Hnutí Duha nařklo správce šumavského parku, že používají protiprávně jedovaté pesticidy v národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero. Podle nich chemický postřik totiž nezničí jen kůrovce, ale i všechny ostatní živočichy včetně kriticky ohroženého tetřeva hlušce.

Správci parku se brání tím, že ze zákona dostali výjimku a postřik je aplikován velice šetrně a za přísných podmínek. „V tomto případě je rozhodnutí vydáno v zájmu ochrany přírody, protože toto opatření vede k ochraně zbytku lesa jako klíčového biotopu pro tetřeva hlušce a další druhy a k ochraně struktury polomové plochy a budoucího porostu na ní. To je považováno za veřejný zájem ochrany přírody," ohrazuje se Silvie Havlátová, náměstkyně ředitele šumavského národního parku.

Postřiky jedovatými pesticidy jsou v národních přírodních rezervacích přísně zakázány a Hnutí Duha tvrdí, že správci parku udělili státním lesům výjimku protizákonně.

„Jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářském lese, natož v chráněných územích. Tam je riziko rozmnožení kůrovce menším zlem než následky chemických postřiků. Otrávené stromy totiž zabíjí často více jiného hmyzu než samotných kůrovců. Umírají tak i přirození nepřátelé kůrovce, kteří jej hubí, jako jsou například brouci pestrokrovečníci nebo lumčíci. A navíc v oblasti Černého a Čertova jezera takto mohou působit na kriticky ohrožené tetřevy," zdůraznil Martin Bláha z Hnutí Duha s tím, že postup Národního parku Šumava nechápe. Před několika lety totiž v podobném případě dosáhli ochránci přírody zrušení nezákonných výjimek k aplikaci chemických postřiků vydaných za tehdejšího ředitele Jana Stráského. „Nerozumím, jak může správa parku po šesti letech klidně zopakovat podobný postup," dodal Bláha.

Hnutí Duha navíc poukazuje na odborné studie, které dokazují negativní vliv používání jedovatých pesticidů. „Bylo také prokázáno, že v místech aplikace dochází ke zvýšenému úhynu mláďat hmyzožravých ptáků, kteří otrávený hmyz sezobají," upozorňuje Bláha.

Omezený postřik

O devastaci Šumavy nechtějí správci parku ani slyšet a veškerá nařčení odmítají. Orkán Hewart způsobil v oblasti Čertova a Černého jezera polomy v objemu zhruba čtyři tisíce metrů krychlových. Správa proto povolila používat chemické přípravky pro hubení podkorního hmyzu jen velmi omezeně, a to pouze na ležící kmeny napadené kůrovcem. Podle informací Práva se jedná o několik stovek metrů krychlových polomů. „Je to opravdu jen zlomek, podmínky použití biocidu jsou velmi přísné, a navíc v místech, kde se při letošním monitoringu tetřev hlušec nevyskytoval," uvedl Ivo Procházka z chráněné krajinné oblasti Šumava.

Správci parku mohou zasahovat proti kůrovci buď mechanicky, tedy polomy zpracovat, odkornit a ponechat k zetlení, nebo na základě vydané výjimky je možné použít chemii. V tomto území tento režim platí od roku 1996.

„V případě současné situace jde o jednorázovou aplikaci biocidů během letošního, popřípadě příštího roku, prostorově omezenou a cílenou k tomu, aby se zabránilo vylétnutí kůrovce při minimálním rušení i negativním vlivům na přírodní prostředí. My nechceme do tohoto území poslat těžkou techniku, aby se opět opakoval scénář z minulosti, kdy stroje rozřezaly a odkornily polomové dříví v oblasti Jezerní hory, což v rámci přirozené obnovy horské smrčiny nebylo ideální. Navíc toto opatření, kdy se nezpřístupní polomové plochy, z velké části znemožní nelegální vstupy do tohoto území a tím bude zajištěn dostatek klidu pro tetřevy," řekl Jan Dvořák, mluvčí Národního parku Šumava, s tím, že případ zrušeného rozhodnutí použití pesticidů na území šumavského parku v roce 2013, které Hnutí Duha zmiňuje, není možné se současnou situací vůbec srovnávat. Tehdy totiž správci parku pod vedením ředitele Jana Stráského chtěli povolit velkoplošné použití chemie na zhruba polovině území národního parku, což je naprosto neadekvátní ve srovnání s plochou osmnácti hektarů, která je předmětem současného rozhodování.