Na jižní Moravě začíná růst něco jako les budoucnosti. Školní lesní podnik Křtiny, který spravuje lesy Mendelovy univerzity v Brně, se snaží najít takový mix stromů, které budou schopny v budoucnu čelit suchu a dalším klimatickým změnám. Místo smrků a borovic odborníci začínají preferovat balkánské druhy dubů, protože listnáče lépe čelí suchu a koneckonců klima jižní Moravy bude čím dál více podobné tomu na Balkáně. Porosty jedné z největších lesnických firem na jižní Moravě tak předznamenávají, jak se zanedlouho vlivem klimatických změn promění česká krajina. Jedna velká éra pomalu končí.
...
„Na jižní Moravě jsme se je před 30 lety učili jako super vzácné druhy. Dnes nevidím vůbec důvod, proč bychom s nimi nemohli pracovat naplno. Například pro lesnické úseky v okolí Soběšic a na Hádech a na dalších suchem nejvíce ovlivněných lokalitách se stromy, jako jsou dub uherský, dub pýřitý, dub žlutavý a další, hodí," uvedl.
Výhodou univerzitních lesů podle něj je, že už nyní v nich listnaté stromy tvoří 65 procent, zatímco u jiných vlastníků lesů je poměr opačný. Převážně smrkový porost je náchylnější k suchu a následně jej ničí kůrovec.
„Druhová rozmanitost určitě přispívá k nižší pravděpodobnosti, že se některé porosty rozpadnou úplně. Už jen vývoj jara ale jasně ukázal, jaké sucho nás čeká, takže také buky nám mohou v korunách prosychat.
Buk nebo dub je ale oproti smrku schopen mnohem lépe regenerovat," uvedl Vrška. Horší dostupnost vody si podle něj vynutí snížení počtu stromů na hektar. Přemysl Krejčiřík pracuje jako autorizovaný krajinářský architekt, vyučuje na zahradnické fakultě dendrologii a vede ateliér zaměřený na obnovu památek zahradního umění. Má za sebou dvacet let projektu, v jehož rámci s Františkem Fabičovicem vrátili podle původních map a plánů život oboře Obelisk rozkládající se na 700 hektarech nedaleko Břeclavi. „Nastartovali jsme přírodní procesy. Dnes je obora plná drobných ptáků, žab a dalších obojživelníků. V tomto naší přírodě pevně věřím, ale musí být v našich podmínkách člověkem nasměrována ve svých přírodních procesech. V České republice se jedná už o krajinu kulturní, založenou člověkem, proto je nasměrování zodpovědností člověka," říká.
...
Petr Weikert
Celý článek najdete v Euru.