Přístaviště v Českých Budějovicích a v Hluboké nad Vltavou se rozšíří o výseče dřevařských vorů. Stavěli je o víkendu členové spolku Vltavan v Purkarci společně s dětmi.
Lesníci přivezli z Píseckých hor k vorařskému muzeu v Purkarci osm odkorněných smrkových klád. „Té kulatině se říká vořina. Klády jsou pevně do sebe zaklíněné v otvoru, kterému se říká žabka. Je to taková speciální technika pro spojování jednotlivých klád ve vorové tabuli," popsal člen vorařského spolku Vltavan Michal Bárta.
O víkendu měl při výrobě části vorové tabule spoustu šikovných pomocníků. Děti mu pomáhaly řezat, zatloukat i vrtat.
Používaly přitom staré nástroje z vorařského muzea. „Máme dochované, co se kde v chalupách stihlo zachránit, například nebozez, ruční stroužky na odkornění, nástroje na opracování vesel, obloukovou pilu, staré tesařské sekyrky," vyjmenoval Michal Bárta.
Práce na voru komentoval další člen vorařského spolku Josef Nachlinger. Podle něj je udržování vorařské tradice velmi důležité. „Vorařství máme v Purkarci většinou v genech a jde nám o to, aby práce našich předků nezanikla s jejich úmrtím, aby i další generace věděly, jak se vor stavěl," řekl.
Po zhruba šedesáti letech padla poslední překážka pro plavbu na řece Vltavě. V sobotu se otevřela plavební komora na jezu ve Hněvkovicích.
Čerstvě vyrobené části voru budou stát v hlubockém a českobudějovickém přístavišti. Na břehu budou připomínat tradiční vorařské řemeslo.