Ministerstvo zemědělství připravilo na letošní rok balíček mimořádných opatření na řešení kůrovcové kalamity a jejích následků. Zároveň zhruba dvojnásobné zvyšuje dotace na obnovu lesů z 630 milionů na 1,15 miliardy korun. Chystá se novela lesního zákona a nové podmínky pro využití kalamitního dřeva coby paliva. Úřad současně jedná s ostatními resorty o dalších možnostech pomoci. Na tiskové konferenci v závěru minulého roku o tom informoval ministr Miroslav Toman. V důsledku kalamity státní podnik Lesy ČR také letos sníží investice a režijní a marketingové výdaje zhruba o miliardu korun a ušetřené peníze dá na těžbu kůrovcového dřeva a obnovu lesních porostů.
„Měníme pravidla, aby lépe odpovídala současné kalamitní situaci a vlastníci lesů mohli účinněji zasáhnout proti kůrovci. Zásady, kterými se řídili v minulosti, už nejsou dostatečné. Také zvyšujeme podporu na obnovu lesů, aby bylo možné napadené dřiví včas likvidovat a lesní holiny rychleji osázet novým a odolným porostem. Hledáme i odbyt pro kalamitní dřevo," řekl Toman.
Jeho úřad chystá novelu lesního zákona, která by umožnila rozdělit stát do tří zón podle úrovně umírání smrkových porostů zasažených kůrovcem a reálných možností na jejich záchranu. Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která již nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. To majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do měst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele lesního zákona, která by mohla začít platit v prvních měsících letošního roku.
Podle Hnutí Duha tzv. rajonizace může pomoci, problémem jsou podle něj legislativní bariéry, rozdrobené vlastnictví lesní půdy a smlouvy Lesů ČR s těžařskými firmami.
Think-tank Czech Forest přijatá opatření vítá, řekl za něj Jan Příhoda. „Opatření v podobě rajonizace lesů v ČR a koncentrace kapacit do perspektivních oblastí považujeme za nezbytný předpoklad zmírnění dopadů sucha a následné kůrovcové kalamity," uvedl.
Stát ve snaze zvýšit odbyt dříví jedná s ministerstvem průmyslu a obchodu o možnosti využívání klestí o průměru větším než sedm centimetrů pro energetické účely, například do tepláren.
Vyšší podpory
Příspěvky na hospodaření v lesích vzrostou z 630 milionů na přibližně 1,15 miliardy korun, což představuje nárůst z 550 korun na hektar na tisíc korun. Vlastníci lesa je mohou využít například na zalesnění nebo ochranu a výchovu porostů.
MZe připravuje pravidla nového dotačního titulu na dorovnání výnosů z lesů, které jsou kvůli snížené ceně dřeva a odbytové krizi výrazně nižší než v minulosti. Zisky dnes vlastníkům nepokrývají ani nutnou péči o porosty mladší 40 let. Pro nestátní vlastníky lesů by výše podpory mohla dosáhnout přibližně tří miliard korun. Úřad jedná i o možnostech úpravy daně z přidané hodnoty, která by pro palivové dříví klesla na deset procent To by snížilo cenu a zvýšilo poptávku po něm.
Podle Příhody ale škody v lesích v letošním roce způsobené poklesem cen dříví z důvodu předčasného mýcení porostů kvůli kůrovci budou činit 18 miliard korun. „Tyto prostředky chybějí a budou chybět všem vlastníkům lesů v boji s kalamitou, v následné obnově lesů, ale i k zajištění dalších funkcí lesů, které jsou pro společnost nepostradatelné," dodal. Státní podpora ve výši šesti procent vzniklých škod pak podle něj české lesy nezachrání.
„Kromě nesmyslného pálení dřeva v elektrárnách jsou ostatní kroky navržené Ministerstvem zemědělství smysluplné, ovšem kůrovcovou kalamitu už nezastaví. Bude ovšem záležet na způsobu jejich provedení. Žádné nebo špatně nastavené podmínky dotací lesům spíš ublíží, než pomohou. Ale především ministerstvo neřeší příčiny krize našich lesů a jejich budoucí zdraví a stabilitu, k tomu je potřeba komplexní reforma legislativy, finanční podpory, certifikace státních lesů a politiky řízení státního podniku Lesy ČR," dodal Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Lesy ČR budou šetřit
Státní podnik Lesy ČR kterému patří téměř polovina lesů v zemi, celkem 1,19 milionu hektarů, v příštím roce sníží investice a režijní a marketingové výdaje zhruba o miliardu korun. Peníze dá na těžbu kůrovcového dřeva a obnovu lesních porostů, uvedl to na tiskové konferenci generální ředitel podniku Josef Vojáček. Loňský zisk státního podniku před zdarychlost a tvorbou rezerv podle jeho slov klesne zhruba na 800 milionů korun z předloňských 3,74 miliardy korun.
Kvůli vyšším nákladům na těžbu klesnou investiční náklady podniku v příštím roce o 80 procent, režijní náklady o stovky milionů korun.
Podnik také chce nabízet možnost těžby dřeva v elektronických aukcích pouze jednou, bez následného opakování po nezájmu soukromníků. Pokud se do aukce firmy nepřihlásí, vytěží dřevo podnik sám. Podle Vojáčka jsou známé desítky případů, kdy se musely aukce opakovat, než dřevo našlo svého kupce a zpracovatele. „Prioritní musí být a zpracování kůrovcové hmoty," řekl Vojáček.
Lesy ČR většinu prací v lesích i prodej dřeva zadávají soukromým firmám prostřednictvím každoročních pětiletých tendrů zhruba pro pětinu území. Část dřeva prodávají v aukcích. Podle řady lesníků je však proces soutěží a dražeb zdlouhavý a pro rychlé zvládnutí kalamity kůrovce nepružný. Přes pokles zisku byl podnik podle svého vedení schopen na konci roku do státního rozpočtu poslat 2,5 miliardy korun, jak v říjnu schválila vláda. Za posledních pět let podnik odvedl státu téměř 30 miliard korun. Lesy ČR přitom nevylučují, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr. Dosud podnik hospodařil bez úvěrů.
Nebývalý rozsah
Kůrovcová kalamita zasáhla zejména Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Jihomoravský, Jihočeský, Plzeňský kraj a Kraj Vysočina. O rozsahu kalamity svědčí i množství vytěženého dříví, kdy v roce 2017 bylo vytěženo celkem 5,8 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, zatímco pro loňský rok se předpokládá až 14 milionů metrů krychlových. Kalamitou jsou postiženy jak smrkové porosty, tak na mnoha lokalitách i borovice. Problém se netýká pouze České republiky, ale situace se v různé míře zhoršila v celé střední Evropě. Důsledkem je přebytek kalamitního dříví, který způsobil odbytovou krizi a propad cen, což zpomaluje práce v lesích a tím i samotný boj s kůrovcem.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je současná situace bezprecedentní, doposud nejhorší a je třeba najít pracovníky na pomoc s likvidací napadených stromů, třeba i v zahraničí. Náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petr Zahradník soudí, že pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu ztěžuje i zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější. Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali do míst kalamity, řekl Zahradník.
Oldřich Přibík