Brno – Dnes lidé pokácený ovocný strom ze zahrady využijí jako palivo, dřív však měl širší využití. Například kolovrátky sestavovali řemeslníci z několika druhů dřeva. Skutečnost, že naši předkové zpracovali i švestku či hrušeň a lípu, prokázal výzkum vědců z Mendelovy univerzity v Brně. O jeho výsledcích nyní informovali.
Odborníci zkoumali staré dřevěné výrobky ze skanzenu ve Strážnici na Hodonínsku.
„Přímo na místě jsme odebrali vzorek, například třísku, který jsme převezli do laboratoře. Díky sledování přes mikroskop jsme určili druh dřeva," vysvětlil dendrochronolog Tomáš Kolář z Ústavu nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty.
Podle něj je přirozené, že lidé dřív využili víc dřevin. „Byly dostupné. Později se začal vysazovat smrk, jeho dřevo se dobře zpracovává. V minulosti tolik smrků nerostlo a v lesích bylo víc druhů stromů," objasnil.
Že byla dřív nabídka materiálu pestřejší, potvrzují i dnešní řemeslníci. „Předkové vyráběli i z mahagonu či palisandru. Teď pracuju hlavně s dubem, bukem a javorem," porovnal brněnský stolař Oldřich Vlček.
Kolář upozornil, že situace v lesích se v současnosti zase mění. „Smrky ohrožuje kůrovec a v lesích místo jehličnanů lesníci vysazují víc druhů dřeva," upozornil.
Za proměnu lesů může podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové hlavně sucho. Listnáče ho zvládají snáz.