Hodně se dnes mluví o tom, jak zemědělské velkopodniky a neprozíravé lesní hospodaření přispívají k vysušování krajiny, MŽP spustilo kampaň proti sekání trávníků. Jsem přesvědčen, že je zde ještě jeden podstatný faktor a tím je způsob mysliveckého hospodaření.
Lesy se dokáží obnovovat, naše předky dokonce ani nenapadlo sázet do lesa stromy – vyrostly samy, pokud je ovšem nespásl dobytek. Dnes už hajní nevyhání z lesa pasačky a v lesích si (v souladu se zákonem) svoje stáda pasou honební společenstva.
Na fotografii je výjimečný les. Koupili jsme jej v exekuci zlatokopecké firmy, kterou po vytěžení přestaly pozemky zajímat a běžela těžit jinam. Výjimečné na něm je, že holina byla 9 let ponechána ladem => větve místo klasického spálení ztrouchnivěly, obohatily půdu a slouží jako domov bezobratlým (taky si tam necháváme stát dva doupné stromy). Ačkoliv v okolí stojí vzrostlé smrky, nemalá část spontánně zarůstala duby, habry, lískami, tedy druhy odpovídajícími stanovišti. Tím, co brzdilo obnovu lesa, byla pastva. Získali jsme pozemek plný bonsají, podobných těm, které můžeme vidět v karpatských pastevních lesích.
Celý článek najdete zde.