TŘEBÍČ – Smrk není sprosté slovo. I nadále se má v našich lesích vyskytovat. Ale smrků má růst v budoucích smíšených lesích na Vysočině mnohem méně, než dnes, kdy zde smrky umírají vlivem sucha a působením kůrovců. I takové informace zazněly v malém sále budovy Fórum v Třebíči ve čtvrtek 27. září během prezentace pro veřejnost, kterou uspořádala Česká lesnická společnost v rámci informační kampaně „V zájmu lesa".
Modelování budoucího vývoje klimatu ukazuje, že smrk do nadmořských výšek 700 m.n.m. z naší krajiny prakticky vymizí. Také lesy na Třebíčsku v posledních letech čelí suchu, extrémnímu větru a dalším projevům klimatických změn, jaké v Česku nemají obdoby. Nejhůře se se změnami počasí vyrovnávají smrkové lesy. Kvůli mělkým kořenům se hůře dostávají k vodě, jsou oslabené a jen obtížně čelí kůrovci nebo cizopasným houbám, se kterými by si zdravý strom snadno poradil.
Nechtějí se ho zcela vzdát
Lesníci ale zatím na smrk zcela nezanevřeli. „Nechceme se ho zcela vzdát, protože plní výchovnou funkci pro ostatní dřeviny a kryje půdu. Bez něj by holá plocha vyschla daleko rychleji. Do budoucna v lesích zůstane jen velmi omezeně, ale patří tam," řekl v Třebíči ředitel lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky Jiří Groda.
Katastrofální rok 2015
Průměrné roční teploty stoupají už od roku 1890. Vláhy v půdě v posledních letech dramaticky ubývá a dešťové srážky stále více padají jen lokálně nebo přívalově. Katastrofálním z hlediska úbytku půdní vláhy se pro lesy stal rok 2015. Půdní horizont je od té doby proschlý do hloubky jednoho metru, což je likvidační pro smrky, kořenící jen do hloubky půl metru. Navíc smrk potřebuje vláhu po celý rok. Když ji nemá, nemá ani sílu na produkci pryskyřice, kterou by zalil útočící kůrovce. Téměř polovina stromů v lesích tak dnes hromadně hyne a týká se to třeba už i borovic.
Lýkožrout severský
Navíc se k nám dostal další druh kůrovce, lýkožrout severský, který dříve napadal jen vyvrácené stromy. Dnes si troufne i na stromy stojící. Do lapáků a lapačů nejde, jakmile klesne teplota vzduchu pod 10 °C, zaleze do země, na jaře vyletí a... „Jsme ve srážkovém stínu Českomoravské vysočiny. Vysoké teploty a sucho v roce 2015 způsobily, že vrcholové části korun napadl kůrovec. Také rok 2016 prohloubil stres stromů a na boji s kůrovcem se podepsala i majetkově roztříštěná držba lesů," posteskl si na setkání ve Fóru šéf lesní správy Třebíč Aleš Rusek.
Umírají třicetileté
Smrkové lesy umírají ve všech stádiích svého vývoje, letos to byly především porosty 30 až 40leté. Všechny stromy, napadené kůrovcem, musí z lesa rychle pryč, to je jediná možnost, jak zamezit dalším škodám. Přimět ale ke konání soukromého vlastníka lesa, který třeba žije dlouhodobě v USA a ani neví, že v ČR nějaké lesy má, to je jeden z tragických momentů probíhající kůrovcové kalamity. V republice je dnes 200 000 soukromých vlastníků lesa. Ne všichni jsou dohledatelní, ne všichni konají.
Smíšené lesy
Lesníci v minulosti zasadili málo listnatých dřevin. Od roku 1990 stoupl jejich podíl v našich lesích jen o šest procent. Na druhé straně dnes u nás roste nejvíc lesů, co kdy republika měla. Zakládání smíšených lesů je finančně náročnější a podpora jejich vlastníků se má výrazně zvýšit. Napraven by tak měl být nepoměr mezi zemědělskými dotacemi a dotacemi do lesů.
Otázkou zůstává, co je veřejný zájem v současné situaci našich lesů. Les se stal politickým tématem a Lesy České republiky už například omezily všechny úmyslné těžby. Znamená to, že 2,5 milionu kubíků dříví se nedostane na trh. Státní lesy mají na Třebíčsku zásobu 1,4 milionů krychlových metrů smrkového dříví a další milion kubíků mají ostatní vlastníci. Grodova rada pro ně zní: Domluvte se, kupte si mobilní katr a dříví pořežte!
Z aut na železnici
Z hlediska dopravy je dobré, že výrazně vzrostla přeprava dříví po železnici. Jedno nákladní auto uveze 30 kubíků dřeva a úměrně ke své hmotnosti poničí i lesní cesty, silničky a okresní silnice. „Řekněte si, jaký les chcete a my vám takový vypěstujeme," nabídl také průběhu besedy Jiří Groda. Lesníci to však s plněním přání veřejnosti budou mít i při nejlepší vůli těžké. Jedni klimatologové totiž předpovídají, že tu budeme mít jednoho dne step či Saharu, jiní však tvrdí, že spíš dobu ledovou, tedy ledovec nebo tundru.