po státu, aby umožnil větší přísun zahraničních dělníků zejména z Ukrajiny, protože jestliže oni mají vízum pracovní tady na tři měsíce, tak akorát ten první měsíc se zacvičí v lese, potom měsíc pracují a odjíždějí domů a my bychom potřebovali, aby ty lidi tady byli na celou sezonu, takže to byl jeden z kroků. Pak jsme chtěli po státu, aby tady, tak jak to měli třeba zemědělci, nastal nějaký intervenční nákup dřeva, aby nám stát pomohl s jeho exportem do jiných zemí, než jsou tady země střední Evropy, kde je trh přesycen. Podařilo se až po složitých jednáních navázat nějako obchodní vztahy s Čínou a tam se část toho dřeva napadeného kůrovcem podaří exportovat.
Jiří VÁCLAVEK, moderátor
Pane předsedo, prozatím děkuju. My se za vámi za chvíli vrátíme, teď ale pojďme připojit regionální sondu. Zamíříme konkrétně do Rožnova pod Radhoštěm, kde je kolega Tomáš Indrei. Tomáši, zdravíme tě, jaké problémy právě v Rožnově a jeho okolí vznikají v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.
Tomáš INDREI, redaktor
Hezký večer. Kůrovec tady na té rožnovské straně Beskyd už působí opravdu veliké problémy. Lesníci tady zaznamenávají zhruba čtyřnásobnou těžbu, no, a ty ztráty se počítají alespoň u jedné firmy, a to u Městských lesů Rožnov pod Radhoštěm už do desítek milionů korun. Jaké, jak konkrétně nebo podrobnosti už teď proberu se svým hostem a tím je pan Rostislav Polášek, právě jednatel společnosti Městské lesy Rožnov pod Radhoštěm. Dobrý večer.
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Dobrý večer.
Tomáš INDREI, redaktor
Tak, pane Polášku, pojďme od začátku. Já jsem to pouze jenom tak jako nastínil, jaké konkrétní problémy s kůrovcem tady vy musíte řešit?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Samozřejmě ty problémy jsou obrovské, tak jak na celé severní Moravě, zasáhl nám kůrovec, nás kůrovec s nebývalou měrou a v současné době máme poškozenu víc než třetinu majetku nebo třetinu smrkových porostů. Dochází k rozpadům těchto smrkových kultur a starých porostů.
Tomáš INDREI, redaktor
Kolik jste museli vytěžit už toho dřeva?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Tak v rámci roku 2018, který byl nejvýraznější a roku 2019 v předpokladu jsme na skutečně čtyřnásobku plánovaných ročních těžeb. Takže nejsou to malá čísla, obávám se, že do budoucna to nebude lepší.
Tomáš INDREI, redaktor
My říkáme čtyřnásobek, ale pojďme říct trošičku konkrétnější číslo. Kolik kubíků tedy jste vytěžili?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Náš majetek je na rozloze tisíc hektarů, na těchto tisíci hektarech jsme vytěžili, plánovaná těžba roční je 7,5 tisíce a vytěžili jsme v loňském roce 25 tisíc, v letošním roce je předpoklad 30 až 35 tisíc kubíků.
Tomáš INDREI, redaktor
Jak konkrétně se bojuje proti kůrovci, co vlastně vy teď v tuto chvíli můžete dělat?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Tak v tuto chvíli největší pozornost věnujeme vyhledávání nových porostů napadených, ale je nutno říct, že tento boj prohráváme na celé čáře, protože veškeré symptomy, které jsme naučeni vnímat v přírodě, poškození smrků se nám násobí smrkem, václavkou, následně kůrovcem, takže mnohdy téměř nerozeznáme postižený porost až v momentě, kdy zařežeme do tohoto porostu, tak zjistíme, že už je uschlý nastojato bez jakýchkoliv známek napadení a ten porostvykazuje stálé známky svěžího zeleného smrkového porostu.
Tomáš INDREI, redaktor
Co by pomohlo zakrýt ty škody po kůrovci?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Tak samozřejmě hlavně by nám pomohlo počasí, pokud bychom se vrátili zpátky, ovšem to je, si myslím, spíš, je to utopie pro nás, v loňském roce Zlínský kraj zaznamenal nárůst průměrné roční teploty o 1,2 stupně a pokles úhrnu srážek, takže toto asi není na pořadu dne. Pomohly by nám určitě finance, to znamená, pomoc vlády, do budoucna bude velice složité zalesňování, vznikají nám nadměrné holiny, až šestinásobek ročních holin oproti původnímu stavu. To znamená, peníze, ubývá nám personál, to znamená další budování nějakého personálu, který by nám byl schopný pomoct s výsadbami a s následnou údržbou, která není jednoduchá a do zajištění kultur je to až nějakých 7 let po výsadbě.
Tomáš INDREI, redaktor
Vy jste zmínil pomoc vlády, dnes tedy bylo oznámeno, že budou nové dotace právě pro ty soukromé vlastníky lesů, že právě ty by měly pomoci nějakým způsobem alespoň trošičku sanovat ty vaše škody, které máte, myslíte si, že miliarda a půl, respektive 2,5 miliardy, které by měly pokrýt teda letošní a příští rok nějaké ty škody, bude to stačit?
Rostislav POLÁŠEK, jednatel, Městské lesy Rožnov
Je to velice dobrý počin, ale obávám se, že je to jenom kapka v moři, protože ty náklady jsou neskutečně vysoké a narůstají, narůstají a pokud se k nám ty peníze dostanou a já doufám, že v letošním roce aspoň nějaká, nějaké malé množství, tak budeme velice rádi. Dodnes neznáme pravidla, dle kterých ty dotace nebo respektive ta pomoc bude rozdělována, takže netušíme, nevíme a apriori s nima nepočítáme, provádíme vlastně veškeré pěstební práce z rezerv na pěstební činnost, kterou dlouhodobě tvoří, ale ta není nevyčerpatelná, takže opět říkám, pomoc vlády, bez ní se neobejdeme.
Tomáš INDREI, redaktor
Já vám každopádně budu držet palce a myslím si, že nejen já, aby se podařilo zachránit ty Beskydy, které jsou opravdu velmi krásné, děkuju vám za rozhovor. No, a my pro tuto chvíli tady z Rožnova pod Radhoštěm končíme a vracím slovo do studia.