Slezský norik je považován za nejčistšího potomka divokého koně. Je vizitkou cílevědomé plemenitby chladnokrevných koní v našem regionu. Několik těchto klidných siláků se představilo ve Spáleném.

Holčovice-Spálené – Chladnokrevní koně většinu roku dřou na strmých odlehlých pasekách, kam si ani harvestor netroufne. Jednou za čas je ale jejich majitelé pořádně vyhřebelcují a nazdobí, aby se s nimi pochlubili na svodu tažných koní. Ten letošní se konal ve Spáleném na louce u Gašpariků a sešlo se na něm 14 koní. K tradičním disciplínám patří manipulace s kládou, ale došlo i na přetahování lanem. Parta asi dvaceti siláků si chtěla vyzkoušet, zda dokáže udržet koně. Kůň vyhrál.

Všechna plemena chladnokrevných koní v sobě spojují sílu a eleganci, ale jen jedno je úzce spjaté s naším regionem: slezský norik. Až do 19. století byla plemenitba koní bezcílná a nahodilá. Úpadku koní se rozhodl zabránit majitel fojtství v Rusíně Arnošt Peschke, který do erární připouštěcí stanice ve Slezských Rudolticích zavedl hřebce norické rasy. Díky němu se od roku 1903 ve Slezsku datuje chovný směr norických koní. Název norický odkazuje na římskou provincii Noricum, kde si tento typ koně oblíbili už v dobách Římské říše. Díky cílevědomé plemenitbě populace v našem regionu získala parametry samostatného plemene, a tak se zrodil slezský norik. Fanouškem slezských noriků je i organizátor svodu Pavel Gašparik ze Spáleného. „Našim předkům se podařilo vyšlechtit klidného siláka, který je ideální parťák pro práci v lese. Svou vizáží vzbuzuje respekt, takže si noriky pořizuje i jízdní policie. Dnes se nám tu sešli čtyři," řekl Gašparik, který nechyběl na žádném svodu od prvního ročníku na Burkvízu.