/ANKETA/ Na otázku Deníku, zda by se měla více omezit výsadba smrků, odpovídal odborník Hnutí Duha Jan Skalík a úředníkem sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství Václav Tomášek.
ANO: JAN SKALÍK (odborníkem Hnutí Duha)
Kde je kůrovec, musí smrků ubýt
Mohlo za povodně u nás to, že voda teče z kopce dolů? Mohl za finanční krizi fakt, že bezcenné cenné papíry nikdo nechce? Mohla za migrační krizi neochota civilistů zůstávat na bojišti?
Pokud za příčinu známých průšvihů uvedeme banální pravdu, jsme pro smích. U krize smrkových plantáží se ale obecně známá pravda o suchu a změně klimatu opakuje každodenně.
Jsme-li v pořádné bryndě, je dobré odlišit příčiny, které můžeme bezprostředně ovlivnit. Oteplování v blízkých letech nezastavíme, byť dlouhodobě je to náš zásadní úkol.
Změnit se nedají přírodní nebo společenské zákonitosti, ale jednotlivá konkrétní rozhodnutí: třeba postavit si v zátopové zóně dům, investovat do neprůhledných fondů nebo exportovat zbraně. Je-li příčinou odumírání lesů masivní vysazování smrků, můžeme opakování krize jednoduše zabránit. Prostě jej tam, kde bude hynout, budeme sázet už dál jen jako šafránu. Daří se mu totiž jen na horách.
Kdyby vlastníci uhynulých smrčin nepodsazovaných listnáči dostali od státu náhradu ušlých zisků a smrk znovu sázeli, bylo by to podobné jako chránit před bankrotem banky počínající si tím nejrizikovějším způsobem.
A přesto ministerstvo zemědělství nechce v aktuálně projednávané zalesňovací vyhlášce zvýšit povinný podíl listnáčů a jedle při výsadbách na úroveň blízkou přírodě. Znamenalo by to další rozsáhlé a marné sázení smrků. Lidem ale na zdraví lesů záleží. Už 17 000 se jich připojilo k výzvě Zachraňme lesy. Můžete být mezi nimi i vy!
NE: VÁCLAV TOMÁŠEK (úředníkem sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství)
Smrky jsou nepostradatelné
Současný podíl zastoupení listnáčů při obnově lesů činí 62 %, naproti tomu podíl zastoupení smrku je pouze 33 %. Lesníci tedy již sází téměř 2x více listnáčů ve srovnání se smrkem. V polohách do 400 m n. m. dosahuje podíl smrku na obnově dokonce jen 12 % a v potenciálně ohrožených polohách 400 až 700 m n. m. pak cca 36 %.
Současná výsadba smrku se omezuje pouze na ekologicky vhodná stanoviště a odpovídá odborným znalostem o jeho pěstování a je zřejmé, že současná hysterie okolo jeho údajné nadměrné výsadby je uměle vyvolaným problémem. Ani probíhající kůrovcovou kalamitu nelze spojovat se současným pěstováním smrku. Kalamita je důsledkem zakládání čistě smrkových, stejnověkých, plošně rozsáhlých porostů zhruba před 80 až 120 lety. Dnešní způsob pěstování smrku ve směsích s ostatními dřevinami při důsledném zohlednění jeho stanovištních nároků nepředstavuje pro naše lesy hrozbu, a naopak přispívá k vyšší biodiverzitě našich lesů.
Smrk z pohledu produkce dřeva jakožto trvale obnovitelné a ekologicky příznivé suroviny je z celospolečenského hlediska nepostradatelný a je nutné zabezpečit jeho přiměřenou produkci i pro budoucí generace. Ministerstvo si je vědomo rizik spojených s pěstováním smrkových monokultur, a proto finančně motivuje vlastníky lesů k pěstování listnáčů v co největším zastoupení, a naopak vůbec nepodporuje výsadbu smrku na nevhodných stanovištích. O tom, že se jedná o velice účinný nástroj, svědčí výše uvedené pozitivní údaje.