Jak vidí zájem o dřevostavby JAN VOJTÍŠEK:
Poslední dobou se stále častěji setkávám s klienty, kteří přicházejí s přáním použít ve svých obydlích dřevo. Ztvrzují svá přání charakteristikou, že jde o materiál na dotek příjemný, teplý, voňavý a zhmotňující přírodu v obydlí. Jako architekti a projektanti jsme za toto rádi. Vážíme si, pokud klient zmiňuje nejen technické a provozní vybavení, ale klade důraz i na estetiku, smysly či emoce. Dřevo je přirozeně stárnoucí materiál s výjimečnou pamětí opotřebení a schopností ustát zub času. Proto vždy klientovi připomínáme, aby přednosti patiny neopomíjel, ba naopak přijal pravdivost materiálu v jeho přirozeném vzhledu – žádné umělé náhražky. Pokud tedy finanční prostředky umožní, a v dnešní době věrohodná imitace se cenově blíží dýhám či masivům, obohatí sebe i další generace s nadčasovým pojetím. Klišé s dobrým ročníkovým vínem se tu více než nabízí.
Dalším pozitivním aspektem dřeva je, že je zemitým, tradičním a pro naše zeměpisné šířky typickým materiálem. Od pradávna mělo ve stavebnictví, řemesle i užitém umění dominantní postavení.
Podpora jeho využití je tedy celkem logická.
Pestrost v různorodých dřevinách i možnostech zpracování poskytuje širokou škálu finálního designu, především v barevnosti, texturách nebo strukturách povrchů. Při výběru dřevin proto připomínáme jak význam regionalismu ve volbě materiálů, tak jejich smysluplné umístění v prostoru interiéru a exteriéru. Exotické dřeviny mají smysl například na vodou exponovaných místech, na druhou stranu nejsou jako dub, buk, jasan, akát, ořech, bříza a mnoho dalších pro nás příliš typické, tak jako v jiných koutech světa. Jeden příklad za všechny – pinie či korek, typické dřeviny Portugalska, hrají v této zemi jednoznačný prim, co se týká využitelnosti dřeva v moderní architektuře.
U nás by měl být tento přístup obdobný.