Množství škůdců regulují lesníci pomocí lapáků a těžbou poškozených stromů. Pardubicko – Zatímco někde kvůli na první pohled nevinným broučkům mizejí celé hvozdy, na Pardubicku nejsou problémy s kůrovcem nijak závažné. Důvod? V lesích na Pardubicku totiž moc smrků nenajdete. V oblastech, kde smrk představuje přes 80 procent stromů v lesích, jako třeba na severní Moravě, jsou ovšem kvůli kůrovci mýceny obrovské plochy lesů.

Lesy ve východním Polabí trápí ovšem jiné neduhy spojené s měnícím se podnebím a vrtochy počasí.

USYCHAJÍ BOROVICE

„Kůrovec pro nás představuje nepříjemnost, ale nikoli tragédii, neboť v našich lesích je smrků pomálu. Daleko větším problémem je pro nás hynutí borovic, které usychají v důsledku poklesu hladiny spodní vody. Naštěstí škůdci borovic nejsou tak agresivní, jako je kůrovec u smrku, ale i přesto se k usychání borovic přidaly škody páchané brouky – například krascem borovým, který býval vzácným druhem, jenž těšil entomology ve sbírkách, ale nyní se stal kalamitním broukem," vysvětlil Radomír Charvát z Lesního družstva Vysoké Chvojno.
Podobné zkušenosti s kůrovcem mají i v polesí Strašov na Přeloučsku, které patří společnosti Kinský dal Borgo.

„Kůrovec se v našem polesí vyskytuje, ale jen v malém množství, tudíž jej máme pod kontrolou. Jeho počty regulujeme lapáky a průběžnou těžbou poškozených stromů. Když máte v lese pořádek, pak se dá škůdcům úspěšně čelit. Nahrává nám také druhová skladba lesů, protože u nás máme zejména borovice a duby. Borovice nám bohužel usychají, takže musíme odtěžovat i uschlé kusy, zvýšená těžba pak vede ke ztíženému odbytu," popsal lesní Jan Němec.

Lesníci ve Vysokém Chvojně na Holicku se potýkají s poklesem cen dřeva, kterou podnítila rychlá těžba zapříčiněná suchými roky a kalamitními škůdci a podpořená také podzimní vichřicí. Chvojenští například těží v současnosti pětkrát více, než bylo obvyklé v předchozích letech.

EKOLOGIE I EKONOMIE

Podle Charváta se nejedná pouze o ekologickou katastrofu, ale také o katastrofu ekonomickou. Menší lesní podniky, které mají třeba jen tři zaměstnance a malý les, by totiž mohla současná situace položit. To by znamenalo odliv lidí z lesnictví a venkova třeba do fabrik.

„Stát by měl lesnické podniky, zvláště ty malé a střední, finančně podpořit a pomoci jim tak překlenout toto těžké období. Finanční injekce od státu dostali lesníci například v Německu. Problémem je též nedostačující kapacita českého dřevozpracujícího průmyslu, takže jsou lesníci nuceni vyvážet dřevo do zahraničí, aby se vůbec zpracovalo," nastínil Charvát.

Zároveň Charvát upozornil, že ne všude se sázejí smrkové plantáže, které jsou jedním z důvodů šíření lýkožrouta smrkového, zvaného jednoduše kůrovec. „Není pravda, že vše spraví listnaté lesy. Na Slovensku, kde vysázeli velké plochy buků, se objevil ve velkém kůrovec bukový. Teď je podezření, že se vyskytuje i v našem polesí. Zkrátka pokaždé, když je někde velká výměra jednoho druhu, přináší to komplikace. My se v družstvu snažíme o druhovou různost a přirozenou obnovu. V první obnově lesa sázíme do 10 procent smrku, 50 procent borovic a 40 procent jedlí a listnáčů," dodal Radomír Charvát z Lesního družstva Vysoké Chvojno.