Unikát nemající ve světě obdoby – krkonošskou tundru – začíná pohlcovat klečový porost. Jeho hranice se kvůli extrémním vedrům šplhá do nadmořské výšky 1300 metrů, kde kombinace severské a horské fauny a flóry zdomácněla.

Originální mozaice lišejníků, mechorostů a řady vzácných rostlin a živočichů, vesměs pozůstatků doby ledové jako pavouků slíďáků, skálovek a jedinečných druhů ptáků, hrozí postupný zánik. Přispět ke zkáze arkto-alpínské tundry, která v Krkonoších vznikla unikátním propojením tundry severské a alpínské, může každý další extrémně teplý rok.

Změny už probíhají

Průměrná roční teplota ve výšce 1250 metrů od roku 1961 stoupla o 1,7 stupně na 3,6 stupně. Nejvíce v lednu, dubnu, červenci a v prosinci, a to o více než dva stupně. Hrozí zkáza toho nejcennějšího, s čím se lze v Krkonoších setkat," poznamenal vedoucí oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jan Materna. Tundře svědčí chladné, vlhké klima, nikoliv tropická vedra.

Jde o specifický druh biotopu, který existuje jenom díky extrémně drsným klimatickým podmínkám," přiblížil náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Obavy biologů potvrzují výsledky výzkumu krkonošské tundry.

Tropy, které letos stihly Krkonoše s šestitýdenním předstihem, umožňují semenům dřevin uchytit se v tundrových lokalitách. Unikátní krkonošské tundře hrozí zánik. Pohlcuje ji kleč. „Kleč i stromy mají díky delšímu vegetačnímu období a mírným zimám šanci se uchytit tam, kam by jinak nepronikly. Les může začít tundru pohlcovat. Většina jejích živočichů a rostlin přežije pouze v otevřené nezalesněné krajině," popisuje Materna.

Proces fatální změny krkonošské tundry, staré desítky tisíc let, odborníci odhadují na desetiletí. „Změny už probíhají. Příroda je dynamická. Reaguje na klimatické podněty. Ty jsou letos na jaře extrémní," konstatoval Materna.

Vliv extrémně teplého klimatu zaznamenali biologové na stavu vody v Úpském a Pančavském rašeliništi, hlavních zdrojích životodárné tekutiny. Rašeliniště vysychají jako podhorské a nížinné studny. „Hladina spodní vody je pětkrát pod normálem," popisuje Materna.

Způsob záchrany tundry odborníci zváží podle poznatků biologů a klimatologů. „Možnosti jsou dvě. Buď začít intenzivněji omezovat postupující les a klečové porosty, nebo nechat přírodu, ať si poradí sama, což může znamenat možný konec arkto-alpínské tundry," předjímá Materna.

Prořezávají kosodřevinu

Tundru v oblastech Stříbrného hřebene, Studniční hory, Labské a Pančavské louky se snaží ochranáři zachránit místními průřezy expanzivní kosodřeviny a zachovat křehkou rovnováhu mezi klečí a horskými trávníky.

Fenomén krkonošské tundry vznikl před desítkami tisíc let v době ústupu kontinentálního ledovce z dnešního polského podhůří Krkonoš. „Odtud ustupovala klasická severská tundra před teplem do hor, kde se spojila s horskou," popisuje Materna. Krkonoše jako jediné prosluly prolínáním arktické tundry příznačné pro nezaledněné oblasti Arktidy a Antarktidy a alpínské z oblastí, kde vládne sníh, led a mráz.