Kůrovcová kalamita v České republice podle vlastníků lesů ani přes letošní zimu a sněžení nekončí. Kvůli přebytku dřeva napadeného kůrovcem jeho cena klesla na polovinu. Navíc vázne i odbyt. Kdo nemá dlouhodobé smlouvy, nemá kam prodávat. Uvedl to předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) František Kučera na únorové valné hromadě Komory soukromých lesů ve Stříteži u Jihlavy. Náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář lesníkům přislíbil zvýšení podpor.
Hlavním tématem 15. valné hromady Komory soukromých lesů, která je kolektivním členem SVOL, byla právě strategie resortu v boji s následky dlouhodobého sucha a kůrovcové kalamity v českých lesích a pomoc vlastníkům lesů ze strany státu. „Les je komplexním ekosystémem a jednoduché a rychlé řešení situace neexistuje. Je však nejvyšší čas přijmout účinná opatření zejména ze strany státu," shodli se přítomní vlastníci soukromých lesů.
Podle nich prioritou je finanční pomoc při zpracování kalamity a opětovném zalesnění, úprava legislativy a změna systému hospodaření ve státních lesích. „Jestli nepřijde nějaká finanční injekce od státu, bude to směřovat k tomu, že některé firmy zkrachují a drobní vlastníci lesa, a to už se dneska děje, budou ty lesy prodávat," řekl Kučera.
Cena kulatiny poškozené kůrovcem podle něj klesla pod tisíc korun za metr krychlový, u vlákninového dřeva na 500 až 550 korun. Výrobní náklady podle něj ale stouply a pohybují se kolem 450 korun na metr krychlový dřeva. „Když k tomu připočtete režii, vlastník lesa se v hospodaření dostává na nulu," uvedl.
Ztráta na výnosech z lesních majetků v důsledku sucha a kůrovcové kalamity za loňský rok se odhaduje na 18 miliard korun. Vrámci státního rozpočtu bylo na podporu lesního hospodářství pro rok 2019 schváleno 621 milionů korun. Náměstek Mlynář potvrdil, že ministerstvo počítá se zvýšením této částky na 1,15 miliardy a na rozdíl od předchozích let umožní výplatu příspěvků dvakrát v roce. Tyto prostředky nejsou určeny pouze na asanaci kůrovcového dříví, ale zahrnují i podporu mysliveckých činností a podporu lesnických činností prováděných i v době mimo kalamitu. Vlastníci lesů však spočítali minimální částku, kterou potřebují, aby mohli obnovit kalamitní holiny, aniž by zkrachovali, ve výši tři miliardy korun. Navýšení rozpočtu Ministerstva zemědělství na rok 2019 v kapitole podpora lesního hospodářství na 5,8 miliardy korun se vlastníkům lesů nepodařilo prosadit.
Celý článek najdete v Zemědělci.