TŘEBÍČSKO/JIHLAVA - Jak na lýkožrouta smrkového, tedy na kalamitně přemnožené kůrovce, ničící naše lesy, o tom se koncem června radili členové kalamitního štábu, který se sešel na krajském ředitelství Lesů České republiky v Jihlavě.
Nenápadný živočich, živící se lýkem stromů, už napáchal na našem území dalekosáhlé škody. A zdá se, že stejně jako předchozí roky, také tento bude ve znamení obří kalamity kůrovce. Jeden pár kůrovce vyprodukuje až 200 nových jedinců, kteří dál napadají okolní stromy. A navíc žijí skrytě pod kůrou, což jejich odhalování komplikuje. První známky toho, že je strom v nepořádku, přichází až po dvou či třech měsících, v době, kdy se už malí škůdci přesouvají na další kořist v podobě blízko rostoucího smrku. „Je proto třeba řešit aktivního brouka ve dříví, ve kterém je. Nezabývat se už nějakým vylítaným dřívím, ve kterém brouk už není," naznačil taktiku boje s broukem ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky v Jihlavě Jan Sovák. V rámci nahodilých těžeb čerstvě napadené smrky lesáci z lesů odvážejí a vznikající plošky využívají pro návrat listnatých dřevin či jedlí do lesů. Kůrovec ale už leckde změnil lesy v pařezovou měsíční krajinu. Zastavit neustálé zhoršování situace a snížit i dopady na život lidí mají nově za úkol krajské kalamitní štáby.
Pro účinný boj
Třebíč sice organizačně v rámci Lesů České republiky (LČR) patří pod krajské ředitelství Brno, územně ale Lesní správa Třebíč patří pod Kraj Vysočina. „Pro účinný boj s kůrovcem musí kalamitní štáby v krajích spolupracovat i s obcemi s rozšířenou působností, jejichž povinností je dohlížet na správné hospodaření v lesích. Je nutné, aby se do řešení problémů s kůrovcem zapojili všichni vlastníci lesů, což se dnes bohužel často neděje," řekl při zřizování kalamitních štábů ministr zemědělství Jiří Milek.
Koncem června se proto v Jihlavě sešli zástupci obcí s rozšířenou působností, krajského úřadu, dřevozpracujícího průmyslu, jako je třeba Kronospan, lesní správci a šéf firmy dodavatelských prací. „Bylo to už druhé kolo, první se konalo už v dubnu. Řekli jsme si, že už máme po prvním rojení brouka a objem kůrovcového dříví kvůli suchému dubnovému počasí opět narůstá oproti předchozímu roku zhruba o násobek 2,8. Takže je snaha maximálně postup proti broukovi urychlit. Nicméně naráží to na zásadní parametry a těmi jsou výrobní kapacity. Ty jsou malé stejně jako odbytové kapacity," konstatoval ředitel krajského ředitelství LČR v Jihlavě Jan Sovák.
Příliš mnoho majitelů
Dělba majetku v rámci Kraje Vysočina je pestrá, a to právě při kůrovcové kalamitě dává vidět, jak který kde vlastník lesa se svým majetkem nakládá. „Odbytové a výrobní potíže máme my, ale musím říct, že drobní vlastníci mají obrovské potíže a jsou ještě extrémnější. Z tohoto pohledu zrovna oblast Třebíčska je na tom v rámci Kraje Vysočina nejhůř," řekl Sovák. Pro všechny vlastníky lesů je současná kalamita ekonomickou ztrátou. „Zjednodušeně řečeno, zpracování kůrovce se musí draze zaplatit, ale vyrobené dříví se prodává levně nebo se v současné době neprodá vůbec," potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Trvá to už roky
Problém s přemnoženým kůrovcem se výrazně prohlubuje od roku 2014. Lesní hospodáři přitom těžko shánějí majitele lesů. „Někteří vlastníci lesa ani nebydlí v daném regionu, tak je to ani netíží a nemají ani ponětí, co se děje," konstatoval šéf lesní správy Třebíč Aleš Rusek. Jsou i případy, že vlastníci lesa žijí dlouhodobě v zahraničí. „Veškerá oznámení se posílají písemně. A pakliže dotyčný vlastník nekoná, zasílá se to na obec s rozšířenou působností, která může přikročit i k nějakým sankčním řízením," vysvětlil ředitel Sovák. Tuzemským lesním závodům vypomáhají dnes v Česku v rámci tendrů další firmy. Kladaři, tedy dopravci dřeva, to jsou dnes u nás třeba i Rumuni nebo Chorvati.
Co by pomohlo
Kalamitní štáb navrhl všeobecné opatření - řešit komplexně možnost dotací do lesního hospodaření. Jestliže na části území České republiky jsou takovéto kalamitní stavy, určitě by v rámci odbytu pomohlo, kdyby se omezily nebo ještě lépe zakázaly úmyslné těžby právě ve smrkových nebo borovicových porostech. „Je ale jasné, že bez dotací do tohoto sektoru to prostě nepůjde. Protože jsou vlastníci, kteří na tom jsou fatálně závislí, mají z toho příjem, který je živí. Pakliže nemá kalamitu, tak aby mohl fungovat, musí prostě vytěžit a prodávat dříví, aby si dokázal vydělat," dodal ředitel Sovák.