Logo
Vytisknout tuto stránku

Nech brouka žít (Pátek Lidových novin)

V české krajině ubývá hmyzu a některé druhy zcela mizí. Jiným, třeba kůrovci, se naopak daří až příliš dobře.
co to pro nás bude znamenat? a co proti tomu můžeme dělat?

Máš ho?" „Nemám. A ty?" „Taky ne." Tři muži v outdoorovém oblečení se prohánějí po okraji lesa u středočeských Veltrub a máchají kolem sebe divoce síťkami. Pokoušejí se do nich chytit martináče bukového, motýla typického pro zdejší hustý dubo-habrový lužní les.

Po chvíli jeden z nich slaví úspěch. Entomolog Tomáš Jor z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy svůj úlovek ukládá do zkumavky s dýchacími otvory (odborně epruvety) a nechává jej kolovat mezi studenty. Jsme na entomologickobotanické exkurzi, kterou každý rok pořádají vyučující této fakulty. Snaží se tak studentům převážně bakalářských programů přímo v terénu ukázat provázanost ekosystémů.

„Lužní lesy v okolí Labe mezi Poděbrady a Kolínem jsou jedny z posledních v Čechách. Dá se na nich krásně ukázat, jak křehké prostředí to je," vysvětluje jeden z organizátorů výpravy, entomolog Petr Šípek, který se na rozdíl od svého kolegy specializuje na brouky, konkrétně na zlatohlávky a jim příbuzné druhy. „Zrovna martináč bukový není až tak vzácný, ale u jiných druhů motýlů a mnoha druhů brouků stačí, když les příliš zhoustne, nepronikne do něj už tolik slunečního světla, a hmyz zmizí."

Přesně to se ve zdejším chráněném lužním lese stalo například motýlu jasoni dymnivkovému. Naposled byl pozorován v 90. letech v nedalekém Libickém luhu, od té doby se v Čechách považuje za vyhynulého. „Horko těžko se ho teď snaží chránit alespoň na Moravě, například v Podyjí, kde se ještě vyskytuje. Nesnáší totiž zapojené, husté lesy," komentuje úbytek motýla Jor, který se zabývá studiem jiných kriticky ohrožených druhů.

Bez následků nezůstalo ani vysazování borovic na původně holých písčitých dunách podél Labe u Nymburka. Zbylo jich jen pár, tou největší je dnes chráněná duna u Pístů. „Když tam přijedete ve správnou dobu, potkáte tam možná padesát entomologů a asi tak jednoho chrousta mlynaříka. Vyžaduje rozvolněné písčiny a člověk ho z naší krajiny prakticky úplně vyhnal. Z dun zbylo sotva půl procenta," říká Šípek.

Právě husté lesy, ještě navíc plné v nížinách nepůvodního smrku, jsou vedle intenzivního hospodářství jedním z důvodů, proč u nás – a nejen u nás – ubývá hmyzu. Konkrétně u denních motýlů je ohroženo 101 druhů ze 161, které tu žijí. Sedmnáct jich už vymřelo. A další druhy hmyzu na tom nejsou o moc líp. Čím to je? Proč nám to má vadit? A otázka nejdůležitější: co s tím?

Celý článek najdete v Pátku Lidových novin.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.