Studie platformy OSN má 1 800 stran. Český vědec Pavel Kindlmann na ní pracoval spolu s vědci z dalších 50 zemí tři roky.

* Jak jste se konkrétně na této studii podílel?

Každý z nás si vzal k prostudování kolem stovky článků, které jsme podle klíčových slov získali z databáze Web of Science, a zhodnotil jejich výsledky. Na základě další databáze, vytvořené z těchto hodnocení, jsme pak každý sepsali podle své odbornosti svou část textu. Ty jsme pak dali dohromady. Nejtěžší bylo tyto části zkoordinovat.

* Co může Česko udělat pro to, aby druhy přestaly vymírat?

Primární je teď vytvořit bezzásahové zóny dostatečné velikosti. Před dvěma lety vznikl zákon o národních parcích, ale rozsah těchto zón v parcích se řeší teprve letos. Tento rok je proto přelomový. Rozhodne se, jestli půjdeme vstříc přírodě, nebo necháme bezzásahové zóny takové, jaké by si přáli zastánci komercionalizace Šumavy.

* Na Šumavě má být v první, bezzásahové zóně 27 procent území. Stačí to?

Ve snaze o kompromis byla z ochrany vynechána mnohá unikátní stanoviště, jako třeba velká část horskokvildských slatí. Komplex luk na Zhůří, kde žije množství těch nejvzácnějších orchidejí a brouků, je podle návrhu zonace dokonce v kulturní zóně, kde je dovoleno stavět. To je však z odborného hlediska naprosto nepřípustné.