Součástí dospívání je uvědomování si změn, ať už na sobě, nebo ve svém okolí. Zažili jste už někdy ten pocit údivu, když jste po deseti či patnácti letech znovu kráčeli známými ulicemi, na kterých jste si jako děti či dospívající hrávali se svými kamarády?
Ten pocit úžasu z toho, jak se tam všechno úplně změnilo? A teď si zkuste představit tohle. Celý život žijete na krásném místě obklopeném hustou zelení a stromy.
Jedete na dovolenou a když se po týdnu vrátíte domů, přivítá vás pohled hrozný a smutný zároveň – všechny stromy jsou pryč! A přesně tohle se děje po celém světě v důsledku agresivního a neustálého kácení stromů.
Všichni si tento problém jasně uvědomujeme, ale jen hrstka zemí našla v sobě odvahu, aby proti tomu něco podnikla. Proto je třeba, abychom všichni jako jednotlivci dávali jasně najevo vůli se změnit a nějakým způsobem se o to snažili.
Sebastiao Ribeiro Salgado, známý fotožurnalista, který za svou práci získal prestižní ocenění, a jeho manželka Lelit Deluiz Wanick Salgado, jsou hrdiny krátkého příběhu, o kterém si povíme v tomto článku.
Jednoho dne se brazilský fotožurnalista vrátil domů z náročné a traumatizující služební cesty, na níž bylo jeho úkolem udělat reportáž o genocidě v africké Rwandě.
Celý článek najdete zde.