Je studeno, šedivo, deštivo. Lesem se plouží přehlídka hlav zachumlaných v kapuci, pod nimiž se chmuří obličeje. Kůrovec je z toho ale otrávený taky, i pro něj je to hnusné počasí – deštivý květen zpomalil postup pohromy.
VYSOČINA Mladý revírník zkušeně seškrábne z označeného stromu kus kůry. Na první pohled je to úplně zdravý smrk, ale lesník ví svoje. Na odhaleném místě se vyloupne zhruba třímilimetrový lýkožrout smrkový. „Je tam, schovaný. Vidím nožičky," hlásí premiér Andrej Babiš (ANO). Spolu se čtyřmi ministry své vlády se včera vydal do hájemství státních lesů. Aby viděli, co kůrovec dělá, kde všude je a co se dělá proti němu.
Revírníci, kteří denně vyhledávají napadené stromy, už se nenechají oklamat zdánlivě bezvadnou kondicí smrku. Poznají, že se tam brouk zavrtal, protože na kůře po jeho zoubcích zůstane takzvaná drtinka, velejemné pilinky. Dloubnutí špachtlí už je jen o pořízení důkazu. Pak přichází na řadu označení barvou, urychlené pokácení, chemické ošetření a odvoz.
„Generace vylítnutá z jednoho stromu ohrozí deset dalších stromů. Z deseti stromů je to sto dalších a ta rakovina jde dál," popisuje exponenciální hmyzí postup Vladimír Krchov, ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Za normálních let, než postupující klimatická změna potrestala republiku za málo odolné smrkové monokultury, je potřeba pěti tisíc samic, aby zahubily zdravý strom. Teď jich na to stačí dva tisíce, protože kmeny jsou po suchých letech slaboučké.
KATEŘINA SURMANOVÁ
Celý článek najdete zde.