Pořad: Nedej se
osoba
--------------------
V letošním horkém létě se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se smrkové monokultury už rozpadly. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy a jižní Morava. Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Skutečně lze hovořit o největší kůrovcové kalamitě, jakou můžeme v historii, kdy se sledují lesy v České republice, poznat. Ve všech parametrech, které můžeme, můžeme identifikovat. Je to v objemu vytěženého kůrovcového, tedy smrkového dříví. Oficiální údaje z loňského roku, nahodilá těžba téměř osm milionů plnometrů dříví, z toho více než 50 % kůrovcového dříví. No a myslím, že můžeme a musíme se bavit o prognóze na příští rok a ta není vůbec z mého pohledu optimistická. Tedy kalamita největší v historii od dob Marie Terezie. Já si dovolím opakovat sousloví ekologická katastrofa.
osoba
--------------------
Šíření kůrovce v minulých letech naznačovalo, že kalamita dosáhne brzy extrémních rozměrů. Letos na jaře skupina poslanců iniciovala ve sněmovně jednání, zda jsou Lesy České republiky kalamitě schopny účinně čelit.
Mgr. Radek HOLOMČÍK, poslanec Poslanecké sněmovny PČR
--------------------
Do té doby, dokud nebyl pan generální ředitel odvolán, tak vlastně ta oficiální verze, takový ten velký příběh byl může za to sucho, může za to horko, nikdo nic nepodcenil, všichni dělají, co mají a najednou ministr zemědělství odvolá generálního ředitele s tím, že zanedbal nějakou povinnost. A my jsme vlastně chtěli, abychom se jak my, poslanci, tak vlastně i veřejnost dozvěděla, co se vlastně v těch lesích děje.
osoba
--------------------
Jednou z oblastí nejvíce postižených kůrovcem jsou Jeseníky. Brouk postupuje z předhůří, ze severu a východu a už napadá smrkové monokultury v Hrubém Jeseníku a ve chráněné krajinné oblasti.
prof. Josef FANTA, lesnický a krajinný ekolog
--------------------
Tady v těch Jeseníkách se to zřejmě zanedbalo. Jak to tady asi začalo, to můžeme si přečíst v té okolní krajině. Zřejmě silný vítr tady vyvrátil několik stromů, vidíme tady zbytky těch vývratů a ty se nepodařilo včas zpracovat a odkornit, aby se zlikvidoval kůrovec, který na nich byl nalítnutý, anebo do nich nalítnul následně, v nich se rozmnožil a začal napadat okolní zdravé stojící stromy. No a výsledek vidíme tady.
Ing. Milan KOŠULIČ, lesník, Město Albrechtice
--------------------
Vzniku těchto holin v naší situaci zabránit pravděpodobně nešlo, protože jde o následek dlouhodobého chřadnutí smrkových porostů způsobeného různými stresujícími vlivy. Počínaje nesprávným pěstováním, masovým pěstováním smrků na nevhodných místech, ale hlavním spouštěcím faktorem bylo určitě sucho, dlouhodobé sucho v roce 2015. Před tím došlo k docela masivnímu rozvoji václavky, která výrazně stresovala zdejší porosty celá, řekl bych, dvě desetiletí možná. Ten stresující vliv dlouhodobý se pak projevil tím, že ta odolnost vůči suchu a následně kůrovcům byla tak malá, že došlo k jednorázovému vzniku takto velkých holin.
redaktor /Archiv Zpravodajství ČT/
--------------------
Pokutu tři a půl milionu korun by měl podle inspekce životního prostředí zaplatit státní podnik Lesy České republiky. Informaci přinesly Lidové noviny. Lesy měly ohrozit životní prostředí, když dostatečně nebojovaly třeba s kůrovcem. Sankce není pravomocná. Právě kvůli zhoršení kůrovcové kalamity skončil už v květnu šéf Lesů Daniel Szórád.
osoba
--------------------
Aby stát státu uděloval pokutu, je komické. Ředitel Lesů by měl nést osobní odpovědnost. Důležité je ale sdělení, že státní Lesy kůrovcovou kalamitu nezvládly, přitom podnik o problému kůrovce věděl řadu let. V rámci grantů, které vyhlašoval, byla zpracována řada studií, které popisovaly scénáře výskytu kůrovce i boje proti němu.
Jaké jsou ekonomické ztráty?
Ing. Tomáš POSPÍŠIL, pověřený ředitel Lesů České republiky, s. p. /natočeno 21. 8. 2018/
--------------------
Ekonomické ztráty já bych řekl, že v tuto chvíli, ne, že jsou nedůležité, ale jsou až ve druhé řadě pro vyčíslení. V tuto chvíli je potřeba v podstatě co nejvíce zpomalit rozpad těch ekosystémů lesních a v podstatě obnovit ty funkce lesa, to znamená opravdu za každou cenu se snažit to zpomalit a asanovat dříví tak, abychom nezhoršovali ty podmínky v dalších lokalitách České republiky.
osoba
--------------------
Podle některých odhadů nová generace kůrovce letos nalétla na 30 až 50 milionů kubíků dřeva. Nejen stát, ale i soukromníci, kteří vlastní víc než třetinu lesů v republice, nemusejí první nálet kůrovce vůbec poznat.
Ing. Jiří MÜLLER, vedoucí Odboru životního prostředí MÚ Dačice
--------------------
Na Dačicku nám v letošním roce graduje kůrovcová kalamita, která teda už nám naznačovaly poslední roky, že k tomu dojde. Je to obrovský problém z hlediska mimoprodukčních funkcí lesa. To, že kůrovce nezastavíme, to je nám tady všem dokola už jasné. My musíme zalesňovat, protože jestliže to nezalesníme, budou se nám zase zvyšovat teploty. Každý ví, že les svým výparem chladí, že zadržuje vodu. U nás je velké procento soukromých lesů. Malí vlastníci mají v současné době v podstatě minimum možností kůrovce zpracovat. Tady jediná cesta, aby se do toho doopravdy vložil stát. Stát pomáhá při suchu zemědělcům, ale vlastníkům lesa zatím nepomáhá vůbec.
osoba
--------------------
Rezavé drtinky spadané na kůru u paty smrků jsou prakticky jediným signálem, že strom je napaden kůrovcem. Nikde na světě neexistuje jiná ochrana, než strom pokácet, odkornit nebo chemicky asanovat. Kůrovec už napadl stromy na Vysočině. V několika letech mohou zmizet lesy kolem Želivky. To by byl začátek konce zásobování Prahy pitnou vodou.
prof. Josef FANTA, lesnický a krajinný ekolog
--------------------
Zásahy do lesa, kde záleží na kvalitě a kde záleží na čase by měl dělat sám lesnický provoz. Ale to on dneska dělat nemůže, protože na to nemá lidi tak, jako je míval dřív. Tam když se stalo, kdy hajný přišel s tím, že támhle našel skupinu pěti nebo deseti stromů napadených kůrovcem, tak tam druhý den poslal dva dřevaře, ti ty stromy pokáceli, odkornili a bylo vystaráno. Dneska se po objevení takového ložiska zahájí výběrové řízení. To trvá měsíc nejméně a výsledkem je, že kůrovec vylítá. Nejen to, že kůrovec vylítá, on napadne okolní stromy a už těch stromů je třeba 500. Navíc se může stát, že další firma, která se zúčastnila toho konkurzu a nevyhrála ho, podá protest. Vyřízení toho protestu trvá další dva měsíce a výsledkem je, že mezi tím vylíhne druhá generace, třetí generace toho kůrovce. No takovýmhle způsobem se přece nedá hospodařit.
osoba
--------------------
Kdo tedy selhal? Velké firmy, které nebyly schopny patřičně reagovat na výskyt kůrovce a likvidovat jej? Anebo selhali revírníci, kteří včas nerozpoznali napadené stromy? Pak by měli nést osobní odpovědnost oni.
Mgr. Radek HOLOMČÍK, poslanec Poslanecké sněmovny PČR
--------------------
Jedna z příčin těch současných problémů je právě v Dřevěné knize a i to usnesení, které jsme na schůzi Poslanecké sněmovny, kde se kůrovcová kalamita probírala, navrhovali, tak bylo, že jsme žádali ministerstvo zemědělství o přehodnocení toho modelu, aby se začalo opravdu řešit to, že podnik Lesy České republiky bude schopný kůrovcovou kalamitu opravdu řešit a předcházet jí a bránit dalšímu rozšiřování, protože si myslíme, že tomu tak není.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Domnívám se, že Dřevěná kniha, obsah tedy koncepce výrobně-obchodní spíš směřuje k tomu statickému kolosu než k dynamickému správci, který efektivně plní svoje funkce, tedy řádně hospodaří v lesích a dodržuje zákony platné v České republice.
osoba
--------------------
Ke změně obchodního modelu se nechtěl pověřený ředitel Tomáš Pospíšil vyjadřovat, protože v srpnu, kdy jsme s ním v Jeseníkách natáčeli, se ještě nevědělo, kdo bude jmenován novým generálním ředitelem Lesů České republiky a jakou obchodní politiku Lesy České republiky zvolí po jeho nástupu.
prof. Josef FANTA, lesnický a krajinný ekolog
--------------------
My musíme počítat s tím, že pod vlivem klimatické změny se nám změní i stanovištní podmínky, ale ty ekonomické podmínky tak, jak byly nastaveny ekonomickým modelem Dřevěné knihy, jsou s touto situací v úplném rozporu, poněvadž tomu lesnímu hospodáři jde o to, aby na začátku kůrovcové kalamity podchytil prvních 50 stromů, ale ta firma je zainteresovaná na tom, aby těch stromů nebylo 50, ale aby jich bylo pět tisíc, aby se jim vyplatilo nasadit do toho těžkou techniku. Nedávno jsem mluvil s jedním mým známým správcem takového lesního majetku z Bavorska a on mi řekl: Na zakázku já dělám asi 30 % objemu prací, zbývajících 70 % mi dělají mí vlastní zaměstnanci a mám záruku, že to dělají v nejvyšší kvalitě a že to dělají včas, neboli ten kůrovec mi nemůže utéct.
osoba
--------------------
Došlo na to, co řadu let tvrdí nejen Hnutí DUHA, ale i vědci, že je nutné, aby Lesy České republiky měly vlastní pracovníky, a aby využívaly malé místní firmy, které by mohly rychle likvidovat ohniska kůrovce.
Mgr. Jan SKALÍK, Hnutí DUHA
--------------------
My se domníváme, že to, že se do lesů vrátí více revírníků, že Lesy České republiky by mohly mít více zaměstnanců pro zpracovávání ať už kalamit, nebo při běžném provozu, a že hlavně se do těch lesů vrátí místní firmy, které dají práci místním pilám a dalším firmám, které do velké míry zanikly, tak bude velmi ozdravné pro místní ekonomiku. Ty regiony na hranicích České republiky, které jsou teďka často obhospodařované firmami, které jsou stovky kilometrů vzdálené, tak tím samozřejmě ekonomicky trpí a tohle by jim do velké míry také mohlo pomoci.
osoba
--------------------
V písemném vyjádření ministerstva zemědělství, které jsme obdrželi místo rozhovoru, se píše, že až do vzniku kůrovcové kalamity byla Dřevěná kniha systém mimořádně stabilní a efektivní. Jak efektivně dovede tento systém bojovat s kůrovcem, nám ministerstvo nesdělilo.
Ing. Tomáš POSPÍŠIL, pověřený ředitel Lesů České republiky, s. p. /natočeno 21. 8. 2018/
--------------------
Postup na tady těchto rozsáhlých holinách by měl být volený tak, aby, abychom dodrželi principiálně postup té obnovy tak, aby se vytvořily diferencované porosty, to znamená rozrůzněné porosty. To znamená část té plochy, třeba třetinu určíme pro to, že ji zalesníme dřevinami, které tam mají být jako cílové. Část té plochy už dneska je využívána dřevinami, které tam přirozeně narostly, ale část té plochy je potřeba ponechat i pro pionýrské dřeviny tak, aby se nám utvořil okamžitý kryt té porostní půdy, aby se nám vytvořilo mikroklima a teprve až v druhé fázi, řekněme v odstupu několika desítek let, tam budeme potom vnášet dřeviny, které budou tvořit tu cílovou skladbu.
osoba
--------------------
Vytváření holin je dnes klíčový problém obnovy lesa, kdy hrozí kompletní degradace půdy. Někteří revírníci státních lesů se pokoušejí holinám vyhnout a snaží se je co nejdříve pokrýt smíšeným porostem.
Ing. Milan KOŠULIČ, lesník, Město Albrechtice
--------------------
Nacházíme se v místě asi o 100 metrů výškových níže, jak jsme viděli na předchozích záběrech ty velké kalamitní holiny. V tomto místě ty kalamitní holiny vznikaly postupně od zhruba roku 2000, byly menšího rozsahu, byly postupně zalesňovány, nejčastěji bukem, ale i dalšími dřevinami, smrkem, modřínem, borovicí, ale dodatečně v průběhu těch let začaly ty porosty být zahušťovány náletem břízy, modřínu, osiky i jeřábu a ta bříza velice rychle předrostla ty uměle vysazené kultury, najednou se zapojila a začala vytvářet příznivý stín pro ty uměle vysazené dřeviny. A výsledkem je, že pod břízou skoro vždycky dochází k výrazné výškové diferenciaci. To je cíl, jaký potřebujeme mít na kalamitních holinách v budoucnu, výškově, věkově a druhově diferencovaný les.
osoba
--------------------
Z Moravy se přesouváme do státních lesů poblíž Chocně, kde pracoval jako revírník inženýr Erber. Před časem u státních lesů skončil. Nenašel pochopení u nadřízených pro uplatňování moderních lesnických postupů užívaných v západní Evropě.
Ing. Aleš ERBER, analytik, lesnický specialista
--------------------
Tady se nacházíme asi přibližně ve 130letém porostě, který byl před 10 lety narušen orkány Kyrill, Emmou a Ivanem, a revírník, který vytěžil právě tu nahodilou těžbu, a potom nechal samovolnému vývoji. Víceméně za námi můžeme vidět porost, jak se vyvíjel úplně samovolně, bez zásahu člověka. Je to ekonomicky výhodný a vidíte sami, že se na ploše nachází věkově druhově rozrůzněný porost, ať je to borovice, ať je to modřín, smrk, najdem tady jedli, najdem tady dub ze sojčí síje nebo taky buk. A tady ten proces víceméně já jsem chtěl vždycky napodobovat tady v těch borovejch porostech. Vzhledem k tomu, že sama příroda nám ukazuje tu cestu, jakým směrem se máme vydat.
osoba
--------------------
Na tomto úseku revírník připravoval porosty na klimatickou změnu. Například vybíral a označoval matečné stromy, aby nebyly pokáceny. Brzy poté, co odešel od Lesů České republiky, jeho nástupce tady holosečně pokácel hektar lesa, včetně zmíněných matečných stromů.
Ing. Aleš ERBER, analytik, lesnický specialista
--------------------
Já jsem tady hospodařil od roku 2013 do roku 2016. Já jsem tady samozřejmě chtěl jinou cestou spíše napodobovat tu přírodu, z hlediska ochrany půdy, z hlediska lepšího mikroklimatu a takže jsem chtěl využít spíš více tý dynamiky vůbec celkovýho lesního ekosystému. Já bych řekl, že jsem byl trošku výjimka přístupu. Já bych to nekritizoval. Spíš mě mrzí, že ta kontinuita není provázaná v delším horizontu.
osoba
--------------------
Tady je téměř hektar holoseče.
prof. Josef FANTA, lesnický a krajinný ekolog
--------------------
Já si myslím, že kapacita přirozené obnovy na tomto stanovišti, když se rozhlédneme kolem sebe, je obrovská. Takže příroda se nám tady sama stará o obnovu budoucí generace lesa. Je to zadarmo, stačí to jenom ochránit proti zvěři. Máme tady přirozenou obnovu dubu, máme tady přirozenou obnovu borovice, buku, jedle. To všechno můžeme využít a máme zalesnění zadarmo, stačí ho jenom ochránit proti okusu zvěří.
osoba
--------------------
V současné době vede odborná veřejnost boj o nové znění zalesňovací vyhlášky ministerstva zemědělství. Zatím stále platí, že je možné zalesňovat smrkem až do 75 % rozlohy.
Ing. Tomáš POSPÍŠIL, pověřený ředitel Lesů České republiky, s. p. /natočeno 21. 8. 2018/
--------------------
Ty kalamitní situace nebudou přicházet jenom na smrk, budou přicházet na jiné dřeviny. Dneska nám odchází dub, odchází nám jasan na chalaru, odchází nám další dřeviny, které mají problémy v tomto klimatickém období. Takže do budoucna nejsme schopni se vyhnout všem kalamitním situacím, a to nejen tím, že změníme smrkové porosty na jiné, třeba bukové nebo dubové. Musí to být bohatší směs, která bude odolnější vůči vlivům, které ani dnes nejsme schopni předvídat.
Mgr. Radek HOLOMČÍK, poslanec Poslanecké sněmovny PČR
--------------------
Pokud se nezmění ten způsob hospodaření v lesích, ten obchodní model, tak si myslím, že tady tyhle změny nebudou mít nějaký razantní dopad. Protože když se podíváte třeba na bavorské státní lesy, tam toho smrku mají víc a zdaleka tam nemají takový problém s kůrovcem. Takže určitě bavme se do budoucna o tom, že změníme druhovou skladbu, že snížíme množství smrku, proti tomu vůbec nic nemám, ale není to, z mého pohledu, v tenhle okamžik rozhodně není ta priorita.
osoba
--------------------
V těchto dnech jde o hodně. Poslanci a vláda budou rozhodovat, zda ekologická katastrofa přinutí Lesy České republiky jít novou cestou, zda konečně Dřevěnou knihu sežere kůrovec a zda Lesy přijdou s novým modelem hospodaření.