ŠUMAVA Zhruba 200 let jsme Šumavu odvodňovali a vysušovali. Je třeba jí vrátit, co jí patří. Tímto heslem v pátek odstartoval ředitel šumavského parku Pavel Hubený sedmiletý projekt obnovy mokřadů a rašelinišť s názvem Život pro rašeliniště.
V Národním parku Šumava a v menší míře i v sousedním Národním parku Bavorský les bude obnoveno 2 059 hektarů ploch, z toho 1 672 hektarů rašelinišť a mokřadů.
První práce začaly už v srpnu, skončit má projekt v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů drobných potůčků. V Čechách se revitalizace dočká 43 lokalit, v Bavorsku pět. Obě země už v minulosti s obnovou mokřadů a rašelinišť začaly. Na české straně se za 20 let podařilo obnovit téměř 700 hektarů mokřadů a rašelinišť. Nový projekt má situaci výrazně zlepšit.
„Přesto, že se odvodněné plochy snažíme revitalizovat již dlouho, prakticky od konce 90. let, potřeba rychlejší nápravy škod výrazně stoupla hlavně v posledním období, kdy zažíváme velmi suché roky," uvedl Hubený.
Začne se obnovou mokřadů u Gerlovy Hutě v západní části Šumavy a skončí až u Lipna. „Jednou z největších obnovených ploch bude stohektarové prameniště a mokřady pod Zhůřím u Javorné, plánuje se také obnova sedmnáctihektarového průmyslově těženého rašeliniště Vlčí jámy," řekla šéfka projektu Iva Bufková.
Třetinu Šumavy tvoří mokřady
Připomněla, že mokřady jsou mimořádně důležité, protože zadržují vodu v období sucha. „O Šumavě se mluví jen v souvislosti s lesy, ale třetina Šumavy jsou mokřady a desetina rašeliniště," shrnula Bufková.
Jedním z míst, kde se bude rašeliniště obnovovat, je oblast Na Rybárně nedaleko Modravy.
„Plocha kolem je bohatá na rašeliniště a mokřady, podíl rašelinišť je tu kolem 25 procent, což je srovnatelné se severskými krajinami.
Z větší části jsou tu mokřady zachované, ale jsou tu místa, kde člověk působil negativně," ukázala na výše položenou louku pod lesem. „V této části je malý pramenný systém s velkým množstvím vody, lidé ho ale protkali kanály, aby vodu z louky odvedli. Tím zničili malé rašeliniště," vysvětlila dále Bufková.
Zhruba hektarová plocha se bude s pomocí peněz programu obnovovat tak, že se kanály přehradí, zasypou, aby z místa voda už v takové míře nemohla odtékat a zůstala zde jako rezerva pro období sucha.
Návrat k přirozenému stavu
K zablokování kanálů se používá lehčí technika do dvou tun, ale v místech, která jsou nepřístupná a jedná se o cenné lokality, které by se technikou poničily, se revitalizace rašelinišť a mokřadů provádí ručně. „Proto jsou tato opatření drahá, musí se tam totiž ručně donést materiál, hráze se musí příčně zabudovat do kanálů, utěsní se po stranách i u dna kanálu, aby voda nemohla pronikat, a kanály se zasypou. Kdyby se kanály pouze zasypaly a nebudovaly se hráze, voda by se přes valy zeminy stejně dostala," přiblížila Bufková.
Lidé šumavská rašeliniště odvodňovali, aby mohli například sekat louky. V lesích se odvodňovalo proto, aby se zvětšila produkce dřeva. Už za Schwarzenbergů se začaly kopat kanály, protože když jsou lesy sušší, stromy rostou víc a jsou hustší, kdežto na mokřadech jsou řídké.
Za klíčový projekt v boji se suchem považuje obnovu mokřadů také ministerstvo životního prostředí. Z celkových nákladů asi 150 milionů korun přispělo ministerstvo přes 41 milionů korun. Většina peněz, v přepočtu 124 milionů korun, bude investována na české straně Šumavy.
„Je to pro nás nesmírně důležitý projekt pro boj se suchem, je to obrovský krok pro Šumavu. Ta je jako houba a jenom čeká, až se bude moci napít vody. Díky obnoveným mokřadům a rašeliništím se zvýší hladiny podzemních vod a voda se bude postupně uvolňovat do krajiny i do Vltavy, kterou sytí v průběhu roku. Šumavská krajina se díky projektu opět vrátí do svého opravdu přirozeného stavu," dodal ministr životního prostředí Richard Brabec.