Olomoucký kraj – Mezi živými organismy bychom stěží našli jinou podobně velkou a rozmanitou skupinu, jako jsou houby. Na Zemi jich žijí miliony druhů a v životě člověka hrají významnou roli. Přesněji celou řadu rolí. Nejlepší jsou však na pánvičce a v hrnci. Podle mykologa Jiřího Polčáka ovšem můžeme o některé velmi chutné oblíbence přijít. Společně se smrky ubude hřibu smrkového i parazitické václavky.
* Nerostou?
Nula. V červenci, nejteplejším měsíci v roce, mají houby většinou pauzu. Platí to i letos.
* Takže ani na bramboračku?
Do lesa teď jedině na procházku..
* Zato červen byl hodně slušný...
Ne všude. V nižších polohách špatné. Kde nepršelo, nenašli jsme nic. Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy, kde napršelo, bylo to dobré. Našli jsme i vzácné druhy a nebylo jich málo. Ale stačilo přejít přes údolí a tam sucho a nikde nic.
* Jaké vzácné druhy jste našel? V olomouckých Smetanových sadech se opět objevila unikátní muchomůrka?
Ano, roste zde muchomůrka Vittadiniho. Jenže letos byla už koncem května! Je výrazně teplomilná. Všechny tyto vzácné teplomilné druhy byly letos dříve. Hřib Moserův, hřib šedorůžový, který byl popsán teprve v roce 2014. Ten rostl dokonce ve velkém a na nových lokalitách. Zatím tedy pouze v Beskydech v jedlových porostech, jinde v České republice se neobjevil.
* Druhově však hub spíše ubývá, nebo ne?
Ano, ubývá. Ale teplomilnějších, právě těch vzácnějších nějších, v České republice naopak přibývá. V posledních letech se objevil hřib Dupainův, hřib měďový, který na Slovensku byl už před 15 lety. A také hřib šedorůžový, ten byl popsán v roce 2014. I zmíněná muchomůrka Vittadiniho, letos jsem našel novou lokalitu u Přerova a našla se také u Hulína. Na Moravě má tři popsané lokality.
* Změna klimatu?
Ano. Tyto houby rostou spíše jižněji v Evropě.
* Do budoucna se tedy můžeme těšit na to, že v doubravách budeme sklízet lanýže?
To bohužel ne. Lanýž černovýtrusý zatím nepřekročil Alpy.
* Ale byly pokusy s jeho vysazováním u nás, nebo ne?
To ano, jenže dopadly neúspěšně.
* Takže do budoucna se v říši hub máme připravit na to, že bude ubývat doposud běžných druhů a naopak přibude těch „exotičtějších"?
U chladnomilnějších je to vidět. Hřib borový je vzácnější rok od roku, stejně tak některé druhy muchomůrek, ryzců a čirůvek. Ty, co byly před 20 lety zcela běžné, dnes najdeme jednu dvě plodnice za rok.
* Na houbách jsou změny v ekosystému pozorovatelné nejdříve...
Houby jsou nejvíce citlivé organismy, jsou indikátorem kvality celého ekosystému. Jako první reagují na změny v krajině, počasí.
* Jak vidíte dopady kůrovcové kalamity, která se rozšiřuje na další území a zanechává za sebou holiny?
Spousta druhů hub je vázána na smrkové porosty a pokud budou mizet smrky, zmizí i ty houby. Třeba hřib smrkový, suchohřib hnědý, může to být i václavka. I muchomůrky červené nemusíme vidět tolik, jako jsme byli zvyklí vídat. S kůrovcem se hodně dlouho čekalo, mělo se zasáhnout mnohem dříve..
* Nakonec nezbude, než si houby vypěstovat doma na zahradě. I hřibovité? Viděla jsem takové inzertní nabídky...
Hlíva je výborná, stejně tak žampiony nebo penízovka sametonohá. Ale co je podvod století, to jsou nabídky, že si lidé mohou v květináči nebo na zahradě vypěstovat hřiby, například křemenáče a podobné houby. Nabízí se dokonce s návodem, jak rostou v květináči.
* Bez mykorhizy?
Přesně tak, hřib potřebuje mykorhizní, doprovodnou dřevinu, kterou je smrk. Jsou to vyhozené peníze.
* Jak to zatím vypadá s otravami z hub? Máte už letos nějaké případy? Víte o nějakých?
Ne, zatím nic. Ta pravá houbařská sezona je ale teprve před námi – konec srpna a celé září – těch hub bude druhově nejvíce. Proto se v této době dělají po celé republice houbařské výstavy a doufám, že se bude na co těšit.