Proti loňsku se v některých lokalitách objevuje až desetinásobné množství kůrovců, uvádí to odborník z portálu Kůrovcové info.cz Jan Příhoda. Podle měření, do kterého se letos dobrovolně zapojilo 161 lesníků, kteří vkládají do aplikace data ze 473 odchytových míst skoro po celé zemi, v 80 procentech z 58 porovnávaných okresů výrazně vzrostla populace lýkožrouta smrkového. V 33 okresech je meziroční nárůst více než sto procent a ve 13 okresech byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách. Do boje proti kůrovci by mohla zasáhnout i u nás nově vyvinutá látka EDN.

„Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé postižení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny," uvádí Příhoda. Dalším negativním vlivem je podle něj série vichřic a následných polomů, na jejichž zpracování bylo o měsíc méně času.
Dodává, že údaje nemusejí být tak katastrofické, jak se zdají, protože proti loňsku se letos začal kůrovec rojit zhruba o měsíc dříve. Jsou však varovné, protože lze očekávat minimálně tři rojení kůrovce proti běžným dvěma rojením. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. „Možnost kůrovce zastavit je v takovéto populaci minimální," dodal. Obává se tak exponenciálního množení v dalších letech. Stromy podle něj už nemají vláhu na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.
Podle Příhody jde o obrovskou živelní kalamitu, jejíž dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. Měli by se tak soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl.
ohledem k tomu, že podobné problémy mají i okolní země, je podle Příhody zásadní, aby stát ekonomicky podpořil boj proti kůrovci a zamezil tím odchodu pracovníků do Rakouska nebo Německa. V oblastech, kde již není v moci člověka kůrovcovou kalamitu zastavit, navrhuje odložit zásahy a zejména těžbu kůrovcových souší, aby se netříštily těžební i lidské kapacity. Bude však podle něj velmi těžké to prosadit. „Pro lesníky, kteří dali boji s dopady sucha a kůrovcem veškerou energii, bude velmi těžké se s tímto návrhem smířit, ale bohužel i zde by měla platit podobná pravidla jako při jiných katastrofách velkého rozsahu, že se prioritně zachraňují ti, kteří mají perspektivu přežití," dodal.
Ministři se v závěru května usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. „Nejdůležitějším úkolem pro tlumení kůrovce je co nejrychleji nalézt, vytěžit a asanovat napadené stromy, k tomu je potřeba dostatek pracovních sil, které budeme muset zajistit ze zahraničí. Předpokládáme, že se vytěží 1,5 až 2,5 milionu kubíků dřeva, které bude vzhledem k přesycenosti trhu neobchodovatelné. Pro toto dřevo bude nutné najít vhodné skladovací prostory," řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Po vytěžení napadených stromů bude dřevo odvezeno do náhradních skladů, kde bude také hromadně asanováno. Nyní se vybírají vhodná místa, a to ve spolupráci se Správou železniční dopravní cesty, Českými dráhami, Ministerstvem obrany a jednotlivými kraji.
,Vzhledem k tomu, že kalamita je tak rozsáhlá a že počasí víc přeje kůrovci než nám, neobejdeme se při jejím řešení bez zapojení ostatních resortů a všech vlastníků lesů. Domluvili jsme se na setkání se všemi zainteresovanými skupinami na pravidelných jednáních a budeme tento problém dál intenzivně řešit. Nouzový stav zatím vyhlašovat nebudeme," uvedl ministr zemědělství.

Nová účinná látka

K zamezení množení kůrovce na skládkách se počítá i s využitím nově vyvinuté testované látky s názvem EDN (ethandinitril), která hubí škůdce ve všech vývojových stadiích, jejím prostřednictvím lze také najednou účinně asanovat velké objemy kůrovcem napadeného dřeva.
Látku vyvinuli a nedávno odzkoušeli vědci z České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) a odborníci ze společnosti Lučební závody Draslovka Kolín. Přípravek má až stoprocentní účinnost a samovolně se rozkládá na látky, které na rozdíl od dřívějších prostředků neškodí ozónové vrstvě. Podle informací zástupců Technologické agentury, která projekt podpořila částkou přesahující deset milionů korun, bude tým nyní usilovat o získání celosvětové registrace.
Látka EDN se na stromy napadené kůrovcem aplikuje pomocí takzvané fumigace, tedy jako plyn, jehož malé molekuly prostupují dřevem a hubí přitom všechna vývojová stadia kůrovce, tedy vajíčka, larvy, kukly i dospělé jedince. Výzkumníci EDN použili na neodkorněné kmeny jehličnatých stromů uložené pod plachtou. Spolupracovali přitom s Lesní správou Arcibiskupství pražského. „Ukázalo se, že několikahodinová fumigace ověřovanou technologií při použití českého fumigantu, zatím jen experimentálně dostupné látky EDN, dosahuje účinnost ošetření až stoprocentního usmrcení několika druhů kůrovců," uvedl člen výzkumného týmu Václav Stejskal z VÚRV
Podle Stejskala nenechalo použití EDN na dřevu žádné stopy. V budoucnu by tak mohla výrazně pomoci v boji s kůrovcem, který u nás způsobil a ještě způsobí letos škody odhadované na miliardy korun. Se stejným problémem se potýkají i další evropské státy. „V žádných státech EU nemají alternativní látku, která by se pro fumigování kůrovců v lese dala efektivně použít," uvedl Stejskal.
V minulosti se v Evropě používal metylbromid, ten ale ničí ozónosféru a EU ho zakázala. Nově vyvinutá látka takové nevýhody nemá, k životnímu prostředí je šetrná. Lze ji rychle odvětrat. „Při reakci se vzdušnou vlhkostí se rychle a samovolně rozkládá na oxid uhličitý, čpavek a vodu," uvedl Radek Aulický z VÚRV
Látku nyní čeká další testování, tentokrát již přímo na rostoucích stromech. Výzkumníci původně testovali proti kůrovci i další látku z Draslovky Kolín, EDN ale přinesla lepší výsledky. Firma bude usilovat o registrace v USA, Austrálii a na Novém Zélandu.
Proti kůrovci lze lesy chránit i jiným způsobem než fumigací. Bez použití chemie se to dá udělat tak, že lesníci vyhledávají napadené stromy, neprodleně je kácejí a odvážejí pryč neboje odkorňují. Tento postup je náročný na organizaci i počet lesních dělníků, při současné kalamitě proto správci lesa volí jednodušší a rychlejší řešení. Šíření škůdce částečně zabraňují lapače hmyzu. Napadené stromy se dají ošetřit postřikem, který ale nepronikne dovnitř dřeva a nezahubí všechny škůdce. „Hloubkové ošetření dřeva teplem či mikrovlnným ozářením je zase možné na pile, ale ne v lese," dodali výzkumníci z VÚRV •