Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
Vymírání jednoho ze symbolů Afriky - baobabů a Karel Matějka, odborník na botaniku a ekologii, člen odborné platformy Vědci pro Šumavu. Pane Matějko, dobrý večer.
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
Dobrý večer.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
V takovém tom širším smyslu slova nebo v širší rovině, do jaké míry je aktuální hrozba takovéhle ho nečekaného a bolestného vymírání původních rostlinných druhů, jak třeba v Africe, ale tak i u nás, v Evropě?
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
No, tak situace je složitější. Musíme si uvědomit, baobab je určitý deštníkový druh, který může indikovat nějaké změny, které se v ekosystémech dějí. Tady, ale především bych předeslal to, že se jedná o odumírání velmi starých jedinců, kteří žili mnoho staletí i několik tisíciletí. A není se co divit, že stromy, které jsou takto staré, tak třeba v určitém období začnou najednou odumírat. Nicméně to může značit to, že se v ekosystémech něco děje. To, že se v ekosystému něco děje, je však věc, která je v podstatě stabilní. Neustále se vše mění, neustále dochází k tomu, že je konkurence mezi jednotlivými druhy v ekosystému. Některé druhy z toho profitují, některé druhy odumírají. Případně se snižuje jejich mohutnost populace.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
Jestli do toho můžu vstoupit, dělo se tohle to i v minulosti? Nebo v minulosti, kterou vaše věda, váš obor mapuje?
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
Dělo se to odjakživa. Existovalo v geologické historii mnoho etap, v nichž druhy vymíraly. První takové vymírání bylo například tehdy, když se objevily první zelené organismy. První fotosyntetizující bakterie. Ty vyprodukovaly kyslík a zvýšená koncentrace kyslíku v ovzduší působila jako jed pro mnoho tehdy existujících organismů.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
A teď, znovu vám do toho vstupuji, jsme tu my, lidé. A chci se zeptat na to, jestli my lidé máme teď, teď nemířím samozřejmě přímo k baobabům, ale jestli máme na svědomí nebo máme spíše podíl na tom, že některé rostlinné druhy teď aktuálně mizí nebo vymírají.
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
Člověk má nesmírný vliv na to, co se děje. Vemme si třeba, co všechno způsobilo takové znečištění ovzduší v České republice a v celé střední Evropě, v 70.; 80. letech, kdy odumíraly lesy celých horských oblastí. V té době, například u nás začala vymírat taková jedle. Naštěstí se situace změnila a jedle se opět začala obnovovat.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
Doufám, doufám, že tohle štěstí budou mít i jiné rostlinné druhy, v tomhle konkrétním případě ty africké baobaby. Nakonec jsme slyšeli i v reportáži, že lze změnit lokalitu nebo způsob, kterým se bude k tomuhle tomu biotopu těch baobabů přistupovat a vlastně i tyhle ty stromy mají naději.
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
Samozřejmě, třeba v současnosti se mluví hodně o změnách klimatu. S tím se stává to, že například druhy, které rostou v nižších nadmořských výškách, se posunují směrem nahoru. Mění se struktura jednotlivých ekosystémů.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
--------------------
Říká Karel Matějka, odborník na botaniku a ekologii, člen odborné platformy Věci pro Šumavu. Děkujeme a přejeme hezký večer.
Karel MATĚJKA, botanik a ekolog, vědecká platforma Vědci pro Šumavu
--------------------
Na shledanou.