Lesnická veřejnost se obává zásahů ministerstva životního prostředí (MŽP) do připravované zalesňovací vyhlášky ministerstva zemědělství. Měla původně reagovat na změnu klimatu, stává se z ní však tvrdá regulace, uvádí například think-tank Czech forest. Zpřísněním vyhlášky, kterou by stát přikazoval poměr jednotlivých druhů vysazovaných dřevin, by se například podle člena představenstva Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Radomíra Charváta ČR stala unikátem v rámci EU. MŽP uvádí, že chce, aby se omezilo pěstování smrku na nevhodných plochách, ale zároveň se snaží o zmírnění podmínek pro hospodáře.
Finální znění připravovaného dokumentu zatím není známé, v připomínkovém řízení je od května. "Není možné, aby v zalesňovací vyhlášce byly patrné snahy o eliminaci některých původních českých dřevin, nepodložené snahy o dramatické změny druhové skladby ve prospěch dřevin, které se sice dnes jeví jako perspektivní, ale za deset let tomu může být přesně naopak," uvádějí zástupci think-tanku. Pěstování lesů je dlouhodobá záležitost a vysazené stromy podle něj budou růst za 100 let v jiných klimatických podmínkách, které nyní nejsou předpověditelné. "Proto musí vyhláška opravdu motivovat k druhově co nejpestřejším lesům, a počítat s tím, že u jakékoliv dřeviny může v budoucnosti dojít k plošnému chřadnutí a odumření," dodávají.
Podle Petra Zahradníka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti například v 70. letech docházelo na českém území k masivnímu odumírání jedle, v 80. letech pak chřednutí dubu. "Dnes čelíme bezprecedentnímu odumírání jasanů a velmi významným problémům smrku a borovice. Pokud bychom ale v posledních 50 letech reagovali na zdravotní problémy jednotlivých dřevin snahou o jejich eliminaci z budoucích porostů, neměli bychom zde dnes duby ani jedle, které ale v současných podmínkách považujeme za odolné a perspektivní," dodal Zahradník.
Podle MŽP jsou návrhy kompromisní. "Snaha MŽP na omezení pěstování smrku mimo vhodná stanoviště vychází z potřeby ochrany lesa jako významné složky životního prostředí a z dlouhodobého hlediska je pak i v souladu se zájmy vlastníků směřujícími k trvalé a udržitelné produkci lesa. Chceme, aby se neopakovala situace, kdy byl smrk v minulosti plošně vysazován a pěstován tam, kde nemá vhodné ekologické podmínky v současné době navíc ztížené dopady změny klimatu, což vede k velkoplošnému rozpadu smrkových porostů na celém území České republiky, který zažíváme právě teď a jedná se o nejhorší kalamitu za posledních 300 let," uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Ministerstvo pak podle ní také musí trvat na tom, aby se do legislativy zahrnul nepasečný způsob hospodaření, čímž by měli hospodáři větší svobody. "To znamená, že nám jde přesně o opak toho, co tvrdí tyto organizace, když chce MŽP docílit toho, aby vlastníci, kteří zvolí jiný způsob hospodaření než pasečný, nebyli v rozporu s platnou právní úpravou. Výběrný způsob hospodaření vlastníkům lesů zajistí trvalý porostní kryt odolnější vůči působení kůrovce a dalších škodlivých vlivů, včetně právě dopadů změny klimatu, tedy hlavně sucha a vysokých teplot," uzavřela mluvčí.
Pokud by stát soukromníkům přikazoval, jaké stromy pěstovat, jednalo by se podle Charváta u český unikát v rámci EU. Naopak by uvítal systém státní pobídek, kde by lidé mohli, pokud podmínky druhové výsadby splní, dostat peníze. Hnutí Duha změny ve vyhlášce podporuje, návrh ministerstva zemědělství byl podle něj nedostatečný.
ČR se již několikátým rokem potýká s kůrovcovou kalamitou, která se z východu republiky rozšiřuje do jižních Čech a na Vysočinu. Podle odhadu think-tanku škody kvůli suchu a kůrovci jenom letos dosáhnou 12 miliard korun. V českých lesích letos odumřelo podle něj více než 20 milionů stromů.